Odemčeno pro předplatitele

Rozhovoru se účastnili čtyři členové peerské skupiny ze Společnosti Podané ruce (dále jen SPR), sociální pracovnice a koordinátorka Monika Čtvrtníčková a peer pracovníci Eva Šulerová, Helena Charvátová a Teodor Červenka.  Můžete na začátek popsat, co je náplní vaší práce? Monika: Jsem sociální pracovnice a v SPR pracuji tři a půl roku. Jsem koordinátorkou Street Support Brno, což je neoficiální název naší skupiny. Oficiálně se projekt jmenuje Participace osob s žitou zkušeností do adiktologických služeb. Eva: Já jsem v SPR pět let, pracuji jako full time peer. Mám na starost krizový šatník pro lidi bez domova, zásobuji textilem lidi z různých služeb SPR. Pracuji sama, jen když potřebuji něco zprostředkovatZobrazit text

Neformální pečující tvoří obsáhlou a velice důležitou skupinu osob, bez které by nejen sociální, ale i zdravotní systém neměl možnost fungovat tak, jak dosud funguje. Jelikož s těmito osobami ve svém povolání zdravotně-sociálního pracovníka (dále jen ZSP) při Fakultní nemocnici Ostrava přicházím do styku dennodenně, vidím i úskalí a problémy, které jsou s touto rolí spojené. O to náročnější poté je v práci ZSP poslouchat, jakým způsobem se tyto osoby často (ne)dostávají k informacím, které by jim značně mohly péči v domácím prostředí ulehčit. Je to dáno i tím, že tito neformální pečující nemají čas zjišťovat informace, neboť veškerou svou energii a čas věnují právě poskytování péče, docházení do práce aZobrazit text

Poruchy příjmu potravy jsou komplexní a citlivá témata, která ovlivňují nejen ty, kteří s nimi bojují, ale také jejich blízké. Moje osobní cesta skrze tuto výzvu mi nejen umožnila porozumět hlouběji těmto problémům, ale také mi poskytla neocenitelné nástroje pro práci s jednotlivci, kteří se s nimi potýkají. Od mého začátku v roli peer konzultantky až po pozici vedoucí ostravské pobočky Centra Anabell, jsem zažila transformaci, která zdůrazňuje důležitost vlastní zkušenosti v této oblasti. Má osobní cesta začala jako boj s poruchou příjmu potravy, což mi umožnilo nahlédnout do temného a nesnadného světa, kterým si lidé s poruchou příjmu potravy mnohdy procházejí. Touha po pochopení aZobrazit text

Navazování vztahů je lidskou přirozeností a potřebou. Ať už je to vztah k rodině, k přátelům, ke známým nebo třeba k vlastnímu sebepojetí a sebehodnocení. Jako pomáhající pracovníci a pracovnice nutně vstupujeme do vztahu s našimi klienty, kteří si tak tvoří vztah nejen ke službě, ale i k nám, jako k představitelům poskytované služby a konkrétním osobnostem. Následující text se zabývá možnostmi využití poznatků o vztahu klienta a pracovníka při poskytování služeb terénního programu (nejen) pro lidi užívající drogy a vlivem sebepojetí na tento vztah a na poskytování zmíněných služeb. MPSV (2010) definuje terénní sociální práci jako jednu z metod sociální práce, službu sociální prevence, která seZobrazit text

Škola je skokanský můstek života. Hlavně pro kluky a holky z ústavní péče. Protože konec studia se ve většině případů rovná odchodu ze zařízení, děcáku. A ten první kontakt s divokou vodou – dospělostí pro ně (či mohu napsat i nás, neboť jsem také prošel ústavní péčí) je bohužel dříve než pro většinu ostatních závodníků. Já jsem se od pomyslného skokanského můstku odlepil s odznáčkem Bc. na plavkách. Státnicoval jsem v lednu 2013 a obhajoval jsem bakalářskou práci s názvem Reprodukce kulturního kapitálu v zařízeních dětské ústavní péče. Přeloženo ze socioložštiny, jsem se rozepisoval o tom, jak ústavy mohou vést, anebo nedovést ke vzdělání. PročZobrazit text

Téma aktuální, téma tak často diskutované, téma, které nám dává naději, ale také téma, které nás dokáže zvednout ze židle. Proč je toto téma tak diskutované na to se pokusíme nahlédnout perspektivou odbornou, ale i laickou.  Rámcově se dotkneme legislativní úpravy nejlepšího zájmu dítěte, kdy tento je specifikován v několika pramenech práva a je běžně dostupný na internetových zdrojích. Legislativní úprava nejlepšího zájmu dítěte je tedy zakotvena mj. v Úmluvě o právech dítěte. Tento výbor OSN definuje jako „právo dítěte na celostní rozvoj a na plné a účinné požívání všech práv garantovaných Úmluvou o právech dítěte, včetně práva na příznivý rozvoj, práva na péči aZobrazit text

V roce 2024 vyšla příručka pro pracovníky škol s názvem „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol.“ Vydala ji Nadace Sirius ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Společně s příručkou vyšla také aktualizovaná příloha metodického doporučení MŠMT k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže na téma týrané, zneužívané a zanedbávané dítě (jedná se o zkrácenou verzi příručky). Metodické doporučení i kompletní příručka jsou určené primárně pro pracovníky škol, zejména školních poradenských pracovišť. Pokládáme ale za vhodné o nich informovat také sociální pracovníky, protože pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dítěte se budou setkávat s oznámeními, která školy budou podávat v souladu s těmito metodickýmiZobrazit text

Článek se věnuje roli dětského specialisty, který je aktivním činitelem participace dětí v systému sociálně právní ochrany dětí při rozhodování o jejich životech. Poukazuje na význam této role, která může dovést celý proces participace dětí ke zdárnému cíli přispívajícímu ke klidnějšímu vnímání i dětskému porozumění celé situaci, s cílem uvolnění vnitřního napětí, vyjasnění nejasností, otázek i mocenských vztahů či bojů o dítě.  O participaci hovoříme jako o klíčovém procesu současného pojetí ochrany dětí v systému sociálně právní ochrany dětí (dále SPOD). Jedná se o nástroj, který vede k zapojení dítěte do rozhodování. V participační praxi se mění role všech zúčastněných dospělých subjektů, př. rodiče/pečovatele, sociálního pracovníka, psychologa, učitele, aZobrazit text

Děti a mladí lidé vyrůstající v ústavní péči, ale i ve vlastních rodinách zatížených chudobou, nízkou kvalitou bydlení a vzdělání, násilím ve vztazích a dalšími ohrožujícími vlivy, často nejsou vedeni k tomu, aby se ve svém životě zvládli samostatně rozhodovat, měli kontrolu nad svým životem a uměli dostatečně formulovat své potřeby (Brůžková, Nováková, 2020). Podpora participace této zranitelné skupiny v rozhodovacích procesech je proto velmi důležitá. Úmluva o právech dítěte (Sdělení č. 104/1991 Sb. In: MPSV ČR, 2016:5) obsahuje článek 12, který se vztahuje k respektu vůči názorům dítěte: „Státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodněZobrazit text

V novém miléniu se postupně setkáváme s fenomény, které ještě donedávna nebyly tak zjevné jako v současnosti. Jedním z nich je problémové používání pornografie. V otázce problémového používání internetové pornografie nepanuje v odborných kruzích zatím v některých ohledech shoda, avšak jsou zde snahy hledat účinné formy pomoci pro konzumenty pornografie. Doba pandemie COVID-19 docela urychlila projevy problémů, které zde sice byly již před jejím propuknutím, ale které mnohdy společnost přehlížela. Jedním z nich například to, že mladý člověk se často cítí sám a může mít problémy s navazováním vztahů. V rámci sociálních vztahů je zejména ohrožen mladý člověk, který si hledá své místo, identitu, roli a vztahy. Čím dál více je možnéZobrazit text