Článek se zaobírá systémem sociální práce v kontextu pomoci, podpory a služeb obětem a dalším aktérům násilí v blízkých vztazích. Na základě výzkumu realizovaného kvalitativní metodou a narativních rozhovorů, které jsou prezentovány v bakalářské práci Sociální práce ve vztahu k syndromu CAN (Smetaníková, 2022)
Tento longitudinální výzkum přinesl unikátní pohled na vývoj jedince zasaženého všemi znaky syndromu CAN od dětství až do dospělosti nejen jako na osobu, na níž bylo pácháno násilí, nýbrž také jako na osobu s generačním přenosem těchto negativních návyků.
Definici oběti vymezuje zákon č. 45/2013 Sb. Zákon o obětech trestných činů. Tento zákon oběť popisuje jako osobu, které bylo či mělo být ublíženo na zdraví, způsobena majetková či nemajetková újma nebo na níž se pachatel obohatil či obohatit chtěl. V rámci sociální práce bychom mohli využívat spíše pojmy „člověk, který je násilí vystaven“ a „člověk, který se násilí dopouští“, abychom se vyhnuli labelingu. Násilí má různé formy, rozlišujeme násilí fyzické, psychické, sexuální, ale i ekonomické. Jakákoliv forma páchaného násilí může mít celoživotní dopad na osobu, na kterou je násilí pácháno. Tyto dopady mohou mít vliv i na osoby blízké či zúčastněné.
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.
