6/2023

Závažná duševní onemocnění jsou spojena se zvýšeným rizikem somatických onemocnění, zejména kardiovaskulárních chorob a diabetu (Hert et al., 2009; Newcomer, 2006; Vuksan–Ćusa et al., 2009). Studie ukazují, že vedlejší účinky léčby, životní styl a vysoká sebevražednost podstatně zkracují délku života, zejména u pacientů se schizofrenií (Laursen et al., 2012). Kromě toho je schizofrenie a další psychotická onemocnění často spojena se sníženým sociálním fungováním, vysokou mírou nezaměstnanosti, ztrátou produktivity, opakovanými hospitalizacemi a tím i vysokými společenskými náklady (Evensen et al., 2016; Neil et al., 2014; Rössler et al., 2005). Programy včasné detekce a včasné intervence Pro snížení těchto negativních dopadů psychotických onemocnění vznikly v zahraničí specializované programyZobrazit text

Zhoršující se duševní zdraví (dále jen DZ) dětí a dospívajících je v posledních dvou letech skloňováno téměř ve všech oblastech, které se věnují práci s dětmi a mládeží. Reflektují jej služby, odborné platformy i mainstreamová média. Často je nárůst duševních obtíží dáván do souvislosti s dopady pandemie Covidu-19, neznamená to však, že čím víc se pandemii vzdalujeme, tím obtíží ubývá. Linka bezpečí (2024) uvádí, že v prvních třech měsících roku 2023 zaznamenali o 30 % více případů sebepoškozování než ve stejném období loňského roku. Co se tedy děje, že se tolik mladých lidí cítí špatně? A jak na to mohou reagovat preventivní sociální služby jako jsou nízkoprahové kluby pro děti aZobrazit text

V České republice probíhá Reforma péče o duševní zdraví (dříve Reforma psychiatrické péče), jejíž aktivity Česko přibližují humanistickému standardu kvality života lidí bez rozdílu se specifickým zřetelem k situaci lidí s ohroženým duševním zdravím. Současně se Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 – 2030, coby jeden ze strategických dokumentů reformy, hlásí k naplnění legislativních závazků plynoucích pro Česko z mezinárodních a národních dokumentů, jež ČR ratifikovala, tudíž je vázána jejich dodržováním (MZd 2020, s. 11–12). Jednotlivé aktivity a projekty reformy směřují k postupné změně pozice a role lidí s duševním onemocněním v české společnosti, současně také k mnohem vyšší míře informovanosti celé české populace a hlubšímu porozumění tématu duševního zdraví mezi profesionály z pomáhajícíchZobrazit text

Úvodní text se věnuje výzvám spojeným se změnami institucionální péče o osoby s duševním onemocněním a poruchami chování, díky kterým je a bude tato problematika více přítomna ve všech typech a druzích sociálních služeb. Editorky se však v úvodním textu ptají také, jak jako sociální pracovníci pečujeme o duševní zdraví nejen svých klientů, ale i své, co nejvíce sociální pracovníky stresuje a narušuje jejich duševní pohodu, potažmo jejich duševní zdraví. Ve svém krátkém příspěvku na tuto otázku sice neodpovím, ale chci poukázat na jedno z hledisek. Podle mnohých autorů je v procesu pomáhání klíčová osobnost pomáhajícího. Vymětal píše v souvislosti s psychoterapií: “Zralá osobnost psychoterapeuta je víceZobrazit text

Moldavsko je jednou z prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce a aktivity ČR zde probíhají již téměř 20 let. Jednou z klíčových oblastí spolupráce je také inkluzivní sociální rozvoj, v rámci kterého proběhla řada úspěšných projektů. Ministerstvo práce a sociálních věcí od června 2022 realizuje projekt zahraniční rozvojové spolupráce Harmonizace a rozvoj systému sociální ochrany v Gagauzii, jehož zadavatelem je Česká rozvojová agentura. Autonomní teritoriální oblast Gagauzie je správní oblast v Budžaku v jižní části Moldavska tvořená územím okolo hlavního města Comratu a dalších několika enkláv. Realizace probíhá na základě spolupráce s Ministerstvem práce a sociální ochrany Moldavské republiky a Výkonným výborem Gagauzie. Předpokládané datum ukončení je nejpozději 31. prosince 2024. Ministerstvo se tím podílí na naplňování principůZobrazit text