Sociální pracovník v domě na půl cesty

Smysl existence pracovní pozice

Podpora přechodu do samostatného života u lidí se zkušeností dlouhodobého pobytu/výchovy mimo vlastní rodinu.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Osoby, jejich schopnost samostatného života byla ovlivněna pobytem ve výchovném ústavním zařízení, případně ve věznici (kde vykonávali trest odnětí svobody), případně v zařízení ochranné léčby. Pokud chtějí pokračovat ve studiu, potřebují podmínky pro dokončení studia, protože docházka do školy umožňuje pouze nárazové brigády a znemožňuje samostatné bydlení. Jiní mají obtíže se zařazením do běžného pracovního procesu a udržením si stálé práce. U většiny klientů chybí podpora rodiny nebo je nedostatečná. Neuspokojivá finanční situace klientů se pojí s nemožností najít si bydlení. Někteří jsou zatíženi dluhy. Problémem je i plánování vlastního života, strukturování denního režimu, zacházení s financemi, udržování vztahů s vrstevníky, péče o výživu a zdraví, zvládání rizik spojených s alkoholem a jinými návykovými látkami.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o sociálních službách (Z 108/2006).
  • Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (Z 218/2013).
  • Zákon o výkonu ústavní a ochranné výchovy (Z 109/2002).
  • Zákon o existenčním a životním minimu (Z 110/2006).
  • Zákon o pomoci v hmotné nouzi (Z 111/2006).

Organizační rámce

Dům na půl cesty zřizují nestátní neziskové organizace, církevní právnické osoby, případně obce. Pobyt klienta trvá obvykle rok. U klientů, kteří studují, může být prodloužen do dosažení věku 26 let.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Cílem podpory klientů je, aby klienti uměli jednat s úřady a uplatňovat svá práva, uměli udržovat svoji domácnost (úklid, praní prádla) a samostatně si připravit jídlo, uměli hospodařit se svým měsíčním příjmem, uměli hledat si práci a získá pracovní návyky, podle svých možností pokračovali ve vzdělávání a zvyšování kvalifikace, uměli využívat běžně dostupné služby, věděli, jak si hledat bydlení a jaké povinnosti samostatné bydlení obnáší, měli znalosti a dovednosti, které jim pomohou v péči o vlastní osobu a zdraví, vytvářeli, rozvíjeli a udržovali vztahy s rodinou, vrstevníky a společenským prostředím, měli zpětnou vazbu o možných důsledcích svých rozhodnutí a činů a získali zkušenosti s aktivním trávením volného času.

Popis jednotlivých pracovních činností

Sociální pracovník vyhodnocuje klientovu situaci a sestavuje s ním plán podpory, uzavírá pak smlouvu o poskytnutí služby. (Plán i smlouva jsou v některých DPC revidovány po uplynutí zkušebního období). Sociální pracovník se pak účastní práce s klienty. Pracovníci pomáhají klientům s nákupy, plánováním a přípravou pokrmů, s praním a žehlením prádla. Podporují finanční gramotnost formou názorných ukázek a propočtů v oblasti spotřebitelských úvěrů, nebankovních půjček a smluv s operátory, atp. Klienti se pod vedením pracovníků učí hospodařit s měsíčním příjmem. Pracovníci poskytují pomoc s řešením dluhů (dojednávání splátkových kalendářů, rušení nevýhodných smluv nebo zprostředkování další odborné pomoci). Podmínkou účasti v programu je u nestudujících klientů klientův aktivní zájem o nalezení si zaměstnání, nebo alespoň brigády. V této souvislosti pracovníci pomáhají klientům se sestavením životopisu, učí je hledat a kontaktovat zaměstnavatele, na modelových situacích s nimi procvičují chování při pracovním pohovoru. V případě, že si klient nalezne práci nebo brigádu, jsou mu vysvětlovány náležitosti pracovních smluv a očekávání zaměstnavatelů.

Sociální pracovník se účastní společných komunit pracovníků a klientů (probrání aktuálních společných témat). Účastní se i na jiných skupinových programech (např. nácvik sociálních dovedností včetně asertivity, řešení konfliktních situací a efektivní komunikace). Podílí se na organizaci besed, přednášek a prezentací externích odborníků i na organizaci spolupráce zařízení s dobrovolníky. Poskytuje pomoc klientům v jednání s úřady a veřejnými institucemi. Vznikne-li ze strany klienta poptávka, doprovodí ho pracovník na potřebnou instituci. Klienti na základě vlastní volby oslovují vybrané školy a vzdělávací instituce, i přitom jim pracovníci pomáhají s orientací v nabídce. Totéž platí pro hledání budoucího bydlení – klienti se s jejich podporou orientují v nabídkách bytů, podnájmů a ubytoven. Pracovníci také pomáhají v objasňování náležitostí nájemních smluv s majiteli nemovitostí.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Městský úřad.
  • Úřad práce.
  • OSSZ.
  • Zaměstnavatelé.
  • Vlastníci bytů.
  • Jiné sociální služby.

Typy výsledků

Formalizované: Počet kontaktů se zájemci o službu. Počet vytvořených plánů podpory a uzavřených smluv. Využití kapacity zařízení.
Faktické: Změny v kvalitě života klienta.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ.
Potřebné znalosti: Legislativa. Znalost místní sítě služeb a způsobu jejich fungování. Problematika závislostí na návykových látkách (adiktologie). Problematika „deprivačního syndromu“. Problematika dluhů a jejich řešení. Zásady dobrého stravování. Zásady péče o své zdraví. Problematika nároků na dávky a jejich uplatňování.
Potřebné specifické dovednosti: Komunikace s mladými lidmi s deprivačním syndromem.
Měkké dovednosti: Komunikace, týmová spolupráce.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Empatie, držení jasných hranic tolerovaného chování.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie vazby. Teorie fungování rodiny. Teorie podpůrných sítí. Teorie „institucionalizace“, tj. změn vyvolaných dlouhodobým pobytem v instituci. Teorie osobnostního vývoje. Teorie potřeb/capabilities. Poradenský přístup. Empowerment.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet klientů, kteří získali práci, samostatné bydlení, dokončili studium.
Kvalitativní kritéria: Změny v kvalitě života, v trávení času.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Agresivně se chovající klient. Klient užívající návykové látky.
Kritické a velmi náročné situace: Ukončení pobytu kvůli překročení pravidel poskytování služby.

Zdroje:

Musil, L., Hubíková O., Kubalčiková, K., Hamarová, E. (2002): Kultura poskytování osobních sociálních služeb: případová studie domu na půl cesty. Praha: VÚSP.

Rab, T. (2015): Rozvoj sociální služby Dům na půl cesty v Olomouci. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta UP v Olomouci.

Rambousková, I. (2013): Analýza situací přivádějících klienty do domu na půl cesty. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta MU v Brně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *