Fakta, legislativa, dokumenty

Závažná duševní onemocnění jsou spojena se zvýšeným rizikem somatických onemocnění, zejména kardiovaskulárních chorob a diabetu (Hert et al., 2009; Newcomer, 2006; Vuksan–Ćusa et al., 2009). Studie ukazují, že vedlejší účinky léčby, životní styl a vysoká sebevražednost podstatně zkracují délku života, zejména u pacientů se schizofrenií (Laursen et al., 2012). Kromě toho je schizofrenie a další psychotická onemocnění často spojena se sníženým sociálním fungováním, vysokou mírou nezaměstnanosti, ztrátou produktivity, opakovanými hospitalizacemi a tím i vysokými společenskými náklady (Evensen et al., 2016; Neil et al., 2014; Rössler et al., 2005). Programy včasné detekce a včasné intervence Pro snížení těchto negativních dopadů psychotických onemocnění vznikly v zahraničí specializované programyZobrazit text

V České republice probíhá Reforma péče o duševní zdraví (dříve Reforma psychiatrické péče), jejíž aktivity Česko přibližují humanistickému standardu kvality života lidí bez rozdílu se specifickým zřetelem k situaci lidí s ohroženým duševním zdravím. Současně se Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 – 2030, coby jeden ze strategických dokumentů reformy, hlásí k naplnění legislativních závazků plynoucích pro Česko z mezinárodních a národních dokumentů, jež ČR ratifikovala, tudíž je vázána jejich dodržováním (MZd 2020, s. 11–12). Jednotlivé aktivity a projekty reformy směřují k postupné změně pozice a role lidí s duševním onemocněním v české společnosti, současně také k mnohem vyšší míře informovanosti celé české populace a hlubšímu porozumění tématu duševního zdraví mezi profesionály z pomáhajícíchZobrazit text

Úvodní text se věnuje výzvám spojeným se změnami institucionální péče o osoby s duševním onemocněním a poruchami chování, díky kterým je a bude tato problematika více přítomna ve všech typech a druzích sociálních služeb. Editorky se však v úvodním textu ptají také, jak jako sociální pracovníci pečujeme o duševní zdraví nejen svých klientů, ale i své, co nejvíce sociální pracovníky stresuje a narušuje jejich duševní pohodu, potažmo jejich duševní zdraví. Ve svém krátkém příspěvku na tuto otázku sice neodpovím, ale chci poukázat na jedno z hledisek. Podle mnohých autorů je v procesu pomáhání klíčová osobnost pomáhajícího. Vymětal píše v souvislosti s psychoterapií: “Zralá osobnost psychoterapeuta je víceZobrazit text

Moldavsko je jednou z prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce a aktivity ČR zde probíhají již téměř 20 let. Jednou z klíčových oblastí spolupráce je také inkluzivní sociální rozvoj, v rámci kterého proběhla řada úspěšných projektů. Ministerstvo práce a sociálních věcí od června 2022 realizuje projekt zahraniční rozvojové spolupráce Harmonizace a rozvoj systému sociální ochrany v Gagauzii, jehož zadavatelem je Česká rozvojová agentura. Autonomní teritoriální oblast Gagauzie je správní oblast v Budžaku v jižní části Moldavska tvořená územím okolo hlavního města Comratu a dalších několika enkláv. Realizace probíhá na základě spolupráce s Ministerstvem práce a sociální ochrany Moldavské republiky a Výkonným výborem Gagauzie. Předpokládané datum ukončení je nejpozději 31. prosince 2024. Ministerstvo se tím podílí na naplňování principůZobrazit text

Sociální služba intervenční centra je ukotvena v ustanovení §60a zákona o sociálních službách a současně úzce navazuje na ustanovení §44 zákona o Policii ČR. Intervenční centra (dále „IC“) poskytují krizovou pomoc osobám ohroženým domácím násilím a také osobám ohroženým post separačním násilím v podobě expartnerského stalkingu navazujícího na domácí násilí. Pomoc intervenčních center je bezplatná a zahrnuje krizovou intervenci, další socioterapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (v případě pobytové formy služby také na omezenou dobu poskytnutí ubytování a stravy). Síť intervenčních center v ČR zdroj: Wikipedie Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresaZobrazit text

Článek se zaobírá systémem sociální práce v kontextu pomoci, podpory a služeb obětem a dalším aktérům násilí v blízkých vztazích. Na základě výzkumu realizovaného kvalitativní metodou a narativních rozhovorů, které jsou prezentovány v bakalářské práci Sociální práce ve vztahu k syndromu CAN (Smetaníková, 2022) Tento longitudinální výzkum přinesl unikátní pohled na vývoj jedince zasaženého všemi znaky syndromu CAN od dětství až do dospělosti nejen jako na osobu, na níž bylo pácháno násilí, nýbrž také jako na osobu s generačním přenosem těchto negativních návyků. Definici oběti vymezuje zákon č. 45/2013 Sb. Zákon o obětech trestných činů. Tento zákon oběť popisuje jako osobu, které bylo či mělo být ublíženo na zdraví, způsobenaZobrazit text

V ACORUSu jsme přesvědčení o tom, že násilí do života nepatří, a že každý má právo na život bez násilí. Domácí a genderově podmíněné násilí (dále jen DN a GPN) není problémem jen těch, kterých se bezprostředně týká. Je to problém, který má zásadní negativní dopady na celou společnost. Pokud chceme zlepšit ochranu těch, kteří jsou jím ohroženi, je nezbytné pro ně zajistit kvalitní, efektivní a účinnou pomoc a podporu. Jaká služba je efektivní a účinná? Asi se shodneme na tom, že efektivní a účinná je taková služba, která je dostupná, přehledná, specializovaná a standardizovaná. Je zcela zásadní, aby takové služby byly dostupné ve všech regionech,Zobrazit text

Od roku 2020 se do diskurzu sociální práce dostává téma Covid-19, téma pandemie a také protiepidemických opatření. Do daného okamžiku věc nevídaná. Díky podpoře mnoha organizací, například Technologické agentury České republiky (dále TAČR), máme možnost průběžně a také retrospektivně reflektovat, jak konkrétně se téma pandemie usídlilo právě v diskurzu sociální práce. Jak hovoříme o pandemii v sociální práci? Tento text se zaměřuje na tu část tématu, kterou nabízí výsledky výzkumu krizového řízení v pobytových zařízeních pro seniory v období platnosti protiepidemických opatření. Nabízí retrospektivní pohled pracovníků vybraného zařízení a uživatelů služeb v tomto zařízení ve vztahu k tomu, co nás pandemie naučila.  Co jsme zjišťovali a jak  Odborný tým složený zeZobrazit text

Pracovní povinnost (PP), nařízená studentům v souvislosti s realizací proticovidových opatření, byla bezprecedentním zážitkem krizové práce v sociálních službách. Dlouhodobý výzkum s osmi studentkami bakalářského programu speciální pedagogiky FP TUL v kontextu PP trval ve třech fázích od března 2020 do května 2022. První rozhovory proběhly v rámci předvýzkumu v r. 2020, další v r. 2021 a poslední dotazování v r. 2022, kdy studentky již absolvovaly a profesionálně pomáhaly. Odstup dvou let nám umožnil získat retrospektivní náhled, poukázal na tehdejší bilanci šoku, stresu, vyčerpání i smysluplnosti. Traumata spojená s pandemií Covid-19 v zařízeních sociální péče se transformovala do neopakovatelných vzpomínek na rychle nabyté pracovní kompetence, uplatnitelné praktické dovednosti i na spokojenost. Vstupní předpoklady aZobrazit text

V tomto příspěvku bych chtěl sdílet své zkušenosti získané v rámci výkonu sociální práce na obecním úřadu, resp. magistrátu. Chtěl bych sdílet, co zohledňuji při řešení jednotlivých sociálních situací klientů a jak postupuji při rozhodování o „správné cestě.“ V praxi sociální práce v rámci obce působím již 20 let. Zastával jsem různé pozice, ať už v rámci přímé práce s klienty, v rámci metodického vedení sociálních pracovníků či pozice manažerské. Aktuálně zastávám pozici vedoucího odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ale pořád se považuji za sociálního pracovníka – tím jsem byl a budu i nadále.  Na sociální pracovníky jsou obecně kladeny mimořádné nároky, aby jednali „správně“. „Správné“ jednání po nich požaduje společnost, zaměstnavatel a v neposlední řadě legislativa. LegislativněZobrazit text