sociální pracovník

By:
On:
In: 2/2023, Inspirace pro praxi, Odemčeno pro předplatitele, Online články

Terénní služby sociální péče, tedy zejména pečovatelská služba a osobní asistence, patří k tzv. službám první linie, neboť zpravidla jejich prostřednictvím vstupuje člověk, který se dostane do situace, kdy potřebuje pomoc druhé osoby při zvládání základních životních potřeb, do celého sociálního systému. S neoddiskutovatelnou výhodou, že služba je poskytována v domácím prostředí a umožňuje tak klientovi žít jeho navyklým způsobem života v prostředí, které důvěrně zná, se pojí i jedno velké riziko. Zatímco v pobytových a ambulantních službách přichází s klientem  do styku spousta dalších osob, v terénu může být pracovník poskytovatele, zejména u osaměle žijících klientů, i jediný člověk, na jehož pomoci bývá často více, či méně závislý. A pokud jeZobrazit text

By:
On:
In: 6/2022, o čem se mluví, Odemčeno pro předplatitele, Online články

V posledních letech se v USA, kde už dvacet let působím jako sociální pracovnice, věnuje zvýšená pozornost péči o sebe sama (angl. self-care). Snažíme se vést naše klienty k zodpovědnosti za své zdraví a podporovat je v činnostech, které jim pomáhají zvládat každodenní fyzickou, psychickou i sociální zátěž a přispívají k pocitu pohody (angl. well-being). Bohužel i nám, sociálním pracovníkům, se někdy stane, že sami u sebe zanedbáváme to, k čemu v dobré víře nabádáme druhé –⁠ péči o naši tělesnou schránku, duševní hygienu, vztahy s rodinou a přáteli, duchovní život. Vymlouváme se na nedostatek času, jsme zahlceni pracovními povinnostmi a potřebami našich klientů, kteréZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Cílem příspěvku je analyzovat vybrané části zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Vzhledem k rozsahu článku se jedná o rozbor několika vybraných oblastí. Autorka vychází především ze svých zkušeností z kontextu sociálních služeb a vzdělávání sociálních pracovníků. Dílčím cílem příspěvku je zamyšlení nad přínosem a možnými limity zákona o sociálních službách. Předmět úpravy a příspěvek na péči V roce 2006 vstoupil v platnost zákon o sociálních službách, který dle mého názoru přinesl přelom v poskytování sociálních služeb. Již v § 2 jsou uvedeny zásady, že má pomoc vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit aktivně, podporovat rozvoj samostatnosti. Osoby, klienti by neměli dlouhodobě setrvávat v nepříznivé sociální situaci. Cílem je, abyZobrazit text

By:
On:
In: 5/2021, o čem se mluví, Online články

Freeman (1979) nahlíží na profesionalizaci jako na proces, během něhož určité zaměstnání nebo pracovní role, které až dosud neplatily za profesi, získávají tento atribut. Již v dřívějších letech přestalo být profesní osvědčení zárukou perfektního zvládnutí oboru. Vznikala častá diskrepance mezi formálním osvědčením, případným zastávaným pracovním místem a skutečnou profesionalitou vykonávané práce. Neobjevovalo se hnutí za profesionalizaci, ale volání po hodnocení výkonu bez ohledu na profesionální osvědčení. [1]  Z našeho úhlu pohledu vnímáme v obecné rovině profesionalizaci jako proces, ve kterém se v průběhu života získávají schopnosti a dovednosti. Tyto předpoklady k výkonu pozice sociálního pracovníka se nabývají nejen studiem a dosaženým vzděláním, ale právě dlouholetou praxí a zkušenostmi v daném oboru, spoluprací sZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články, Příklady pozoruhodné praxe

