Sociální pracovník Úřadu práce v agendě dávky pomoci v hmotné nouzi

Smysl existence pracovní pozice

Poskytnutí pomoci osobám v hmotné nouzi při zajištění jejich základních životních potřeb. Pracovník na této pozici se zabývá vyplácením nepojistných sociálních dávek, ty jsou nárokové nebo nenárokové. Nárokové dávky, tj. ty, na které má žadatel nárok po splnění definovaných podmínek, jsou Příspěvek na živobytí a Doplatek na bydlení. Nenárokovou dávkou je Mimořádná okamžitá pomoc; o jejím přiznání rozhoduje orgán pomoci v hmotné nouzi. Dávka mimořádné okamžité pomoci se přiznává z důvodů vážné újmy na zdraví, postižení vážnou mimořádnou událostí (např. živelnou pohromou). Přiznává se na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (např. správního poplatku při vydání osobních dokladů, úhrady noclehu nebo jízdného). Dávka se přiznává i osobám ohroženým sociální vyloučením (na pořízení předmětu dlouhodobé spotřeby a na vzdělávací a zájmovou činnost dítěte).

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Žadateli jsou osoby v hmotné nouzi. Jejich příjem je pod hranicí „částky živobytí“ stanovené zákonem, resp. jejich příjem nedostačuje na pokrytí nákladů na živobytí po zaplacení nákladů na bydlení. Převážně jde o lidi bez trvalého bydliště, žijící na ubytovnách, přespávající u příbuzných nebo venku. Je pro ně problém zajistit si stravu, bydlení, zdravotní péči, řešení dluhů.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o pomoci v hmotné nouzi (Z 111/2006).
  • Zákon o sociálních službách (Z 108/2006).
  • Správní řád (Z 500/2004).
  • Zákon o existenčním a životním minimu (Z 110/20006).
  • Zákon o zaměstnanosti (Z 435/2004).
  • Občanský zákoník (Z 89/1012).
  • Metodická doporučení MPSV.
  • Etický kodex sociálních pracovníků.
  • Etický kodex zaměstnanců ve veřejné správě.
  • Vnitřní řídící akty vydávané generálním ředitelstvím ÚP.

Rozhodování o přiznání dávky probíhá v režimu správního řízení. Odvolacím orgánem je MPSV.

Organizační rámce

Pozice je zřízena v rámci Úřadu práce (od r. 2012). Ten má krajské pobočky a ty mají kontaktní pracoviště. Klienti mohou žádat o dávky na kterémkoliv kontaktním pracovišti své krajské pobočky. Pracovníci zabývající se agendou hmotné nouze mohou mít přidělenou i jinou agendu (příspěvek na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením, dávky státní sociální podpory).

Způsob definování cílů pro pracovníky

Cílem je posouzení sociální situace žadatele, oprávněnosti jeho nároku a vydání rozhodnutí o poskytnutí dávky.

Popis jednotlivých pracovních činností

Provádění sociálního šetření, tj. zkoumání příjmů žadatele, majetkových a sociálních poměrů žadatele a společně s ním posuzovaných osob. Zkoumání možnosti, zda si může žadatel vlastním přičiněním příjmy zvýšit (včetně možnosti využití svého majetku a uplatněním pohledávek). Poskytování základního sociálního poradenství o možnostech předcházet nepříznivé sociální situaci. To se týká financí, zdravotní péče, bydlení, sociálních služeb. Zpracování návrhu na návku a vyhotovení rozhodnutí o dávce.

U příspěvku na živobytí se zjišťuje, zda rodiče dodržují povinnost zajistit řádné plnění školní docházky svých nezaopatřených dětí.

Popis návazností pracovních činností

Provedení sociálního šetření. Vyhodnocení nároku. Zpracování žádosti o přiznání dávky. Vyhotovení rozhodnutí. Souběžně poskytování poradenství.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Neziskové organizace zabývající se osobami v hmotné nouzi, zejm. pokud zřizují azylové domy a ubytovny.
  • Krajské úřady.
  • Obecní úřady (sociální pracovníci obcí).
  • Policie, soudy, zdravotnická zařízení.

