Terénní pracovník OSPOD

Smysl existence pracovní pozice

Ochrana ohrožených nezletilých dětí státním orgánem.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Primárně nezletilé děti ohrožené absencí přiměřené péče, sekundárně mnoho-problémové rodiny, rodiny v rozvodu rodičů nebo rozpadu jejich vztahu.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o sociálně právní ochraně dětí (Z. 359/ 1999).
  • Školský zákon (Z. 561/ 2004).
  • Správní řád (Z. 500/2004).
  • Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (Z. 218/2003).
  • Zákon o zvláštním řízení soudním (Z. 292/2013).
  • Trestní zákoník (Z. 40/2009).
  • Zákon o zdravotních službách (Z. 372/2011).
  • Zákon o sociálních službách (Z. 108/2006).
  • Občanský zákoník (Z. 89/2012).
  • Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních (Z. 109/2002).
  • Zákon o policii (Z. 237/2008).
  • Zákon o zdravotních službách (Z. 372/2011).
  • Standardy kvality příslušného OSPOD.

Organizační rámce

Státní orgán, součást městského úřadu obce s rozšířenou působností/úřadu městské části, odbor sociální a zdravotní / případně odbor humanitní, oddělení sociálně-právní ochrany dětí.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Ochrana dětí a prevence špatného zacházení s nezletilými dětmi, dodržování standardů kvality, vyhodnocení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny, postup podle individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD).

Popis jednotlivých pracovních činností

Šetření v rodině, jednání s rodiči, rozhovor s nezletilým dítětem, případová práce, zpracování stanoviska pro soud a podávání návrhů k soudu, vyžádání informace od spolupracujících subjektů, vyhodnocení situace ohroženého dítěte a rodiny, účast u soudního jednání, vytvoření IPOD, organizace případové konference, dohled nad výkonem ústavní výchovy, administrativní úkony spojené s vedením spisové dokumentace aj.

U rodin v situaci rozvodu/rozpadu vztahu rodičů: jednání s rodiči s cílem dosáhnout přiměřené komunikace mezi rodiči, případně dohody, rozhovor s nezletilým dítětem, základní/odborné sociální poradenství doporučení odborné poradenské pomoci nebo služby, nařízení odborné poradenské pomoci ve správním řízení, vypracování stanoviska pro soud, účast u soudního jednání, případně návazná podpora rodiny.

U jiných rodin: šetření v rodině a vyhodnocení situace dítěte a rodiny, hodnocení případného ohrožení dítěte, jednání s rodiči a nezletilým dítětem, získání informací od jiných subjektů, zpracování IPOD, případová konference, podpora/sanace rodiny, případně uložení a realizace výchovných opatření, návrh na uložení dalších opatření na ochranu dítěte, dohled nad výkonem ústavní výchovy, monitoring kontaktu dítěte v ústavní výchově s rodiči a usměrňování tohoto kontaktu.

Popis průběhu směny/průběhu pracovního týdne

V úřední dny (zpravidla pondělí, středa): Zpravidla osobní jednání s rodiči a nezletilými dětmi.
V neúředních dnech: Zpravidla soudní jednání, šetření v rodinách, případová práce, administrativa.

Okruh spolupracujících subjektů

Pediatr, školka, škola, soud, policie, pedagogicko-psychologická poradna, manželská poradna, sociálně aktivizační služby pro rodiny, krizové centrum, zařízení ústavní výchovy, dětský psycholog, dětský psychiatr, mediátor, jiný OSPOD, specializovaná zařízení a služby pro ohrožené děti (např. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, diagnostický ústav, středisko výchovné péče aj.)

Typy výsledků

Formalizované: Vyhodnocení situace ohroženého dítěte a jeho rodiny, IPOD, rodičovský plán/dohoda, vyjádření pro soud, návrh k soudu a uložení výchovného opatření, nebo opatření na ochranu dítěte, rozhodnutí ve správním řízení, spisová dokumentace.
Faktické: Změna ve fungování rodiny, dosažení dohody rodičů a přiměřeného způsobu jejich komunikace, snížení míry bezprostředního ohrožení nezletilého dítěte, snížení míry dlouhodobé traumatizace nezletilého dítěte, umístění dítěte do prostředí příznivého pro jeho vývoj (ve spolupráci se soudem).

