Úředník PMS

Smysl existence pracovní pozice

Prevence pokračování trestné činnosti u pachatelů. Vedení pachatelů k řádnému způsobu života (kombinace kontroly a pomoci). Řešení konfliktů souvisejících s trestným činem. Provádění mediace mezi pachatelem a obětí, jejíž výsledek pak zohlední soud. Příprava podkladů pro rozhodnutí soudu. Zajištění výkonu alternativních trestů po rozhodnutí soudu (obecně prospěšné práce, domácí vězení, trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce). Výkon dohledu nad pachatelem jako náhrada vazby, náhrada sankce nebo jako součást trestu, u mladistvých jako forma výchovného opatření. U mládeže a dětí výkon soudem uložených výchovných opatření a omezení. U obětí pomoc s vyrovnáním se s následky trestných činů.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Obvinění. Odsouzení nebo propuštění pachatelé trestných činů. Oběti trestné činnosti. Jak u pachatelů, tak u obětí je potřeba projít trestním řízením bez druhotné traumatizace. U pachatelů je zakázkou státu opuštění kriminální kariéry, začlenění do nekriminálního prostředí. U obětí trestných činů je zakázkou vyrovnání se s následky trestného činu, náhrada újmy.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon o probační a mediační službě (Z. 257/2000).
  • Trestní zákoník (Z. 40/2009).
  • Zákon o trestním řízení soudním (Z. 141/1961).
  • Zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy (Z. 218/2003).
  • Zákon o obětech trestných činů.
  • Národní standardy pro výkon probační služby.
  • Organizační řád PMS.
  • Pracovní řád PMS.
  • Statut PMS.

Organizační rámce

Úředník pracuje ve středisku PMS.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Zakázku formuluje v případě probace soud. V případě zprávy před rozhodnutím soudu zakázku může formulovat státní zástupce, soud, policie i sám pachatel a také oběť.

Popis jednotlivých pracovních činností

Obecně je úkolem pracovníka analýza rizik a potřeb na straně pachatele i oběti. Informace získává pracovník rozhovorem s pachatelem, s obětí, s blízkými lidmi, šetřením v bydlišti, u mladistvých šetřením ve škole, ze zpráv OSPOD a z jiných zdrojů (včetně soudního spisu). Zpracovává zprávy, stanoviska a návrhy pro soud. U odsouzených vypracovává plán dohledu. Pokud provádí mediaci, zpracovává o ní zprávu pro soud. Kontroluje dodržování podmínek uložených pachateli soudem. Organizuje rodinné skupinové konference.

Popis průběhu směny/průběhu pracovního týdne

Pracovníci si určují sami, kdy pracují ve středisku a kdy jsou v terénu. PMS má pružnou pracovní dobu. Pracovník musí být na pracovišti od 10 do 13 hod.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Soud.
  • Policie.
  • Vězeňská služba.
  • Státní zástupci.
  • Obhájci.
  • U nezletilých OSPOD, škola.
  • Úřad práce.
  • Sociální kurátoři.
  • Zdravotnická zařízení.
  • Poskytovatelé OPP (NNO, obce).
  • NNO zaměřené na práci s pachateli.
  • Církevní subjekty zaměřené na práci s pachateli.

Typy výsledků

Formalizované: Zprávy, stanoviska a návrhy pro soud. Zprávy pro státní zástupce.
Faktické: Narovnání mezi pachatelem a obětí. Vykonaný trest. Desistence (upuštění od trestné činnosti).

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální: kvalifikace na úrovni Mgr. podle zákona. Základní kvalifikační kurz PMS zakončený závěrečnou zkouškou (400 hod.).
Potřebné znalosti: Legislativa. Orientace v problematice osobnostních poruch a duševních nemocí. Znalost problematiky závislosti na návykových látkách. Znalost problematiky zadluženosti. Znalost problematiky extremistických skupin a hnutí.
Potřebné specifické dovednosti: Komunikační dovednosti potřebné pro jednání s pachateli. Komunikační dovednosti pro jednání s obětmi. Krizová intervence. Znalost problematiky zadluženosti. Znalost problematiky extremistických skupin a hnutí. Znalost problematiky závislosti na návykových látkách. Vyhodnocování rizik újmy pro jiné lidi. Vyhodnocování rizika recidivy.
Měkké dovednosti: Mediační postupy. Techniky vyjednávání a facilitace.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace:
Využívané teorie, přístupy a metody: Kriminologické teorie. Teorie desistence. Restorativní přístup. Motivační rozhovory. KBT.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet případů za jednotku času.
Kvalitativní kritéria: Hodnocení přímým nadřízeným – vedoucím střediska. Kritéria: zvládání případů podle spisové dokumentace, další vzdělávání, reprezentace služby navenek, vztahy ke kolegům ve středisku, úkoly nad vlastní náplň práce s klienty potřebné pro PMS. U vedoucích střediskem dělá hodnocení krajský vedoucí.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Práce se specifickou populací, která nedodržuje společenské normy. Vysoká případová zátěž, administrativní zátěž. Platové hodnocení nižší než vězeňská služba. Při práci s obětmi se oběť navazuje hodně a někdy čeká víc, než pracovník může poskytnout. Justiční procesy je někdy pomalé, někdy předbíhají činnost PMS.
„Větší efektivitě probace brání podle našich respondentů přetížení PMS ve smyslu příliš velkého počtu řešených případů. V průměru se domnívají, že maximální počet klientů na jednoho pracovníka by měl v rámci dohledu činit 53, což současné praxi neodpovídá (statistiky hovoří o zhruba 75 klientech). Kromě toho upozorňovali i na další problémy a překážky, zejména pak v oblasti spolupráce se soudy. …některé soudy ukládají dohled osobám, u nichž toto opatření není vhodné. Poměrně častý je podle našich respondentů i poněkud laxní přístup soudců ke zprávám o průběhu dohledu, kdy nereagují dostatečně rychle a s patřičnou odezvou na informace, že klient stanovené podmínky závažným způsobem porušuje. Tento stav ohrožuje jak samotný výchovný efekt probace, tak autoritu probačního pracovníka v očích jeho klientů. …někteří pracovníci vidí nedostatky zejména v omezené nabídce návazných a sociálních služeb.“ (Tomášek a kol. 2016)
Kritické a velmi náročné situace: Informace pracovníka sdělené soudu mohou vést ke zhoršení sankcí pro pachatele. Terénní šetření, zvláště neohlášená, pracovník se dostává do rizikových situací. Klienti s psychiatrickými diagnózami.

Zdroje:

Eliášová, D. (2019): Probační dohled a jeho aplikace v rámci ukládání sankcí mládeži. Diplomová práce. Praha: Filosofická fakulta UK, Katedra sociální práce.

Štern, P., Ouředníčková, L., Doubravová, D. (2010): Probace a mediace. Praha: Portál.

Tomášek, J., Diblíková, S., Scheinost, M. (2016): Probace jako efektivní nástroj snižování recidivy. Praha: IKSP.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *