Odemčeno pro předplatitele

ilustrační obrázek s-case

Moderné technológie zachraňujú životy. To je fakt, o ktorom už dnes nikto nepochybuje. Mladá slovenská firma ale prináša niečo úplne nové. Drobný prenosný prístroj umožňuje kontrolu telesných funkcií a tiež ich analýzu. Aké funkcie ponúka a ako ho budú môcť využívať sociálni pracovníci? Viac detailov vám prinášame v nasledujúcom rozhovore s Martinom Pekarčíkom a Slavomírom Hruškom, dvomi tvárami inovácie zo Slovenska. „Vyvinuli sme prenosný prístroj, ktorým možno sledovať väčšinu telesných funkcií, ako napríklad teplota, glykémia, saturácia krvi či tlak, a vyhodnocovať ich. Umožňujeme tak lepší prehľad o stave pacienta a zároveň otvárame úplne novú kapitolu. Prístroj totiž umožňuje prehľad aj pre nelekársky personál ako súZobrazit text

Úvod Rádi bychom vám přiblížili téma zapojování lidí se znevýhodněním do vzdělávání i praxe v oboru sociální práce. O své postřehy se podělí Evžen a Mirka. Oba působí na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity v týmu konzultantů z praxe. Konzultanti z praxe jsou u nás na fakultě již ustáleným označením lidí/expertů se zkušeností sociálního či zdravotního znevýhodnění. Náš tým se skládá ze 13 expertů se zkušeností a třech podpůrných pracovníků z řad akademiků a studentů. Na fakultě jsme začali působit v roce 2018 jako „inovativní experiment“. V rámci projektu jsme vytvořili skupinu lidí se znevýhodněním a vzdělali se společně v metodě storytellingu v průběhu dvou několikadenních výjezdů. Konzultanti z praxe se pak podle své specializaceZobrazit text

Klíčovým tématem tohoto textu je zapojování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby poradních a pracovních orgánů veřejné správy. Zapojování vnímáme jako klíčové především v kontextu rozhodování a tvorbě dokumentů, jež vznikají a mají na ně dopad. Kromě samotné aktivizace a zplnomocňování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby veřejných politik doporučujeme sociálním pracovníkům podporovat v rámci advokační činnosti také jejich zapojování u institucí, jejichž činnost s řešenými tématy významně souvisí (zejm. příslušná ministerstva a orgány veřejné správy). Cílem textu je osvětlit, proč je výhodné zohlednit hlas marginalizovaných skupin a tvořit pro ně veřejné politiky participativně. Marginalizaci vnímáme jako: „proces sociálního vyloučení, v rámci něhož je určitá skupina obyvatel vytlačena neboZobrazit text

Současný nárůst technologií souvisejících s  GPS, notebooky, chytrými telefony, tablety a zejména vysokorychlostním internetem, s sebou přinesl rozvoj komunikačních kanálů i pro osoby se sluchovým postižením, díky čemuž dochází ke snižování komunikačních bariér (Bumbálek, 2020). Komunikační technologie se tak stávají čím dál více součástí poskytování zdravotních a sociálních služeb. Vzhledem k dostupnosti a intuitivnímu ovládání jak chytrých telefonů, tak dalších nástrojů, např. tabletů, chytrých hodinek aj., se tyto technologie využívají nejen pro zábavu a vzdělávání, ale také se staly nástrojem pomoci lidem se sluchovým postižením. Mohou si tak vyřídit své potřeby a zprostředkovat si společenský kontakt, jak jsme se přesvědčili v době pandemie.Zobrazit text

Do nedávna jsme to všichni znali. Aktualizace standardů – noční můra všech vedoucích. Udržovat vše aktuální, při jakékoliv změně rychlá výměna příslušných dokumentů na všech místech, rychlé proškolení zaměstnanců. A ze strany zaměstnanců často i pocity zbytečnosti a únava z nekonečné administrativy. Je tomu tak v sociálních službách, ale i ve zdravotnictví.Zobrazit text

Internetová poradna R-R je v provozu od roku 2015. Klade si za cíl umožnit ženám (a od roku 2020 i mužům) bezpečný kontakt prostřednictvím internetu v případě, kdy nemohou nebo nechtějí využít poradenských služeb osobně. Velkou výhodou je, že dotazy mohou položit anonymně, okamžitě a odkudkoliv, kde je připojení k internetu, skrze mobilní telefon nebo počítač. Poradna má celorepublikovou dostupnost, ale služby se mohou dostat i k osobám, které například žijí či pracují v zahraničí nebo v kraji, ve kterém R-R služby neposkytuje.
V Internetové poradně R-R zodpovídá dotazy tým sociálních a zdravotních pracovnic a terapeutek. Všechny pracovaly v terénu – poskytovaly poradenství ženám a mužům přímo na místech, kde pracují (kluby, priváty, ulice) a zároveň průběžně absolvují kurzy zaměřené na poradenství např. práce s traumatem, krizová intervence, internetové a chatové poradenství a další. Poradna v roce 2020 odpověděla na 230 dotazů. Nejvíce jich směřovalo k otázkám týkajících se zdraví, legislativy, bezpečí, vztahů a také odchodu z placených sexuálních služeb a terapií.Zobrazit text

Když před rokem začínající pandemie zastavila život v Česku, většina seniorů věřila, že za dva měsíce bude vše jako dřív. V důsledku prodlužování vládních opatření pak začala stoupat potřeba učit se využívat moderní digitální technologie. Ty se totiž pro rizikové skupiny staly jedinou možností, jak zůstat v kontaktu s blízkými, ale také s institucemi nebo službami. A protože pro lidi ve vyšším věku bývá osvojování nových znalostí často problém, spustila Nadace Vodafone s organizací Moudrá Sovička projekt Digitální vzdělávání pro seniory. Cílem je naučit lidi v pokročilém věku základním dovednostem od ovládání chytrého telefonu, přes využívání aplikací až třeba po bezpečné používání internetového bankovnictví. V rámci projektu byl vytvořen online kurz s názvem Digitální odysea, který mohou senioři absolvovat společně se svými rodinnými příslušníky nebo přáteli.Zobrazit text

V lednu letošního roku zahájila služba „intervenční centra“ již patnáctý rok svého působení na poli sociálních služeb v České republice. Intervenční centra jsou jedním ze tří pilířů státem nastavené a garantované odborné pomoci osobám ohroženým domácím násilím v ČR, spolu s justicí a Policií ČR.
Covidová opatření tvrdě dopadla na rodinný a partnerský život. Nařízené omezování sociálních kontaktů vytvořilo pro mnoho rodin či párů novou realitu: sladit home office s péčí o děti, zajišťovat potřeby rodiny v nezvyklé atmosféře strachu o sebe, děti, rodiče – seniory, řešit případnou ztrátu zaměstnání, nebo omezení výdělku. To vše mohlo přispívat ke vzniku konfliktů v rodině. V tomto duchu vývoj v oblasti domácího násilí predikovali odborníci i média.Zobrazit text

Pandemie covidu-19 přinesla pravděpodobně jednu z největších ekonomických a sociálních krizí 21. století. Tato krize měla velmi vážné důsledky také na oblast sociální práce a v mnoha ohledech se projevily její dopady na provoz a fungování sociálních služeb (nejen pobytových). V této těžké době se ukázalo, jak důležitou společenskou úlohu sociální služby mají. Vzrostl počet lidí, kteří se v důsledku pandemie ocitli v těžké psychické a sociální situaci a potřebovali odbornou pomoc. Vládní nařízení a opatření vedla k omezení kontaktů a mnoho lidí se ocitlo v sociální izolaci. Jedním ze zdrojů sociálních kontaktů se stalo užívání informačních a komunikačních technologií. Schopnost ovládat tyto moderní technologie otevíralaZobrazit text

V průběhu nelehkého období pandemie covid-19 jsem poslouchala zprávy kolegyň a kolegů z nemocničních paliativních týmů, kteří mluvili nejen o péči o pacienty a jejich rodiny, ale i o ambivalenci zkušeností, které mají z práce, kterou museli částečně přesunout do on-line světa, částečně ponechat v osobní „verzi“ a zejména velmi jemně zvažovat, kdy kterou navrhnou a využijí. Zkusila jsem se tedy zeptat kolegyň, většinou sociálních pracovnic, formou krátké ankety, jak by zkušenosti vyhodnotily, a hlavně, co bychom si mohli ponechat v praxi sociální práce jako užitečné nové metody. Konziliární paliativní týmy v nemocnicích jsou multidisciplinární pracovní týmy sestávající z lékařů, sester, sociálních pracovníků, psychologů, spirituálních pracovníků. Tým zajišťuje konzultace a intervence paliativníchZobrazit text