Lucie Sodomková, Jan Šerek, Dana Juhová
Medailon autorů:
Bc. Lucie Sodomková je studentkou magisterské psychologie na Katedře psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Její studijní zaměření je psychologie práce a organizace a zajímá se např. o destigmatizaci lidí s duševním onemocněním.
Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D., působí jako výzkumný pracovník a vyučující na Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny a Katedře psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá se občanskou a politickou socializací adolescentů.
Mgr. et Mgr. Dana Juhová je studentkou doktorského studia na Katedře psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Výzkumně se zajímá o různá témata z vývojové psychologie (např. attachment či partnerské vztahy ve stáří) a psychologie výchovy a vzdělávání (např. vztahy mezi učiteli a žáky) a také o adaptaci testových metod.
Anotace:
CÍL: Cílem této studie je porovnat úroveň občanské participace a souvisejících psychologických proměnných u adolescentů vyrůstajících v dětských domovech a běžných rodinách. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Dosavadní výzkumy naznačují, že mezi mladými lidmi vyrůstajícími v běžném rodinném prostředí a mladými lidmi vychovávanými v ústavní péči existují v řadě oblastí důležité rozdíly. METODY: Výzkumnou metodu představuje dotazníkové šetření umožňující porovnat občanské postoje a participaci mezi českými adolescenty ve věku 14 až 17 let vyrůstajícími v dětských domovech (n = 96) a v běžném rodinném prostředí (n = 1959). Data byla získána v letech 2014 a 2016. VÝSLEDKY: Naproti původnímu očekávání výsledky ukázaly, že mladí lidé z dětských domovů a mladí lidé z běžných rodin jsou si ve většině zkoumaných proměnných podobní. Rozdíly menšího rozsahu jsme našli u očekávané budoucí participace, kdy adolescenti z dětských domovů v nižší míře předpokládali své budoucí zapojení do občanského života v porovnání s adolescenty z běžného rodinného prostředí. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zdá se tedy, že ačkoliv mladí lidé žijící v dětských domovech mají pro občanskou participaci potenciál srovnatelný s mladými lidmi z běžného rodinného prostředí, mohou to být obavy o budoucnost, které tento jejich potenciál limitují a se kterými by se mohlo v praxi systematicky pracovat.
Klíčová slova:
občanská participace, občanské postoje, politická participace, očekávaná občanská participace, dětský domov, ústavní péče, ústavní výchova
s. 126–143
