transformace sociálních služeb

V článku bych ráda vysvětlila úskalí tradičních přístupů založených na posuzování kompetencí a nastínila výhody mapování potřebné podpory. Pro ilustraci nového přístupu využiji nástroj „Škála míry podpory“. Posun v pojetí pomoci a podpory ohroženým lidem Z praxe je zřejmé, že pomalu, klopotně, ale jistě dochází k posunu směrem od sociálních služeb poskytovaných v nějaké formě institucí k pomoci a podpoře lidí v jejich přirozeném prostředí. Je to patrné na proměnách služeb pro nejrůznější cílové skupiny. Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje projekt transformace sociálních služeb[1] a reformu psychiatrické péče(Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2013), kraje s progresivnějším vedením dosáhly stavu, kdy nepotřebují kojenecké ústavy(Křižanová & Klusáček, 2018), protože potřebnou péči zvládne systém náhradní rodinnéZobrazit text

Text je určen zejména sociálním pracovníkům, kteří se věnují práci s lidmi s postižením a které zajímá, jak mohou posílit sociální začlenění lidí prostřednictvím budování sítí sociálních vztahů a rozšířením zdrojů podpory mimo profesionální sociální služby, tzv. přirozené podpory. Kde se přirozená podpora vzala a o co jde Koncept přirozené podpory se v sociální práci objevil v návaznosti na úsilí o deinstitucionalizaci a normalizaci podmínek pro život lidí s postižením (Kocman, 2016 a, str. 4). Dnes význam přirozené podpory vyzdvihuje Výbor pro práva osob se zdravotním postižením OSN (dále jen Výbor) ve svých všeobecných komentářích k některým článkům Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen Úmluva)Zobrazit text