3/2024

Třetina z nás nemá přístup k digitálním technologiím nebo se v nich nevyzná. Většinou jsou to klienti sociálních služeb. Jak jim můžeme pomoci, aby se naučili se v online světě pohybovat? Pracující v sociálních službách z týmu Pomáháme.Digital pro vás připravili pět tipů, jak na to.  1. Klienta vedeme k samostatnosti Když chceme, aby si klient rychle osvojil nové dovednosti, vždy se snažíme, aby jednotlivé úkony prováděl sám za sebe. Zůstáváme v roli průvodce a klientovi radíme až v případě, kdy si sám neví rady. Tímto způsobem bude klient v dané oblasti čím dál víc samostatný.  Pokud nevíme, jak klienta navést, pomůžeme si návody vZobrazit text

Asistenční pes je pro člověka s postižením především praktickým pomocníkem, velkou oporou při zajišťování sebeobsluhy, soběstačnosti a samostatnosti, je i partnerem do nepohody. Dokáže zčásti nahradit pomoc osobního asistenta či rodinného příslušníka. Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené, o.p.s. pomáhá osobám s nejrůznějšími typy zdravotního postižení ke zvýšení kvality jejich života prostřednictvím speciálně vycvičených psů již od roku 2001.  Podařilo se nám prosadit do zákona o zdravotních službách a do zákona o ochraně veřejného zdraví nejen pojem asistenční pes, ale zejména to, že držitelé asistenčních a vodících psů mají právo vstupu do všech zdravotnických a stravovacích zařízení se svým psím pomocníkem. Stále pracujeme naZobrazit text

Prostory Poslanecké sněmovny v Praze hostily koncem května Kulatý stůl „Zvyšování prestiže povolání pracovníků v sociálních službách“, který pořádala pod záštitou poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové jihočeská ARCHA Borovany, o.p.s. Akce, která byla prvním takto zaměřeným odborným setkáním, se zúčastnilo téměř 70 pražských a mimopražských hostů zastupujících nejen vedoucí pozice a management, ale v nemalé míře i skupinu pracovníků v sociálních službách a dalších pozice v sektoru sociálních služeb.  Na dopolední kulatý stůl otevřený i pro veřejnost plynule navázala vernisáž výstavy MÍSTA DOMA fotografky Veroniky Husů za účasti herce Igora Chmely a s hudebním vystoupením vokalistky Ridiny Ahmedové. Panelisté Simona Bagarová (Jsme MILA, z. s.), Jiří Horecký (APSS ČR), Monika StrapkováZobrazit text

Práce se zranitelnými skupinami osob, tedy i sociální práce, vyžaduje vyhýbání se přemýšlení perspektivou „my“ a „oni“. Jako vyučující bakalářského studijního oboru Sociální práce se dlouhodobě potýkáme s pocitem, že některé předměty svým normativním pojetím tuto perspektivu spíše podporují.  Zaměřením se na „cílové skupiny“ a jejich „typické potíže“ spíše posilují předsudky a odstup studujících ke zranitelným skupinám osob. Rozhodly jsme se proto vytvořit a vyzkoušet vzdělávací nástroj, který by mohl pomoci předsudky zmírňovat. Který by mohl podpořit solidaritu a lidskost mezi studujícími, lidmi s žitou zkušeností a vyučujícími. Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu. Uživatelské jméno nebo e-mailová adresa Heslo Pamatovat si mne Zapomněli jsteZobrazit text

Tísňová péče jako relativně nová sociální služba v České republice je zásadním prvkem sociálního systému, který poskytuje nepřetržitou podporu osobám v krizových situacích. Tato služba, definovaná zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, umožňuje rychlou reakci v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu nebo jiných kritických situací prostřednictvím moderních komunikačních technologií. Aktuální situace v České republice pohledem zaměstnanců V současnosti je v České republice 19 poskytovatelů tísňové péče, z nichž 7 má nadregionální působnost, což zvyšuje dostupnost této služby. Tísňová péče je klíčová pro seniory, osoby se zdravotním postižením a osoby v krizových situacích, jako jsou lidé po hospitalizaci nebo s vážnými zdravotními diagnózami. Výzkum provedenýZobrazit text

Rozhovoru se účastnili čtyři členové peerské skupiny ze Společnosti Podané ruce (dále jen SPR), sociální pracovnice a koordinátorka Monika Čtvrtníčková a peer pracovníci Eva Šulerová, Helena Charvátová a Teodor Červenka.  Můžete na začátek popsat, co je náplní vaší práce? Monika: Jsem sociální pracovnice a v SPR pracuji tři a půl roku. Jsem koordinátorkou Street Support Brno, což je neoficiální název naší skupiny. Oficiálně se projekt jmenuje Participace osob s žitou zkušeností do adiktologických služeb. Eva: Já jsem v SPR pět let, pracuji jako full time peer. Mám na starost krizový šatník pro lidi bez domova, zásobuji textilem lidi z různých služeb SPR. Pracuji sama, jen když potřebuji něco zprostředkovatZobrazit text

Neformální pečující tvoří obsáhlou a velice důležitou skupinu osob, bez které by nejen sociální, ale i zdravotní systém neměl možnost fungovat tak, jak dosud funguje. Jelikož s těmito osobami ve svém povolání zdravotně-sociálního pracovníka (dále jen ZSP) při Fakultní nemocnici Ostrava přicházím do styku dennodenně, vidím i úskalí a problémy, které jsou s touto rolí spojené. O to náročnější poté je v práci ZSP poslouchat, jakým způsobem se tyto osoby často (ne)dostávají k informacím, které by jim značně mohly péči v domácím prostředí ulehčit. Je to dáno i tím, že tito neformální pečující nemají čas zjišťovat informace, neboť veškerou svou energii a čas věnují právě poskytování péče, docházení do práce aZobrazit text

Poruchy příjmu potravy jsou komplexní a citlivá témata, která ovlivňují nejen ty, kteří s nimi bojují, ale také jejich blízké. Moje osobní cesta skrze tuto výzvu mi nejen umožnila porozumět hlouběji těmto problémům, ale také mi poskytla neocenitelné nástroje pro práci s jednotlivci, kteří se s nimi potýkají. Od mého začátku v roli peer konzultantky až po pozici vedoucí ostravské pobočky Centra Anabell, jsem zažila transformaci, která zdůrazňuje důležitost vlastní zkušenosti v této oblasti. Má osobní cesta začala jako boj s poruchou příjmu potravy, což mi umožnilo nahlédnout do temného a nesnadného světa, kterým si lidé s poruchou příjmu potravy mnohdy procházejí. Touha po pochopení aZobrazit text