Úspěšně vedený případ Paní Margita nastoupila do našeho domova pro seniory  v dubnu 2010 (ve věku 75 let), a to cca po roční hospitalizaci na sociálních lůžkách v Nemocnici. Již v té době nebyla v psychické pohodě – byla v péči psychiatra (povahově byla uzavřená, nedůvěřivá, méně komunikovala s okolím), ale přesto se k nám do Domova těšila, chtěla změnu. Jak nám sama při sociálním šetření (návštěvě před nástupem do Domova) řekla: “konečně si užiji svobodu”. Paní Margita v té době byla již několik let vdovou – o manželovi si odmítala bavit, tuto část svého života chtěla vytěsnit, nesdělila nám dokonce ani jeho jméno. Byla bez jakéhokolivZobrazit text

By:
On:
In: 5/2017, Inspirace pro praxi, Online články

Letní dům je neziskovou organizací, nyní zapsaným ústavem, s letos dvacetiletou historií. V rámci registrované sociální služby Sociální rehabilitace nabízí dětem a mladým lidem z dětských domovů z několika krajů České republiky účast na sociálně-terapeutických pobytech, pobytech v tréninkovém bytě a individuální doprovázení před a po odchodu z dětského domova. Jako osoba pověřená k výkonu sociálně-právní ochrany nabízí Letní dům pomoc a podporu pražským ohroženým rodinám a také pěstounům skrze uzavírání Dohod o výkonu pěstounské péče. Úvodem by se dalo říci, že Letní dům je doslova postaven na vztahu terapie a sociální práce. Respektive je mnohdy „na hraně“ mezi terapií a sociální prací. Letní důmZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Nejdříve by bylo asi vhodné si říci, kdo je renesanční člověk. Wikipedie říká, že je to osoba všestranně nadaná, která se zajímá o mnoho oborů lidského vědění a umu, má rozhled nejen filosofický, ale i politický a společensko-kulturní, také se zajímá o vlastní tělo, umí cizí jazyky. Tento pojem vychází z historického období renesance, kdy došlo k prudkému rozvoji kulturního odkazu, vědeckého poznání, ale i samotného lidského myšlení. A jak tento pojem souvisí se sociálním pracovníkem? Tak k tomu mne přivedla řada důvodů, kdy jako sociální pracovnice musím splňovat řadu věcí – vzdělání, pokud možno hodně široké, tedy od základního až po vysokoškolské, a nejlepší by bylo mítZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

V príspevku sa pokúsime viesť diskusiu o tom, aký mechanizmus funguje v situácii, keď aktívneho človeka prudko deaktivizuje nejaký (v našom prípade silne reštrikčný) systém. Aktívny človek sa dostáva do väzby, tu sa musí – v zmysle svojich vôľových procesov – vlastne deaktivizovať. Po šoku z novej situácie musí mobilizovať sily na podriadenie sa systému, a teda sa adaptovať na nové prostredie a novú situáciu. V tomto systéme žije väznený počas výkonu trestu niekedy aj niekoľko rokov a napriek tomu, že vie, kedy mu končí trest a kedy vyjde na slobodu, takmer nikdy nie je dostatočne aktivizovaný na „život vonku“. Potom sa stáva, že väznený človek vychádza bránou väznice na slobodu a nie je pripravený naZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Má-li práce s pachateli trestných činů odsouzených k trestu odnětí svobody naplnit svůj cíl – reintegraci odsouzených do svobodné společnosti, je třeba, aby pracovníci věznic systematicky působili na všechny složky jejich osobnosti. Vedle práce lékařů, psychologů, pedagogů a sociálních pracovníků se proto v současném českém vězeňství stále více uplatňuje také zapojení duchovních. Jelikož jde o roli relativně novou a v našem sekularizovaném prostředí ještě ne zcela pochopenou, považuji za užitečné upozornit na styčné body a možnosti spolupráce mezi vězeňským kaplanem a sociálním pracovníkem. Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, stanovuje v § 7 odst. 1 písm. b) zvláštní právo církví a náboženských společností s patřičným stupněm registrace pověřovatZobrazit text