Vztah výživy a soběstačnosti u seniorů v institucionální péči

ÚVOD

Téma výživy, soběstačnosti a jejich vzájemného působení u seniorů vnímají autorky jako klíčové pro práci sociálních pracovníků. Ať už v procesu posuzování žádostí zájemců o umístění do institucionální péče, v průběhu sociálních šetření u žadatelů o příspěvek na péči, anebo rovněž v práci s klienty, kteří již pobytových sociálních služeb využívají.

Text nabízí jednak přehled nástrojů, které lze v praxi sociální práce využít, a dále inspirující výstupy studie stavu výživy a soběstačnosti seniorů realizovaného v institucích na území České republiky a usiluje tak o účinné předcházení nedostatečného mapování potřeb dostatečné výživy u seniorů vizuálně či pouhým rozhovorem. Současně výsledky naznačují, jak významná je podpora rodinných pečovatelů v jejich roli při poskytování péče seniorům se zhoršenou soběstačností v domácím prostředí.

Poruchy výživy u seniorů mohou sice být jednou z příčin zhoršování soběstačnosti v domácím prostředí u osamělých seniorů, ale současně bývají často popisovány ve spojitosti s institucionální péčí a právě dlouhodobá institucionalizace vede často k jejímu zhoršování (Kyle, 2004). Výskyt malnutrice se zvyšuje s věkem, ve věku nad 80 let trpí určitým stupněm malnutrice každý senior (Jurášková, 2007). Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují vznik malnutrice ve stáří, patří mezi ně: porušená dentice, dysfagie, onemocnění gastrointestinálního traktu, snížená chuť k jídlu, psychické poruchy (deprese, demence), omezení hybnosti a sociální faktory (Jurášková, 2007), závislost v základních aktivitách denního života, dlouhodobá institucionalizace (Lukšová, Kuzníková, 2017), užívání léků a životní styl (Pitkala, 2005). Pro detekci rizika vzniku malnutrice se doporučuje použití specifických standardizovaných nástrojů, nejčastěji používaným nástrojem je Mini Nutritional Assessment (MNA; Kalvach et al., 2008). Mezi další testy, které jsou vhodné k detekci stavu výživy, patří: Subjective Global Assessment (SGA), Nutriční rizikový screening – Nutritional Risk Screening (NRS) a Malnutriční univerzální screeningový nástroj (MUST) – škály (Kozáková et al., 2011). Hrnčiariková et al. (2007) uvádí, že BMI je nejpoužívanější z hmotnostně výškových indexů a je základem pro hodnocení stavu výživy. Nicméně výzkumy ukazují, že stav výživy u seniorů by neměl být posuzován pouze prostřednictvím BMI – Body Mass Index (Bahat et al. 2011, Lukšová, Vrublová, 2014).

Stejně jako malnutrice také ztráta soběstačnosti může vést k institucionální péči (Jurášková 2007; Vágnerová, 2000). Senior nejdříve ztrácí schopnost provádět komplexní činnosti, jako je například řízení auta, nakupování, postupně dochází k těžšímu postižení. Senior ztrácí schopnost provádět sebeobslužné činnosti, nakonec se sám nenají a není schopen pohybovat se na lůžku (Topinková, 2005). K posouzení soběstačnosti jedince je možné využít standardizované škály/testy. Původní test k hodnocení ADL vytvořil v roce 1964 S. Katz a jeho alternativou je pak Test základních všedních činností podle Barthelové – BI (Barthel index; Kalvach, 2008, 93 s.). Test základních všedních činností podle Barthelové je mezinárodně nejužívanějším nástrojem k posuzování soběstačnosti. Mezi další standardizované škály, které lze použít k posouzení soběstačnosti, patří: Funkční míra nezávislosti (FIM – Functional Independente Measures), Lawtonova škála instrumentálních denních činností, IADL škála denních činností (Pokorná et al., 2013).

METODIKA

Cílem práce bylo zjistit stav výživy a úroveň soběstačnosti seniorů v institucionální péči. Dále zjistit vzájemnou závislost mezi stavem výživy a soběstačností seniorů.

