Slyšící děti neslyšících rodičů a škola

Eva Klimentová, Vít Dočekal

PhDr. Eva Klimentová, Ph.D., působí jako odborná asistentka na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, je garantkou bakalářského studijního programu Sociální práce. Profesně se orientuje zejména na vzdělávání budoucích i stávajících sociálních pracovníků a pracovníků dalších pomáhajících profesí. Její výzkumné aktivity směřují do oblasti osob sociálně vyloučených a ohrožených sociálním vyloučením. Poskytuje metodickou podporu v organizacích sociálních služeb.

Mgr. Vít Dočekal, Ph.D., působí jako odborný asistent na Katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, je garantem studijních programů Andragogika a Andragogika se specializací personální rozvoj. Profesně se soustřeďuje na vzdělávání dospělých, kritické teorie ve vzdělávání, zážitkové učení a servis learning. Podílel se na výzkumu bezdomovectví v České republice.

Abstrakt
CÍLE: Popsat sociální rizika, která provázejí školní docházku slyšících dětí neslyšících rodičů (CODA) v České republice, a navrhnout možná řešení na úrovni nástrojů a institucí sociální práce. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Do výzkumu jsme vstupovali z báze poznatků o bilingvismu a kultuře Neslyšících. Průběžné výsledky zkoumání rozkrývaly témata spojená s teoriemi potřeb a s poznatky o příčinách, projevech a rizicích deprivace. METODY: Kvalitativní strategie výzkumu uplatněná ve dvou návazných šetřeních, kdy první bylo zaměřeno na prožívání dětství CODA se zaměření na tlumočení neslyšícím rodičům a druhé na prožívání rodičovství rodiči CODA. VÝSLEDKY: Výsledky výzkumu odkrývají sociální faktory oslabující CODA během školní docházky, které není v moci neslyšících rodičů plně prevenovat. Rodiče hledají neformální strategie podpory svých dětí ve zvládání školních povinností, ne vždy však úspěšně. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Potíže rodin vychovávajících CODA školního věku se jeví být preventabilní. K tomuto účelu navrhujeme zapojení školního sociálního pracovníka do podpory těchto dětí a/nebo zařazení CODA mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Nepříliš náročné, ale efektivní úpravy organizace školní docházky CODA by mimo jiné zvýšily jejich šance na úspěšnost školní docházky, a tím i na lepší připravenost na sekundární a terciální vzdělávání a podpořily by jejich šance na trhu práce.

Klíčová slova
CODA, školní docházka, škola, rodičovství, neslyšící

s. 86-98