Sociální pracovník Komunitního centra pro duševní zdraví

Smysl existence pracovní pozice

Podpora pacientova zotavení.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Dospělí lidé trpící vážnou psychickou nemocí v jakékoliv fázi vývoje onemocnění.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o péči o zdraví lidu (20/1966).
  • Zákon o ochraně veřejného zdraví (258/2000).
  • Vyhláška 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.
  • Zákon o sociálních službách (108/2006).
  • Občanský zákoník (89/2012).
  • Zákon o existenčním a životním minimu (110/2006).

Organizační rámce

Organizací poskytující službu je v ČR většinou NNO.

Způsob definování cílů pro pracovníky

U chronických pacientů jsou cílem prevence relapsu postupy tzv. psychosociální rehabilitace. U pacientů v začátcích nemoci je cílem stabilizace a prevence zhoršení postupy psychosociální rehabilitace.

Popis jednotlivých pracovních činností

Vyhledávání klientů, kontaktování, práce s rodinou a jinými blízkými lidmi, navázání vztahu s klientem ve smyslu pracovního společenství, stanovení cílů práce. Podpora je klientovi poskytována v oblasti studia, práce, bydlení, vztahů k blízkým lidem formou poradenství a nácviků. Pracovník vede intenzivní konzultace se zdravotnickými pracovníky a s peer pracovníkem ve svém týmu, případně s jinými profesionály mimo vlastní tým. Programy pro klienty jsou poskytovány individuálně nebo skupinově.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Psychiatři v ambulancích.
  • Psychiatrická nemocnice – spádová.
  • Praktičtí lékaři.
  • Okresní správa sociálního zabezpečení.
  • Lékařská posudková služba.
  • Městský úřad.
  • Sociální služby v oblasti, zejména spojené s ubytováním.
  • Zaměstnavatelské organizace.
  • Okresní soud.

Typy výsledků

Formalizované: Počet klientů za jednotku času. Počet hodin intervencí na jednoho klienta za jednotku času. Počet vypracovaných individuálních plánů péče/rehabilitačních plánů, krizových plánů.
Faktické: Stabilizace psychického stavu a životní situace, včetně vztahů k blízkým lidem.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ nebo VŠ.
Potřebné znalosti: Psychiatrické minimum. Problematika duálních diagnóz (duševní nemoc – závislost na návykových látkách). Legislativa zdravotnická a sociální. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Legislativa definující opatrovnictví a výplatu dávek. Znalost místní sítě služeb zdravotnických, sociálních, školských. Znalost fungování městského úřadu, policie, soudů.
Potřebné specifické dovednosti: Komunikace s člověkem s psychickým onemocněním a jeho blízkými osobami (např. metoda Open Dialogue). Hodnocení potřeb klienta. Hodnocení možností klienta formulovat své potřeby. Hodnocení jeho potřeb v situacích, kdy svůj zájem klient adekvátně formulovat nedokáže. Nabízení možností, pobízení k jejich využívání. „Napojování“ klienta na služby a jiné místně dostupné zdroje. Sdílení odpovědnosti za klienta s jinými pracovníky, „ustupování do pozadí“ v případě zhoršení klientova stavu.
Měkké dovednosti: Komunikační dovednosti. Týmová spolupráce. Dovednost vyjednávat se spolupracujícími subjekty.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Nestigmatizující postoj. Zájem o klientův osobní příběh. Tolerance.
Využívané teorie, přístupy a metody: Přístup založený na silných stránkách klienta. Přístup založený na pomáhající jazykové kultuře (což se týká jak komunikace s klientem, tak komunikace mezi pracovníky o klientovi). KBT, systemický přístup. Comprehensive approach of rehabilitation (CARE). Flexible assertive community treatment model (FACT). Individual placement and support (IPS) – pro hledání místa na trhu práce.

Kritéria úspěchu

Kvantitativní kritéria: Počet naplněných cílů v rehabilitačních plánech. Snížení počtu hospitalizací/rehospitalizací za j.č. Snížení délky hospitalizací za j.č. Změna kvality klientova života měřená standardizovanými dotazníky kvality života, např. Global Assessment of Functioning, HONOS.
Kvalitativní kritéria: Spokojenost klienta se životem. Spokojenost blízkých lidí se vztahy ke klientovi. Případně samostatné bydlení klienta. Pokračování v práci, případně nalezení a zvládání práce. Zvýšené sebevědomí klienta. Odvaha pouštět se do nových věcí.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Zhoršení klientova stavu. Zvraty v rodinných vztazích. Zvraty ve vztazích mezi klientem a pracovníkem.
Kritické a velmi náročné situace: Prudká dekompenzace klienta. Pokusy o sebevraždu u klienta. Rozpad klientovy rodiny. Souběžné zhoršení stavu u několika klientů vedených jedním pracovníkem. Tlak rodiny na to, aby jí klient nezatěžovat, případně opustil. Zneužívání klientů blízkými lidmi. Organizování nedobrovolné hospitalizace klienta.

Zdroje:

Mahrová, G., Venglářová M. a kol. (2008): Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *