Motivace pěstounů na přechodnou dobu

Kateřina Hulínská, Karel Řezáč

Bc. Kateřina Hulínská je absolventkou studijního programu sociální práce na Katedře sociologie a sociální práce Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se zajímá o oblast náhradní rodinné péče.

Mgr. Karel Řezáč, Ph.D., působí jako odborný asistent a garant studijního programu sociální práce na Katedře sociologie a sociální práce Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se věnuje oblasti náhradní rodinné péče, otázkám profesionálního výkonu sociální práce, deinstitucionalizace, lidského rozvoje a wellbeingu. Od roku 2014 pracoval 7 let jako sociální pracovník náhradní rodinné péče v organizaci pověřené doprovázením pěstounských rodin. Působí také jako lektor vzdělávacích kurzů pro sociální pracovníky a pěstouny.

Abstrakt
CÍLE: Cílem článku je zjistit, jaká je počáteční motivace pěstounů na přechodnou dobu k zapojení do systému sociálně-právní ochrany dětí. Důraz klademe na počáteční motivy pěstounů před výkonem pěstounství. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretická východiska práce zahrnují konceptualizaci pojmů motivace, včetně diferenciace odlišných typů motivů, a pěstounská péče na přechodnou dobu v širších souvislostech, jako jsou osoba pěstouna, proces zprostředkování pěstounské péče či doprovázející organizace a související finanční podpora. METODY: Empirická část práce byla realizována na základě kvalitativní výzkumné strategie za využití metody sběru dat prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s výzkumným souborem pěstounů na přechodnou dobu (N = 6), kteří v posledních dvou letech vykonávali přechodnou pěstounskou péči. VÝSLEDKY: Studie přináší potvrzení již dříve identifikovaných poznatků o dominantním výskytu altruistických motivů pěstounů, existujících demotivačních bariérách současné praxe, významu osobních sympatií při spolupráci se sociálními pracovníky a vymezuje vhodné předpoklady pro pěstouny na přechodnou dobu. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výsledky přináší podněty k rozvoji stávající praxe náhradní rodinné péče, které vnímáme v kontextu vývoje tohoto segmentu sociální práce jako potenciál ke stabilizaci a udržitelnosti institutu pěstounské péče na přechodnou dobu v nadcházejících letech, kdy lze předpokládat dopady tlaku transformačního úsilí o deinstitucionalizaci péče o ohrožené děti.

Klíčová slova
pěstounská péče, motivace, profesionální pěstouni, ohrožené dítě, přechodná péče

s. 35-50