5/2024 – Sociální práce a uprchlická krize

On:
In: Ediční plán

Číslo vychází 30. 09. 2024.

Anotace

Sociální práce a uprchlické krize

Uprchlická krize související s válečným konfliktem na Ukrajině zastihla českou a slovenskou laickou i odbornou veřejnost zcela nepřipravenou nutnosti čelit takto obrovské výzvě pro solidaritu s lidmi utíkajícími ze své země před válkou. V (české a slovenské) společnosti se zvedla dosud nevídaná vlna podpory, vzájemnosti a touhy pomoci uprchlíkům. Lidé organizovali spontánní sbírky, dobrovolně se podíleli na pomoci, přispívali na pomoc Ukrajině… Než nastala tato situace, byla v České republice a Slovenské republice pomoc uprchlíkům spíše okrajovým a částečně i tabuizovaným tématem zájmu veřejnosti, kdy se lidé báli přílivu „problémových“ uprchlíků, před kterými je média často varovala.

Počáteční příliv solidarity se ovšem postupně, s trvajícím konfliktem, vyčerpával. Uprchlíci přicházeli i odcházeli (do České a Slovenské republiky) ve vlnách a lze říci, že s prodlužujícím se konfliktem často převládala v (české a slovenské) společnosti určitá únava ze soucitu a s ní související nezbytnost řešit podporu „vlastních potřebných“, jejichž zástupy se rozrůstaly a rozrůstají v důsledku energetické krize a rostoucí inflace. Zároveň se veřejnost začala ptát, do jaké míry je integrace uprchlíků do společnosti úspěšná. Začaly se tak objevovat stále nové výzvy k řešení, jako: nedostatek materiální pomoci pro uprchlíky, nedostupnost zdravotnické péče, problémy související s integrací dětí do škol, problémy se zajištěním kvalitního bydlení… a to vše v kontextu emočního vysílení pomáhajících i těch, kteří pomoc potřebují a potřebovali.

Postupem času se v životní situaci rodin, dětí i jednotlivců z Ukrajiny začaly objevovat velmi specifické fenomény, jako je osamělost; rozpad rodinných vazeb; stigmatizace mužů, kteří emigrovali a nebojují ve válce; emancipace matek s dětmi, které emigrovaly z Ukrajiny a odcizení od jejich partnerů, kteří na Ukrajině zůstali; genderové dimenze migrace; absence „hlasu“ otců (malých) dětí, kteří zůstali na Ukrajině; řešení situace dětí, které přišly z Ukrajiny bez doprovodu… Všechny tyto jevy a z nich vznikající situace vytvářejí velkou výzvu pro soudobou sociální práci. Právě tyto a výše uvedené výzvy by měly být v zaslaných článcích reflektovány.

Záměrem tohoto čísla sociální práce by tedy mělo být reflektovat následující otázky vztažené k uprchlické krizi:

  • Jak sociální práce reflektovala uprchlickou krizi?
  • Jak sociální práce v oblasti praxe, vzdělávání i výzkumu reagovala na uprchlickou krizi?
  • Jak sociální práce jako obor vnímala nálady ve společnosti ve vztahu k uprchlické krizi? A jak na tyto nálady reagovala?
  • Jaké možnosti pomoci a podpory sociální práce uprchlíkům nabízela? Co fungovalo? A co se naopak jevilo jako témata pro další rozvoj?
  • Jaká je situace uprchlíků a jaké výzvy přináší pro sociální práci a sociální politiku státu?
  • Jak probíhá pomoc uprchlíkům z Ukrajiny na mezinárodní úrovni? A jak se liší od pomoci v Čechách a na Slovensku?

V tomto čísle bych ráda vytvořila prostor pro zhodnocení uprchlické krize pohledem oboru sociální práce a sociální politiky. Uvítám zejména výzkumné texty analyzující témata z praxe sociální práce a texty rámující společenskou situaci teoriemi sociální práce.

Těším se na zaslané články.

Kateřina Mikulcová,
editorka čísla

Podobné články: