Editorial

Od roku 2019 jsme čelili pandemii COVID-19, která zasáhla skutečně celou planetu. Pandemie přinesla nejen šíření onemocnění, ale zároveň rozvoj vědeckého poznání na různých úrovních (zdravotnických, společenských, psychologických atd.), stejně tak i velké emoce ve společnosti, zpochybňování racia a také vědy a vědeckých poznatků.

Společnost některé dopady dokázala zpracovat, některé méně a některé vůbec.

V oblasti sociální práce přinesla pandemie změnu pravidel práce, úpravu metodik ve více oblastech sociální práce a zároveň velkou změnu ve fungování sociálních služeb. Dopady byly nejen teoretické, metodologické, ale v rámci realizace praxe sociální práce docházelo k mnoha eticky dilematickým nebo problémovým situacím. Pandemie byla tedy i impulzem pro hodnoty sociální práce a principy, jako jsou lidská práva, svoboda, autonomie a lidská důstojnost, na kterých si zakládá.

Časopis Sociální práce / Sociálna práca si dal za cíl prostřednictvím tohoto čísla otevřít vědeckou a odbornou diskusi o vztahu pandemie a sociální práce, jejích ziscích i ztrátách pro obor. Ve více vědních disciplínách byla pandemie motorem i pro zahájení některých výzkumů a jinak tomu nebylo ani v sociální práci. Výsledky činností kolegyň a kolegů z oblasti sociální práce jsou pak předmětem vědecké diskuse obsažené v jednotlivých článcích tohoto čísla.

Na monotematické číslo věnující se pandemii reagují dva články. Aktuální číslo otevíráme článkem zaměřeným na vnímání pandemie COVID-19 v kontextu sociální práce – Pandemie koronaviru – ohrožení, krize či příležitost pro sociální práci? V dalším článku se pak autoři věnují tématu paliativní péče o těžce nemocné a umírající v době pandemie – Paliatívna starostlivosť o ťažko chorých a zomierajúcich počas pandémie COVID-19.

Ostatní články jsou již zaměřeny šířeji, tedy nejen na pandemii. Zde nalezneme texty věnující se hodnocení kvality sociálních služeb a její závažnosti z perspektivy různých aktérů – Závažnost hodnocení kvality v sociálních službách z perspektivy různých aktérů, v článku s názvem Výkon individuálního přístupu jako pravidla práce s dlouhodobě nezaměstnanými klienty v různých organizačních kontextech sociálních služeb se dostáváme k cílové skupině klientů nacházejících se v nezaměstnanosti a poslední článek akademické části časopisu se orientuje na proces svěřování dětí do náhradní rodinné péče příbuzným a blízkým osobám skrze nazírání pracovníků OSPOD – Možnosti subjektivního nahlížení pracovníků OSPOD v procesu svěřování dětí do NRP příbuzných a blízkých osob a jejich využívání.

Publicistická část čísla čtenářům nabízí pohled na pandemickou situaci z různých perspektiv, seznamuje s různorodou zkušeností s pandemií i mimo české a slovenské prostředí, jak je tomu např. u článku Dostupnost psychosociální péče v USA v době koronavirové pandemie a dopad na onkologické pacienty, článku sociální pracovnice působící na onkologické klinice ve státě Massachusetts v USA. Výsledky výzkumu krizového řízení v pobytových zařízeních pro seniory v období platnosti protiepidemických opatření představuje článek s názvem Co nás naučila pandemie.

Následující trojice článků poukazuje na pandemickou zkušenost v oblasti komunitní práce – Jak pandemie COVID-19 ovlivnila komunitní práci v Třinci na Borku?, dopadu pandemie na práci poradců a samotné klienty Bílého kruhu bezpečí se pak věnuje článek nesoucí název Život v Bílém kruhu bezpečí v době covidové a Ohlédnutí za pandemií optikou telefonické krizové pomoci se věnuje článek zaměřený na telefonickou krizovou pomoc Modré linky.

Zbylé články poukazují na variabilní projevy a dopady pandemie. Na popis činností a formy pomoci realizované v době pandemie v MENS SANA se zaměřuje článek s názvem Když je naděje větší než strach. Dopad pandemie na děti a mladistvé prostřednictvím netolismu je pak reflektován v článku Netolismus jako dopad pandemie na děti a mladistvé. Pracovní povinnost optikou studentek prezentuje článek výzkumného charakteru s názvem Překvapivě pozitivní profit původně traumatizující pracovní povinnosti v sociální službě. A v neposlední řadě fungováním Center duševního zdraví v době pandemické se zabývá článek Perspektiva osob se závažným duševním onemocněním a jejich rodinných příslušníků na služby Center duševního zdraví.

Výše uvedené články, ať už akademického, či publicistického zaměření, prezentují nedávno žitou pandemickou zkušenost optikou různorodých perspektiv.

Všem čtenářům přejeme podnětné a inspirativní čtení.

Monika Chrenková a Peter Brnula
editoři čísla