sociální práce

Pracovní povinnost (PP), nařízená studentům v souvislosti s realizací proticovidových opatření, byla bezprecedentním zážitkem krizové práce v sociálních službách. Dlouhodobý výzkum s osmi studentkami bakalářského programu speciální pedagogiky FP TUL v kontextu PP trval ve třech fázích od března 2020 do května 2022. První rozhovory proběhly v rámci předvýzkumu v r. 2020, další v r. 2021 a poslední dotazování v r. 2022, kdy studentky již absolvovaly a profesionálně pomáhaly. Odstup dvou let nám umožnil získat retrospektivní náhled, poukázal na tehdejší bilanci šoku, stresu, vyčerpání i smysluplnosti. Traumata spojená s pandemií Covid-19 v zařízeních sociální péče se transformovala do neopakovatelných vzpomínek na rychle nabyté pracovní kompetence, uplatnitelné praktické dovednosti i na spokojenost. Vstupní předpoklady aZobrazit text

Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity svým studentům umožňuje absolvovat odborné praktické vzdělávání, přičemž jedním ze způsobů realizace je průběžná praxe ve vybrané organizaci. Jako studentky navazujícího magisterského studia v kombinované formě specializace Rozvoj a řízení v sociální práci máme v rámci praxe za úkol realizovat projekt, který bude vybrané organizaci reflektovat její potřeby. Naše skupina studentek se rozhodla věnovat v rámci praxi tématu „prestiž oboru sociální práce“. Realizaci praktické výuky jsme vykonávaly v organizaci Slezská diakonie, kde jsme v rámci mapování potřeb pomocí SWOT analýzy zjistily, že se v organizaci potýkají s určitými opakujícími se problémy, jako je například nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zvyšující se průměrný věk zaměstnanců, nedostatečný status sociální práce,Zobrazit text

Recenze knihy: Marek Stachoň, Jana Vrťová: Sociálna kritika a sociálna práca. Banská Bystrica: Belianum, 2021 Vysokoškolská učebnica Sociálna kritika a sociálna práca je dielo autorov Mareka Stachoňa a Jany Vrťovej, ktorí aktívne pôsobia na akademickej pôde Pedagogickej fakulty Univerzity Mateja Bela. Autori vysokoškolskej učebnice v texte preukázali rozsiahle vedomosti o fenoméne kritickej paradigmy ako súčasti sociálneho prostredia. Kritiku sociálnej práce vnímajú aj vo vzťahu ku kritickým prístupom sociálnej práce. Text je postavený vo výraznej miere na kvalitatívnom výskume s využitím metódy kvalitatívnej obsahovej analýzy, kde sa autori priklonili ku konvenčnému prístupu. Prínos vysokoškolskej učebnice identifikujem v popisovaných vedeckých postupoch, ktoré môžu pomôcť študentom sociálnej práce pri podobných výskumoch. Kniha obsahuje chronologickú vzťažnosť k odbornejZobrazit text

Úvod Koronavirové období přineslo pro sociální práci nové výzvy. Omezení a restrikce podpořily sociální pracovníky k hledání nových cest kontaktu s uživateli. Ukázalo se, že dosud v některých oblastech sociální práce opomíjené distanční kontakty mohou pomoci zajistit nejen po stránce udržovací, ale přinášejí i nové možnosti, jak se otevřít potřebám klientů. V článku se zaměřujeme na chat, který představujeme nejen jako prostředek kontaktu v období krize, ale jako plnohodnotný nástroj nízkoprahové komunikace. Chatová komunikace s klientem se v ČR postupně prosadila zejména v oblasti krizové intervence, konkrétněji na linkách důvěry a dalších pracovištích podobného typu. První nabídka této služby se datuje od roku 2002 (Horská, Kohoutková,Zobrazit text