Charakteristika souboru

Výzkumný soubor byl sestaven z 200 respondentů ve věku nad 60 let. Konkrétně se jednalo o klienty léčeben pro dlouhodobě nemocné – LDN (n = 90), interních oddělení nemocnice – N (n = 37), domovů pro seniory – DPS (n = 40), domovů pro seniory se zvláštním režimem – DZR (n = 33). Hlavním kritériem výběru respondentů byl věk ≥ 60 let (seniorský věk dle WHO: 60–74 let: rané stáří, 75–89 let: vlastní stáří, 90 let a více: dlouhověkost) a informovaný souhlas se zapojením do výzkumu a institucionalizace respondentů.

Metoda

Jednalo se o deskriptivní průřezovou studii. K získání dat byly využity dva standardizované měřicí nástroje – Škála pro hodnocení stavu výživy – MNA (Mini Nutritional Assessment) a Test základních všedních činností podle Barthelové – BI (Barthel index).

Škála pro hodnocení stavu výživy (MNA) vede k jednoduchému posouzení stavu výživy. Posuzovaní jedinci jsou na základě bodování v MNA kategorizováni na: jedince se stavem dobré (adekvátní) výživy, jedince s rizikem podvýživy a jedince s podvýživou. Škála pro hodnocení stavu výživy (MNA) zahrnuje několik oblastí zkoumání a celkově se skládá z 18 položek – problémy s příjmem stravy, úbytek hmotnosti, mobilita, psychologický stres, neuropsychické problémy (deprese, demence), BMI, žití v domácnosti, užívání více jak 3 léků, přítomnost dekubitů, stravovací návyky (počet hlavních jídel za den, příjem proteinů, příjem ovoce a zeleniny, příjem tekutin, způsob příjmu potravy), subjektivní hodnocení stavu výživy a zdravotního stavu, střední obvod paže a lýtka (Guigoz, Hellas, Garry, 1994).

Test základních všedních činností dle Barthelové obsahuje 10 položek vedoucích k hodnocení stupně závislosti. Test obsahuje položky: najedení, napití, oblékání, koupání, osobní hygiena, kontinence stolice, kontinence moči, použití WC, přesun lůžko–židle, chůze po rovině, chůze po schodech. Na základě bodového hodnocení (0,5 a 10 bodů v jednotlivých položkách) je jedinec zařazen do kategorie vysoce závislý (0–40 bodů), závislost středního stupně (45–60 bodů), lehká závislost (65–95 bodů) a nezávislost (100 bodů; Mahoney, Barthel, 1965). Hodnocení jednotlivých oblastí je vždy plně závislé na osobě, která test provádí, proto je nutné stanovit jasná pravidla pro hodnocení, aby nedošlo k subjektivizaci některých oblastí ADL (Pokorná et al., 2013). Jedinec nemůže získat plný počet bodů v dané oblasti, pokud ji neprovede opravdu sám (Mahoney, Barthel, 1965).

Sběr dat

Sběru dat předcházelo získání souhlasu etické komise a také souhlasy s výzkumným šetřením managementu vybraných institucí. Sběr dat probíhal v době od května do konce listopadu roku 2012. Každý respondent byl individuálně poučen o záměru a významu výzkumného šetření, byl informován o zachování anonymity a vlastní šetření probíhalo po vyslovení a podepsání souhlasu respondenta. Získaná data byla zaznamenávána do předem vytvořeného záznamového archu, který obsahovat oblast týkající se demografických údajů respondenta, a oblast obsahující Škálu pro hodnocení stavu výživy – Mini Nutritional Assessment (MNA) a Test základních všedních činností podle Barthelové – Barthel Index (BI). V rámci sběru dat bylo provedeno vážení a měření respondentů (hmotnost, výška, obvod paže a lýtka). Doba při zhodnocení jednoho respondenta trvala přibližně 35 minut.

Zpracování dat

Pro popis dat byla použita popisná statistika. Závislost mezi stavem výživy a soběstačností byla hodnocena pomocí korelačního koeficientu Kendallova tau. Pro analýzu kategoriálních veličin (stav výživy a stupně závislosti) byl použit c2-test a Fisherův exaktní test. Byl použit statistický software STATA v. 13, statistické testy byly hodnoceny na 5% hladině významnosti.

VÝSLEDKY

Z celkového počtu 200 respondentů bylo mužů 75 (38 %) a žen 125 (63 %). Průměrný věk činil 76,7 let.

Z 200 respondentů v institucionální péči dle Škály pro hodnocení stavu výživy (MNA) bylo ve stavu dobré výživy 32 % (n = 65), rizikem podvýživy bylo ohroženo 38 % seniorů (n = 75) a podvýživou trpělo 30 % (n = 60). Byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve stavu výživy v závislosti na druhu instituce (p = 0,001). Nejvyšší počet seniorů trpících podvýživou byl zaznamenán v domovech (odděleních) se zvláštním režimem, a to u 52 % seniorů, rizikem podvýživy byli ohroženi nejvíce senioři v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (49 %). Stav dobré výživy měli nejvíce senioři v nemocnicích – 49 % (viz tab. 1).

Pomocí Testu základních všedních činností podle Barthelové byla zjišťována úroveň soběstačnosti u klientů vybraných institucí. Vysoce závislí na druhé osobě byli klienti domovů pro seniory (58 %) a domovů se zvláštním režimem (52 %). Nezávislí klienti převažovali v nemocnici (43 %). Respondenti léčeben pro dlouhodobě nemocné byli převážně lehce závislí na druhé osobě (57 %; viz tab. 2).

Na základě výsledků výzkumů byla zjištěna statisticky významná závislost mezi stavem výživy a úrovní soběstačnosti (p = 0,044) u seniorů v institucionální péči. Nezávislí a lehce závislí senioři v institucionální péči měli dle MNA dobrý stav výživy. Senioři, u kterých byla stanovena závislost středního stupně, byli ve většině případů v riziku podvýživy. Podvýživa byla diagnostikována v největší míře u seniorů vysoce závislých (viz tab. 3).

Tab. 1 Charakteristika souboru a získané výsledky dle standardizovaných škál

Instituce
DZR
33
 
DPS
40
 
LDN
90
 
N
37
Pohlaví
Ženy
125
 
Muži
75
Věk
Aritmetický průměr
76,7
 
SD
8,7
 
min
60
 
max
94
 
ženy
78
 
muži
74,6
MNA
Dobrá
65 (32 %)
 
Riziko
75 (38 %)
 
Podvýživa
60 (30 %)
BI
Nezávislý
18 (9 %)
 
Lehká závislost
82 (41 %)
 
Závislost středního stupně
37 (19 %)
 
Vysoce závislý
63 (32 %)

Tab. 2 Stav výživy dle MNA a stupeň závislosti dle BI ve vybraných institucích

Instituce
DZR
DPS
LDN
nemocnice
Výživa
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
dobrá
10
30
10
25 
27
30
18
49
riziko
6
18
12
30 
44
49
13
35
podvýživa
17
52
18
45
19
21
6
16
Celkem
33
100
40
100
90
100 
37
100
x2-test, p = 0,001
Stupeň závislosti
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
Nezávislý
2
6
0
0
0
0
16
43
Lehká závislost
10
30
7
18
51
57
14
38
Závislost středního stupně
4
12
10
25
22
24
1
3
Vysoce závislý
17
52
23
58
17
19
6
16
Celkem
33
100
40
100
90
100
37
100

Tab. 3 Vztah výživy a stavu závislosti

Nečekejte až vás či vaše blízké zaskočí razantní snížení soběstačnosti!
  • Nečekejte až vás či vaše blízké zaskočí razantní snížení soběstačnosti!
  • Rozhodující je vztah k člověku
  • Sociální pracovník v institucionální výchově dětí a mládeže (DD, DgÚ, DDsŠ, VÚM, SVP)
  • Pracovník/ice linky seniorů (Praha)
  • Vztah sociální politiky a sociální práce z pohledu práva