Možnosti subjektivního nahlíženípracovníků SPOD v procesu svěřovánídětí do NRP příbuzných a blízkých osoba jejich využívání

Leona Hozová, Renata Kyzlinková

PhDr. Ing. Mgr. Leona Hozová, Ph.D., MBA, pracuje jako vědecká pracovnice ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí, v. i. i. (RILSA), kde se zabývá otázkou rodiny a sociálně-právní ochrany dětí. Zároveň je odborným asistentem na Slezské univerzitě v Opavě, Fakulta veřejných politik.

Mgr. Renata Kyzlinková, Ph.D., pracuje jako vědecká pracovnice ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA). Od roku 2022 zde vede oddělení Veřejné politiky a správy. Svou výzkumnou činnost zaměřuje zejména na demografická témata, oblast rodinné politiky nebo veřejných politik obecně ve vztahu k ohroženým dětem. Kromě těchto témat ji zajímá i oblast pracovních podmínek a proměn trhu práce.

Abstrakt
CÍLE: Cílem výzkumu v této stati je porozumět mechanismům formujícím proces rozhodování sociálních pracovníků OSPOD při řešení otázky svěřování dětí do NRP příbuzných a blízkých osob. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Výzkum se teoreticky opírá o komplexní modely procesu rozhodování a modely znalostních parametrů vstupujících do rozhodování sociálních pracovníků při volbě intervence. METODY: K zodpovězení výzkumných otázek byl využit smíšený výzkum s akcentem na tematickou analýzu polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky OSPOD, dat z fokusních skupin a dat z otevřených otázek v rámci dotazníkového šetření napříč OSPD. VÝSLEDKY: Analýza potvrdila, že rozhodování sociálních pracovníků v oblasti NRP je ovlivňováno dvěma základními determinantami – vnějšími a vnitřními. Vnější prvky v sobě zahrnují legislativní a sociální prostředí, kulturní determinanty, regionální vlivy a pracovní prostředí pracovníka. Vnitřní prvky se týkají osobnostních charakteristik a odborných kompetencí pracovníka včetně jeho hodnotové orientace, práce s mocí, etickými principy a mírou empatie. Rozhodovací proces v oblasti NRP je na všech úrovních protnut prvkem nejednoznačnosti a nejednotnosti, což vede u sociálních pracovníků k pocitům nejistoty a frustrace. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výzkum přispívá k hlubší znalosti problému v případě nutnosti přijímat opatření ke zvýšení efektivity a transparentnosti procesů a intervenčních strategií sociální práce.

Klíčová slova
sociální pracovník, sociálně-právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče příbuzenských a blízkých osob, aspekty rozhodování

s. 61-78

Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.

Zapomněli jste heslo?

Nemáte předplatné? Objednejte si ho.

Chci předplatné