Typy výsledků

Formalizované: Vydání rozhodnutí o přiznání dávky.
Faktické: Zlepšení kvality života klientů.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, vysoká škola.
Potřebné znalosti: Znalost legislativy, viz výše.
Potřebné specifické dovednosti: Vyhodnocení situace klienta a blízkých osob podle platných metodik.
Měkké dovednosti: Komunikace s klienty v náročných životních situacích. Vedení rozhovoru. „Filtrování“ podstatných informací z toho, co klient sděluje. Zvládání emočních reakcí klientů a jejich nepřiměřených očekávání. Odkazování klientů na jiné zdroje pomoci (sociální poradenství) a motivování klientů k jejich využívání.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Orientace na potřeby klienta. Psychická odolnost.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie poradenství. Úkolově orientovaný přístup.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Zvládnutí všech žádostí, které pracovník dostal k vyřízení.
Kvalitativní kritéria: Rychle vyřízená žádost ke spokojenosti klienta. Zlepšení kvality života klienta.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Klienti bez motivace ke změně své životní situace. Snahy některých klientů manipulovat pracovníky k přiznání dávky zkreslováním údajů. Velké množství klientů na jednoho pracovníka (to souvisí s nedostatečným počtem pracovníků na pracovišti). Práce přesčas vynucená objemem agendy. Chybí reálně uplatňované hranice zátěže (např. max. 100 aktivních případů na pracovníka). Byrokratický způsob řízení. Neexistence porad, nebo konání jen formálních porad s jednosměrnou komunikací. Někde může o dávce rozhodnout pracovník podle vedoucím schválených kritérií. Někde musí rozhodnutí vždy vydávat vedoucí. Důraz je obecně kladen na plnění předpisů a nařízení. Ne vždy vedoucí pracovníci vnímají adekvátně podmínky pro dobrý výkon práce, resp. ne vždy jsou ochotni prosazovat jejich realizaci. Chybějící systém hodnocení kvality práce a z něj odvozeného odměňování. Rozdíly v hodnocení nároku na dávky mezi pracovišti. Nedostatečné seznámení s pracovními postupy. Nedostatečná podpora při práci s počítačovými programy. Nefungující software. Nejsou vždy k dispozici služební auta pro pracovníky provádějící šetření v terénu.
Kritické a velmi náročné situace: Klient se dožaduje vyplacení dávky, i když pracovník jeho žádost už vyřídil. Klient žádá o dávky, i když pravděpodobně má dostatečné, ale nepřiznané zdroje, např. pracuje „na černo“. Klienti se domáhají kontaktu s pracovníkem mimo úřední hodiny. Klienti pracovníka kontaktují i v jeho bydlišti a dožadují se vyplacení dávek. Klienti žádají na pracovníkovi, aby jim půjčil peníze ze svého. Klienti očekávají i jiný typ pomoci než přiznání dávky. Stížnosti na pracovníky. Napadení pracovníka nespokojeným klientem. Klient vyhrožující sebevraždou, pokud jeho nároky nebudou uspokojeny. Pracovník slyší od veřejnosti, že dává státní peníze lidem, kteří si je nezaslouží.

Zdroje:

Ledesmová. Z. (2013): Přístup k práci s klienty ve vybrané organizaci – neboli sociální pracovník v roli úředníka. Diplomová práce. Brno: Fakulta sociální studií MU, Katedra sociální politiky a sociální práce.

Ferdová, J. (2013): Role sociálního pracovníka úřadu práce při výkonu agendy dávek v hmotné nouzi. Diplomová práce. Brno: Fakulta sociální studií MU, Katedra sociální politiky a sociální práce.

Jeřábková, P. (2012): Smysluplnost práce povolání sociálního pracovníka vyplácejícího dávky pomoci v hmotné nouzi. Diplomová práce. Brno: Fakulta sociální studií MU, Katedra sociální politiky a sociální práce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *