Integrace spirituality klientů v praxi sociálních pracovníků v síti Arcidiecézní charity Olomouc: explorativní kvantitativní studie

Jakub Doležel, Kristýna Živná, Edward R. Canda, Leoš Zatloukal, Nataša Matulayová, Ivana Olecká

ThLic. Jakub Doležel, Th.D., je odborným asistentem Katedry křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zaměřuje se na oblast spirituálně citlivé sociální práce a charitně-diakonickou dimenzi života církve.

Mgr. Kristýna Živná vystudovala sociologii. Nyní je doktorandkou na Institutu sociálního zdraví Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Edward R. Canda, Ph.D., je emeritním profesorem a koordinátorem platformy „Spiritual Diversity and Social Work Initiative“ na University of Kansas School of Social Welfare v Lawrence, Kansas, USA. Je jedním z nejcitovanějších autorů v oblasti spirituálně citlivé sociální práce na světě.

Mgr. Leoš Zatloukal, Ph.D. et Ph.D., je absolventem doktorského studia sociální práce na Ostravské univerzitě v Ostravě a klinické psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zaměřuje se především na oblast aplikace přístupu zaměřeného na řešení v kontextu sociální práce a v dalších kontextech a je odborným asistentem Katedry křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Mgr. Nataša Matulayová, Ph.D., BSBA, je odbornou asistentkou Katedry křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Její aktuální výzkumné zájmy se zaměřují na sociální práci v komunitách, koncept service learning a využití co-creation jako formy inovací ve vysokoškolském vzdělávání pro novou generaci sociálních pracovníků.

PhDr. Ivana Olecká, Ph.D.,působí jako odborná asistentka na Katedře křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zaměřuje se na oblast metodologie výzkumu, aktivně publikuje v oblasti abúzu návykových látek, úmrtí dětí do pěti let, rodičovské resilience, sociálně rizikových faktorů a péče o specifické skupiny.

Abstrakt
CÍLE: Představujeme výsledky výzkumu integrace spirituální citlivosti v praxi sociálních pracovníků, jejich vnímání kompatibility spirituální citlivosti s posláním a praxí sociální práce a vlivu osobních a profesních charakteristik na tyto postoje. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Výzkum se opírá o teorii vlivu spirituality na psychosociální fungování, o globální profesní stanoviska k potenciálu spirituality ve vzdělávání a praxi a čerpá z teorie rozlišující náboženské a nenáboženské formy spirituality i z vývoje sekularizace české společnosti. METODY: Kvantitativní dotazníkové šetření zahrnující adaptaci zahraničního výzkumného nástroje do češtiny a testující významnost vybraných proměnných. VÝSLEDKY: Data prokázala u sociálních pracovníků vyšší míru důvěry v koncept spirituality než náboženství. V různém rozsahu již obojí do své praxe zapojují, ale téměř u poloviny z nich panuje nejistota ohledně kompatibility s etickým mandátem profese. Většina nepokládá doménu spirituality za významnou ve fázi posouzení situace klienta. Integrace konceptu spirituality a/nebo náboženství (s/n) do kvalifikačního vzdělání respondentů a jejich spirituální charakteristiky souvisely významně s jejich důvěrou v potenciál tématu spirituality v praxi. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Lze doporučit posílit integraci s/n do vzdělávání sociálních pracovníků, zejména s ohledem na spirituální rozmanitost klientů, profesní standardy pro etickou integraci těchto témat do praxe a prohlubovat empiricky podložené znalosti o způsobech, jakým se s/n může projevovat v životě a cílech klienta funkčně či disfunkčně.

Klíčová slova
spirituální citlivost, spiritualita, etika sociální práce, kulturní kompetence, rozmanitost, posouzení, intervence, vzdělávání v sociální práci, sociální práce

s. 85-103