Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

když jsme v červnu 2022 oslovovali potenciální autorky a autory textů do čísla 5/2023 na téma „Oběti a pachatelé“, chtěli jsme vystoupit ze stereotypního a individualistického pojetí sociální práce. Proto jsme vyzývali k přehodnocení binárního a protikladného vnímání obou pojmů. Navrhovali jsme rozšířit jejich význam z úzkého kriminologického pojetí do pojetí zahrnujícího vliv širších sociálních, politických, ekonomických a kulturních struktur. A také jsme poptávali příspěvky, které budou vedle případové práce nabízet přístupy zaměřené na iniciaci změny širších sociálních podmínek obětí i pachatelů. Jak se podařilo tyto naše ambice naplnit, posuďte sami.

Akademická časť čísla obsahuje celkovo šest textov, z ktorých úvodné tri reflektujú tematické zameranie na páchateľov a obete. Jiří Mertl sa prostredníctvom svojej analýzy v rámci článku „Jak mě přítel týral, tak jsem měla to sebevědomí hodně nízký“: vratkost kategorií „pachatel/ka“ a „obět“ v kriminologii a sociální práci“ zaoberá otázkou adekvátnosti binárneho chápania kategórií páchateľ/ka a obeť, pričom upozorňuje na sociálne a štrukturálne faktory ovplyvňujúce páchanie trestnej činnosti žien s trestnou minulosťou. Podobne na štrukturálne aspekty, avšak v kontexte individuálneho vnímania prístupu k obetiam sexuálneho zneužívania, poukazujú Anna Masariková a Katarína Kohútová v texte Subjektívna percepcia sekundárnej viktimizácie u obetí sexuálního zneužívania. V treťom článku reagujúcom na tematickú orientáciu čísla si Hana Kašpárková a Martina Křivánková kladú otázku sústreďujúcu sa na Potřeby pozůstalých žen po perinatální ztrátě dítěte – implikace pro praxi sociálních pracovníků, ktorou otvárajú diskusiu o variabilite chápania pojmu „obeť“.

Druhá polovica obsahu akademických textov sa zaoberá aktuálnymi otázkami reagujúcimi na súčasné výzvy a trendy v sociálnej práci. Problém tvorby mediálnych výstupov sústreďujúcich sa na sociálne služby v období pandémie covid-19 vo vybraných médiách v Českej republike je ústrednou témou v článku Ondřeja Drobila Mediální obraz sociálních služeb (nejen) v období epidemie onemocnění covid-19. O tom, ako napreduje diskusia o súčasných výzvach sociálnej práce pre nadchádzajúce obdobie z pohľadu sociálnych pracovníkov, pojednáva výskum Petra Vojtíšeka a Tatiany Matulayovej v článku Vize pro sociální práci v ČR. V poslednom akademickom článku čísla s názvom Trable s motivací klientů Radka Janebová poukazuje na teoretický problém znižujúcej sa motivácie klientov vychádzajúcej zo vzájomnej interakcie medzi nimi a sociálnymi pracovníčkami na všetkých dostupných úrovniach, ktorého analýza môže byť prínosom pre praktickú dimenziu výkonu sociálnej práce.

V publicistické části čísla naleznete sedm textů věnujících se sociální práci s oběťmi a pachateli. Anna Smetaníková akcentovala naši výzvu ke stírání ostré hranice mezi oběťmi a pachateli a popisuje mezigenerační přenos domácího násilí, při jehož řešení prosazuje potřebu multidisciplinární spolupráce nejen s obětí, ale i s pachateli a celou rodinou. Otázkou, jak měnit institucionální nastavení služeb, se zabývali Jaroslava Chaloupková a Václav Pěkník. Zatímco prvně jmenovaná představuje Standardy kvality specializovaných služeb pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí, tak druhý uvedený autor kriticky poukazuje na nejslabší místa v systému ústavní výchovy v Moravskoslezském kraji, která mají za následek nedostupnost především místní péče o ohrožené děti, což působí proti zájmům dítěte i jeho rodiny, a zároveň předkládá návrhy, jak tato slabá místa zacelit. V článku Martina Bačkovského a kol. je objasňován význam a smysl restorativní justice pro oběti i pachatele. Iva Červená a Petr Schneedörfler představují způsoby sociální práce zaměřené jak na zájmy obětí, tak zájmy pachatelů. Zatímco Iva Červená představuje dvě konkrétní techniky využitelné v práci sociálních kurátorů nazvané Dopady trestné činnosti a Životní scénář kriminálního chování, které jsou využívány při práci s pachateli trestných činů a v zájmu poškozených, tak Petr Schneedörfler popisuje, jak lze podpořit náhradu škody mezi pachatelem a poškozeným ze strany sociální práce. A konečně článek Michaely Ohřálové a Petry Klementové je věnován především obětem a představuje činnost intervenčních center v České republice a specifika různých typů klientů těchto služeb z hlediska genderu a věku.

Číslo 5/2023 časopisu Sociální práce / Sociálna práca ponúka variabilný pohľad na komplexnú oblasť skúmania sústreďujúcu sa na páchateľov a obete a usiluje sa o prekonanie jej tradičného chápania v sociálnej práci. Obsah čísla sa v zmysle jeho anotácie sústreďuje na širšie sociálne a štrukturálne faktory, ktoré definujú páchateľov i obete, ale poskytuje tiež aktuálne pohľady na výzvy a trendy v súčasnej sociálnej práci. Vzhľadom na rozmanitosť metód a prístupov využitých v jednotlivých textoch môže byť piate vydanie v tomto roku bohatým zdrojom inšpiratívnych myšlienok, ale i zaujímavých a nekonvenčných perspektív, ktoré umožňujú rozširovať diskusiu v tejto špecifickej oblasti na akademickej i odbornej úrovni.

Prajeme preto čitateľom a čitateľkám podnetné čítanie na všetkých platformách časopisu.

Radka Janebová a Peter Patyi
editori čísla