Sociální práce je klíčovou profesí při řešení nepříznivých sociálních situací a při sociálním začleňování. Má své místo hned v několika soustavách, především tam, kde je primární konání ve prospěch potřebných, ale i v dávkových systémech. V České republice se stará o několik set tisíc klientů přibližně 17 tisíc sociálních pracovníků. Z historie vývoje profesionalizace „Profesionalizace znamená směřování k profesi, tedy historický vývoj, kdy na sebe navazují tři vývojové stupně: původně vykonávané a neinstitucionalizované pracovní činnosti, které se později mění v zaměstnání (řemeslo) vykonávané na plný úvazek a sociálně výrazněji ohodnocené, a vývojově nejvyšší stupeň, kterým je profese. Profese je založená na dlouhodobém procesu přijetí teoretického vědění, kteréZobrazit text

Freeman (1979) nahlíží na profesionalizaci jako na proces, během něhož určité zaměstnání nebo pracovní role, které až dosud neplatily za profesi, získávají tento atribut. Již v dřívějších letech přestalo být profesní osvědčení zárukou perfektního zvládnutí oboru. Vznikala častá diskrepance mezi formálním osvědčením, případným zastávaným pracovním místem a skutečnou profesionalitou vykonávané práce. Neobjevovalo se hnutí za profesionalizaci, ale volání po hodnocení výkonu bez ohledu na profesionální osvědčení. [1]  Z našeho úhlu pohledu vnímáme v obecné rovině profesionalizaci jako proces, ve kterém se v průběhu života získávají schopnosti a dovednosti. Tyto předpoklady k výkonu pozice sociálního pracovníka se nabývají nejen studiem a dosaženým vzděláním, ale právě dlouholetou praxí a zkušenostmi v daném oboru, spoluprací sZobrazit text

Úvod Na konci září 2021 byl ukončen projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání. Obsahoval řadu aktivit, které svým významem přesáhly prostor vyšších odborných škol. V profesním terciárním vzdělávání i v oblasti dalšího vzdělávání v sociální práci přinesl velmi inovativní až revoluční návrhy. V následujícím textu bude projekt stručně představen, nicméně hlavní důraz bude zaměřen na výstupy projektu – na inovaci standardu vzdělávání s použitím kompetenčního rámce, výukové opory, metodiku hodnocení a na návrh systematické proměny dalšího vzdělávání sociálních pracovnic a sociálních pracovníků.  Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jste heslo? Nemáte předplatné? Objednejte si ho. Chci předplatnéZobrazit text

V článku se věnuji závěrům, které vyplynuly z výzkumné části rigorózní práce. Rigorózní práci, resp. její zásadní část, jsem tvořila v období 2014 – 2017. Nejprve se stručně věnuji metodice, kterou jsem v práci použila, a definuji základní teoretická východiska, ze kterých jsem při tvorbě práce vycházela. Stěžejní část textu uvádí závěry, které vyplynuly z výzkumné části rigorózní práce na základě realizovaných nestrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky, tyto výstupy pak krátce shrnuji.  Nakonec nastiňuji možná doporučení a postupy sociálních pracovníků tak, aby laická i odborná veřejnost vnímala sociální práci jako specializovanou činnost a docházelo k uznání specifického přínosu sociální práce pro postmoderní společnost. V rigorózní práci (2018) jsem se zabývala otázkou,Zobrazit text

Institut veřejně prospěšných prací (VPP) existuje v ČR od 90. let 20. století, přičemž jeho současná podoba je založena na Zákoně o zaměstnanosti z roku 2004, vyhláškách MPSV a generálního ředitelství Úřadu práce ČR (ÚP ČR). VPP jsou jedním z hlavních nástrojů české aktivní politiky zaměstnanosti. Jejich cílem má být aktivizace nezaměstnaných a získání či udržení pracovních návyků. V zákoně jsou vymezeny jako časově omezené pracovní příležitosti spočívající v provádění nekvalifikovaných činností a musí být vykonávány ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí – obvykle se jedná o obce a příspěvkové organizace obcí, v menší míře o nevládní organizace, školy a další subjekty. Zaměstnání v rámci VPP může v současnosti podleZobrazit text