OSPOD

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se dlouhodobě snaží zvyšovat kvalitu práce s ohroženými dětmi a rodinami prostřednictvím systémových projektů. Aktuální projekt Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v České republice, realizovaný mezi roky 2019 a 2022, se zaměřil na velmi náročnou a složitou oblast sociálně-právní ochrany dětí umístěných v ústavní péči a dětí, jimž toto umístění hrozí. Jedním z aspektů je schopnost pokračovat v plánování práce s dítětem a jeho rodinou poté, co je dítě umístěno do ústavu, tedy v situaci, kdy je snahou o „záchranu“ často vyčerpána rodina, podpůrné služby i OSPOD. Do procesu mapování a analýzy potřeb dítěte a jeho rodiny jeZobrazit text

První ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Druhý ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Tento článek se zabývá procesem oznamovací a překažovací povinnosti a rolí OSPOD v něm. Vycházím tedy ze situace, že se pracovníci či vedení organizace rozhodnou náročné situace spadající do oznamovací a překažovací povinnosti trestního zákoníku (Zákon č. 40/2009 Sb.) oznámit. V takovém případě máme tři varianty, které nám ukládá platná legislativa: Policie ČR, státní zastupitelství a OSPOD, kde se ovšem jedná pouze o oznamovací povinnost, nikoli o povinnost překažovací. Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že oznámením na OSPOD se osoba, ať už fyzická či právnická,Zobrazit text

Předkládaný text pojednává o reflexi aktuální praxe v oblasti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Aktuální platná legislativa ukládá OSPODům povinnost vykonávat činnosti na základě zpracovaných a průběžně aktualizovaných standardů, které mají garantovat jistou míru kvality poskytovaných služeb, a to zejména v zájmu nezletilých dětí. Otázkou zůstává, zda standardy mohou skutečně výše zmíněné zajistit, kde mohou být limity po formální stránce a jaká je realita v praxi. Text bude věnován zamyšlení se nad tím, jak pracovníci OSPOD pracují s ohledem na zpracované standardy, zda existují limity, které brání kvalitnímu výkonu SPOD. Standardy kvality sociálně-právní ochrany pro orgány sociálně-právní ochrany jsou v praxi uplatňovány od r. 2013 naZobrazit text

Jak sociálně-právní ochrana dětí (dále SPOD), tak raná péče si klade za cíl pomoc dětem a rodinám v jejich náročné životní situaci. Usilují o ochranu dětí a rodin před možnými dopady, které mohou negativně ovlivnit vývoj dítěte, vztahy v rodině a podmínky jejího fungování, a tím i kvalitu života celé rodiny. Proto spolupráce orgánů sociálně-právní ochrany (dále OSPOD) a rané péče může sehrávat velmi důležitou roli jak v oblasti prevence, tak i sociální terapie. Jednou z náročných událostí pro každou rodinu je bezesporu např. jakékoliv postižení dítěte. Rodina se tak ocitá v situaci, kterou si většinou sama nezvolila, a nebývá na ni tedy vůbec připravena. Raná péčeZobrazit text

Případ s uspokojivým vyústěním Rodiče po čtyřměsíční známosti spolu začali bydlet a po třech letech uzavřeli manželství. Po prvním roce manželství se narodila dcera Ema. Před narozením dcery matka jednou potratila. Dle matky docházelo mezi rodiči asi po dvou letech od narození dcery k neshodám. Rodiče toužili mít další dítě, matka dvakrát potratila. Matka otci dávala najevo svou nespokojenost v manželství od února 2012. Otec se snažil udržet manželství, začal navštěvovat odborné poradenské zařízení. Matka tam šla jednou, a usoudila, že to pro ni nemá význam. Rodiče spolu nedostatečně komunikovali, nesdíleli spolu vzájemné starosti. Matka se bála otci sdělit své pocity. Pro otce bylo překvapením, žeZobrazit text

Případ s dobrým výsledkem Filipovi je třináct let. Do jednoho z pražských Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) začal docházet na výchovné skupiny, které jsou nadstavbovou službou, které zařízení nabízí. Do skupin byl doporučen metodičkou prevence, která působí na základní škole, kam Filip čerstvě přestoupil. Důvodem jeho přestupu byly problémy v třídním kolektivu, které eskalovaly v agresivní chování Filipa vůči jeho spolužákům. Podle informací ze školy není jasné, zdali byl Filip primárním agresorem, nebo se dostal do role oběti a pouze se bránil. V každém případě se stalo zvládání konfliktů s vrstevníky zakázkou, na které měl Filip v rámci preventivně výchovných skupin dlouhodobě pracovat. KroměZobrazit text

Případ s dobrým koncem V případě, o kterém píšeme, chválíme velmi dobrou spolupráci se školou i s OSPOD. Do naší organizace přišel otec pečující o dvě děti. Dcera Jana chodila do 6. třídy na základní škole. Dceři Mirce bylo 15 let, v té době pobývala ve výchovném ústavu, a domů jezdila jen občas na víkendové propustky. Matka obou dcer krátce předtím odešla z domova, žila na ulici a o rodinu a dcery neprojevovala zájem. Všechna péče o dcery a domácnost ležela na otci, což pro něj nebylo lehké. První, o čem jsme s otcem jednali, a co bylo spouštěčem kontaktu rodiny s námi, byly vši, které už nějakou dobu měla dceraZobrazit text

Když to velmi zjednoduším, tak smyslem každodenních činností pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obce s rozšířenou působností je ochrana dětí, které mohou být jakýmkoliv způsobem ohroženy na zdravém vývoji, ať je toho příčinou cokoliv. „Předmětem našeho zájmu jsou děti ve věku do osmnácti let,“ říká Iva Bartošová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí při sociálním odboru pardubického magistrátu (OSPOD). „Pracujeme s celou rodinou, rodiče dětí nemůžeme vynechat. Pokud se rodina rozpadá, tak pracujeme i s širší rodinou, jako jsou další příbuzní ohrožených dětí.“ Pracovníci oddělení řeší tři agendy: náhradní rodinou péči (NRP), výchovné problémy dětí a kolizní opatrovnictví. Náhradní rodinná péče je rozsáhlou oblastí činností, kdy pracovniceZobrazit text