Sociální pracovník v paliativní a hospicové péči

Smysl existence pracovní pozice

Podpora umírajících lidí a jejich rodin.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Paliativní péči potřebují onkologicky nemocní v terminální fázi života. Dále pacienti v konečné fázi závažného nenádorového onemocnění (typicky jde o orgánová selhání: respirační, srdeční, ledvinné, jaterní). A také pacienti v dlouhodobě nepříznivém a nezlepšitelném zdravotním stavu, který se zhoršuje (pokročilá stádia myopatií, syndromu demence, neurodegenerativních onemocnění, AIDS, pokročilá stádia imobilizačního syndromu, zvláště s poruchou vědomí a rozvojem proleženin, například po cévních mozkových příhodách, či terminální geriatrické deteriorace).

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o nestátních zdravotnických zařízeních (Z 106/1999).
  • Zákon o sociálních službách (Z 108/2006).
  • Zákon o sociálně právní ochraně dětí (Z 359/1999).
  • Zákon 329/2011, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Organizační rámce

Zřizovatelem hospiců jsou nestátní neziskové organizace nebo církevní právnické osoby. Hospic je nestátním zdravotnickým zařízením. Péče o pacienty je hrazena ze zdravotního pojištění, z příspěvku na péči a z platby pacientů. Sociální práci v hospici metodicky usměrňuje MPSV. Péče/pobyt trvá od několika dnů po mnoho měsíců.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Cíle paliativní péče jsou obecně: Neprodlužování předsmrtné fáze, která je bolestná, nezadržování smrti, tlumení utrpení a bolesti. Podpora autonomie umírajícího, kontroly nad děním. Umírání v kontaktu s blízkými lidmi, s neomezenými návštěvami v zařízení nebo v domácím prostředí, neodloučenost. Podpora možné soběstačnosti pacienta. Podpora jeho důstojnosti a sebeúcty. Zachování vlastní identity pacienta, kontinuity životního příběhu. Bránit tomu, aby se pacient cítil břemenem, přítěží. Péče má být bezpečná, důvěryhodná, vstřícná.

Popis jednotlivých pracovních činností

Klienti jsou přijímáni do péče na základě písemné žádosti, kterou potvrdí praktický lékař, ošetřující lékař při hospitalizaci nebo jiný lékař-specialista. V případě domácí hospicové péče lékař DHP společně se sociálním pracovníkem DHP navštíví klienta v jeho domácím prostředí. Sociální pracovník provede vstupní sociální šetření, lékař nastaví paliativní léčbu. Klient je seznámen s možnostmi, limity, právy a nabídkou služeb. Je sestaven plán péče, frekvence a rozsah návštěv. Jednotlivé návštěvy, včetně telefonických konzultací, jsou zaznamenávány do písemné dokumentace, kterou společně s klientem sepíše sociální pracovník. Sociální pracovník je také svolavatelem a zároveň facilitátorem multidisciplinárního týmu, který se schází na společných konzultacích jedenkrát týdně. Vedle zdravotní nebo sociální péče, může klient potřebovat edukační, psychologickou, duchovní podporu. Zjistí-li sociální pracovník, že některé potřeby klienta jsou nad rámec jeho kompetencí, obrátí se na ostatní členy týmu. Sociální pracovník se podílí na péči o pozůstalé – vedle kontaktu s nimi po smrti klienta jsou pořádána setkání pro pozůstalé, kteří mají možnost konzultovat svoje problémy či získat důležité informace.

U pobytové hospicové péče sociální pracovník přijímá žádosti, předkládá je k projednání, jedná se zájemcem o službu i s jeho rodinou. Pokud je přijetí klienta zamítnuto, poskytuje klientovi poradenství. Když je klient přijat, sociální pracovník připravuje smlouvu o péči. Pomáhá vyřizovat dávky, důchody, korespondenci. Zprostředkovává kontakty s notářem, s úřady, s majiteli bytů. Připravuje podklady pro pravidelná hlášení pro tým pečujících profesionálů. Poskytuje podporu rodině, někdy i formou krizové intervence. Někdy zprostředkovává řešení konfliktů mezi klientem a rodinou. Někdy dohledává příbuzné, které chce klient před smrtí vidět. Zprostředkovává kontakt s duchovními, kteří do hospice docházejí. V případě překladu klienta do jiného zařízení vyjednává sociální pracovník tento překlad. Po smrti klienta se účastní vystavení úmrtního listu a vyřizování pozůstalosti. Pokud je zemřelý rodičem nezletilých dětí, jedná z OSPODem o péči o děti. V některých případech organizuje „poslední rozloučení“ se zesnulým v hospici. Vyřizuje ukončení výplaty dávek. Poskytuje poradenství a podporu rodině. Projednává případné nedoplatky za péči s rodinou a řeší jejich zaplacení. Odesílá zprávy lékařům. Organizuje setkání pozůstalých v hospici dvakrát do roka.

Okruh spolupracujících subjektů

Matrika, obecní a městské úřady (sociální odbor, OSPOD), úřad práce, OSSZ, zdravotnická zařízení, církve, notáři, majitelé bytů.

Typy výsledků

Formalizované: Počet přijatých klientů (uzavřených smluv o péči) za jednotku času. Počet pacientů předaných do péče jiného zařízení.
Faktické: Kvalita pacientova života.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ.
Potřebné znalosti: Legislativa. Geriatrické minimum včetně problematiky demence.
Potřebné specifické dovednosti: Komunikace s umírajícími a jejich blízkými. Mediační dovednosti potřebné při řešení konfliktu mezi klientem a rodinou.
Měkké dovednosti: Týmová spolupráce.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Preference pacientových potřeb. Empatie. Tolerance.
Využívané teorie, přístupy a metody: Koncept paliativní péče. Gerontologie. Thanatologie. Teorie traumatu. Krizová intervence. Poradenství.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počty přijatých do péče.
Kvalitativní kritéria: Smrt bez bolesti, přičemž klient své umírání akceptoval a vyřešil vše, co si vyřešit potřeboval (jak v oblasti vztahů, tak v oblasti financí a majetku), tzv. „dobrá smrt“.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Reakce málo informovaného klienta na to, že čelí závěru života. Zásahy příbuzných do péče a medikace. Konflikt potřeb klienta a rodiny týkající se pozůstalosti.
Kritické a velmi náročné situace: Limitovaná doba pobytu, někteří klienti jsou propouštěni, když se vytvořily vazby na pečující personál – hledání možností pro jejich umístění. Konflikty příbuzných týkající se pozůstalosti po jeho úmrtí.

Zdroje:

Čípková, I. (2015): Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu domácí hospicové péče. Sociální práce/Sociálna práca. č. 4.

Němcová, V. (2016): Paliativní a hospicová péče z pohledu sociálního pracovníka. Diplomová práce. Praha: Pražská vysoká škola psychosociálních studií.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *