Tísňové péče pro seniory v České republice: identifikace procesu zavádění i průběhu realizace

Michaela Veselá Hiekischová, Karolína Dobiášová, Jolana Kopsa Těšinová

PhDr. Michaela Veselá Hiekischová, Ph.D. vyučuje na Fakultě sociálně ekonomické UJEP předměty sociální politika, úvod do sociální práce a sociální služby, dále působí také na 1. lékařské fakultě a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se z pozice lektorky i výzkumníka zabývá odbornými sociálními tématy především z oblasti sociální politiky, sociálních služeb, trhu práce a veřejného zdravotnictví.

PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D. je odbornou asistentkou na 1. lékařské fakultě a Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Garantuje a vyučuje v kurzech zaměřených na veřejné zdravotnictví, sociální politiku a podporu zdraví. Je garantkou studijního programu Sociologie a sociální politika FSV UK. Výzkumně se zaměřuje na zdravotně sociální péči o vulnerabilní skupiny a implementaci telemedicíny.

MUDr. Mgr. Jolana Kopsa Těšinová, Ph.D. je přednostkou Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Garantuje a vyučuje v kurzech zaměřených na veřejné zdravotnictví, medicínské právo, řízení a ekonomiku zdravotnických provozů. Výzkumně se zaměřuje na oblast veřejného zdravotnictví, medicínského práva, implementace telemedicíny a práva pacientů.

Abstrakt
CÍLE: Cílem článku je zjistit, jakým způsobem je tísňová péče v České republice designovaná a implementovaná. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vymezujeme tísňovou péči v jejím širším pojetí (tzv. telecare) a užším pojetí (tzv. alarm care/social alarms). METODY: Vycházíme z hodnocení služby tísňové péče samotnými seniory a zároveň se zaměřujeme na vnímání a posouzení služby pohledem odborníků a poskytovatelů této sociální služby. VÝSLEDKY: Pojetí tísňové péče je v České republice, na rozdíl od praxe v zahraničí, zúžené pouze na tzv. SOS tlačítka (tedy social alarms) a řešení „pouze“ emergentních záležitostí a přivolání integrovaného záchranného sboru. Chybí u ní propojení se zdravotními aspekty a zatím není využívána jako preventivní opatření (monitoring vitálních funkcí, pohybové aktivity, sledování parametrů prostředí, podpora osobního managementu a komunikace). Zásadním problémem je nejednotnost v obsahové i technologické stránce tísňové péče. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Tísňová péče v České republice je na počátku svého rozvoje a má výrazný potenciál pro rozvoj. Je však nutné si přiznat, že její současné nastavení vyžaduje změny. Tato zjištění lze využít pro praktickou sociální práci jako inspiraci při péči o seniory.

Klíčová slova
tísňová péče, asistivní technologie, senior, sociální služby

s. 75-109