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ, zkouška zvláštní odborné způsobilosti MV, úvodní školení ve správní agendě na úrovni kraje.
Potřebné znalosti: Viz legislativa. Systém sociálních služeb pro děti a rodiny. Systém školských zařízení pro děti a mládež. Fungování rodiny, komunikace v rodině. Fungování etnicky odlišné rodiny. Subkultura extrémní chudoby.
Potřebné specifické dovednosti: Metodika šetření v rodině, metodika vyhodnocování situace ohroženého dítěte a jeho rodiny, metodika vytváření IPOD, metodika edukace rodičů v rozvodu, metodika vytváření rodičovských plánů, metodika vedení rozhovoru s ohroženým dítětem, metodika vytváření rodičovských dohod, metodika podpory rodičovských dovedností, posouzení míry traumatizace dítěte nepříznivými vlivy, postupy spadající do interkulturní kompetence, metodika případové práce, metodika interdisciplinární spolupráce.
Měkké dovednosti: Komunikace s nezletilým dítětem, komunikace s dospělým klientem (včetně klientů chováním se výrazně vymykajících normě), týmová spolupráce, komunikace s pracovníky vlastního úřadu, komunikace s představiteli jiných organizací, udržování osobní hranice ve vztahu ke klientům, psychohygiena.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Snaha najít zdroje k řešení v rodině, ponechávání přiměřené míry odpovědnosti na rodině, porozumění pro všechny zúčastněné, citlivost k potřebám dítěte, schopnost sebereflexe, otevřenost vůči zpětné vazbě.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie marginalizace a subkultury extrémní chudoby, teorie vazby, systemická teorie, teorie komunikace, teorie lidského vývoje, teorie potřeb, teorie traumatu, techniky mediace, techniky videotréninku interakcí.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet dohod na počet případů, počet stížností v porovnání s ostatními pracovníky, množství dětí vrácených z náhradní (rodinné nebo ústavní) péče do rodiny, počet případů kdy měl pracovník vliv na konečné rozhodnutí soudu.
Kvalitativní kritéria: Viz výše.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Vysoká případová zátěž, vysoká administrativní zátěž, přidělování jiné agendy nesouvisející s ochranou dětí, komunikace s tajemníkem městského úřadu, tiskové zprávy o nečinnosti nebo naopak o necitlivém zásahu, stížnosti a žaloby na MÚ, KÚ nebo na MPSV, kritika na internetových fórech, jednání s rodiči, kteří se chovají agresivně a manipulativně, s kverulanty, s rodiči vyhýbajícími se kontaktu, suplování nedostupných jiných profesionálů, nedostatek podpory v náročných případech ze strany vlastního úřadu.
Kritické a velmi náročné situace: Rozhodování o návrhu na odejmutí dítěte z rodiny a jiných opatřeních na ochranu dítěte dle zákona o SPOD, s nimiž rodina nemusí souhlasit. Udržování profesionálního přístupu k nezletilému dítěti a rodičům se zachováním optimální míry empatie. Zachovávání neutrality mezi rodiči v situaci rozvodu/rozchodu (vzdorování pokusům o manipulaci a vtažení do konfliktu), vytváření návrhů na formu péče o děti po rozvodu/rozchodu rodičů, včetně úpravy styku a výživného, rozhovory s nezletilými dětmi, vyrovnávání se s tlakem nadřízených.

Zdroje:

Matoušek, O., Pazlarová H. (2016): Státní orgány sociálněprávní ochrany dětí. Praha: Karolinum.

Matoušek, O. Hejnová, K. (2019): Profesiogram jako podklad pro konstrukci vzdělávacích programů. Sociální práce/Sociálna práca. Roč. 19, č. 2, str. 106 – 117.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *