Záměrem posledního čísla tohoto ročníku bylo diskutovat koncept rizik v aktuálním kontextu české a slovenské sociální práce. Zajímalo nás pojetí problematiky ohrožení a rizika, přístupy a metodiky posouzení rizik a jejich minimalizace, stav výzkumné reflexe a v neposlední řadě i návrhy na systémová či jiná řešení optikou sociálních pracovníků.
Za „lidi v ohrožení“ v důsledku modernizace, převládajících tendencí prosazovat neoliberální politiku a probíhajících reforem sociální politiky, můžeme považovat v jistém smyslu téměř všechny skupiny obyvatel. V tomto čísle časopisu autorky a autoři upozorňují zejména na nezaměstnané, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, děti bez domova a seniory. Většinu článků propojuje téma sociálního vyloučení. Za významné považuji, že ve všech tematických článcích nacházíme výzvu k přijetí legislativních opatření (např. zákona o sociálním bydlení) a nastavení systému sociální ochrany tak, aby vytvářel dostatek příležitostí po lidi v náročných životních situacích. Velká část autorek a autorů se také vyjadřuje ve prospěch změn ve vzdělávání v sociální práci, nebo ke kompetencím a rolím sociálních pracovnic a pracovníků a upozorňují na význam spolupráce a práce v multidisciplinárních týmech. Podle očekávání níže představené články přináší množství otázek nejen pro sociální pracovnice a pracovníky, ale i pro vzdělavatele v sociální práci.
Řešení nezaměstnanosti a sociální exkluze nástroji politiky zaměstnanosti a sociální práce je reflektováno v prvních dvou statích. Obě upozorňují na důsledky implementace aktivačních politik pro klientky a klienty i pro pracovnice a pracovníky.
Barbora Gřundělová v článku Janusova tvář aktivace: mezi disciplinací a zmocněním diskutuje některé efekty aktivace a hledá potenciál a roli sociální práce v aktivačních politikách. Využívá k tomu dva bipolární modely aktivace – model „práce především“ (work-first) a model „rozvoje lidského kapitálu. Text nabízí mimo jiné podněty k evaluaci aktivačních strategií a programů. Autorka v závěru vyzývá k diskuzi o kompetencích sociálních pracovníků a změně učebních osnov.
Karolína Přádová v přehledovém článku Aktivizace a resocializace osob v sociální nouzi sumarizuje faktory, které podporují a které brzdí procesy úspěšné aktivizace a resocializace Autorka konstatuje absenci konkrétních doporučení nebo jejich nízkou efektivitu v oblasti bydlení, dávek, zaměstnávaní. Poukazuje na nedostatek sociálních pracovníků a význam informovanosti o možnostech řešení krizových situací.
Tématem resocializace se zabývá i další studie autorů Petra Nováka, Terezy Raszkové a Petry Zhřívalové, kteří se zaměřili v textu Multidisciplinární pohled na proces přípravy reintegrace odsouzených ve výstupních oddílech v českém penitenciárním prostředí na popis procesu přípravy odsouzených na propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a následnou reintegraci do společnosti. Článek je mimo jiné zajímavý i proto, že referuje o nástroji hodnocení rizik a kriminogenních potřeb odsouzených SARPO a zabývá se otázkou efektivity sociální práce a úlohou sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu.
K tématu sociálního vyloučení se vztahuje i studie autorek Soni Vávrové, Alice Gojové a Kateřiny Glumbíkové – Ontologická jistota u dětí „bez domova“. Cílem výzkumu bylo popsat projevy chování související dětí žijících v azylových domech anebo na ubytovnách a analyzovat jejich aktivity podporující (znovu) získávání ontologické jistoty. Cenné je, že autorky analyzují data získaná v rámci setů hloubkových interview s dětmi, jejich rodiči a klíčovými sociálními pracovníky daných rodin. Výsledky výzkumu podněcují diskuzi o holistickém vyhodnocování míry ohrožení a stanovování cílů individuálního plánování.
V praxi sociální práce sociální pracovníci řeší různé etická dilemata. Pro efektivní proces etického rozhodování je zásadní umět využít etické teorie. Magdalena Urbanová a David Urban se zaměřili na reflexi vybraného dilematu z prostředí sociálně-právní ochrany dětí optikou etické teorie I. Kanta. Text Reflexe vybraného dilematu sociální práce optikou etické teorie I. Kanta poskytuje množství podnětů pro další diskuzi nejenom pro vzdělavatele v sociální práci.
Šárka Dořičáková se zaměřila ve svém výzkumu, který prezentuje v textu Terénní pseudosociální služby pro seniory poskytované bez registrace na zjišťování důvodů využití terénních služeb pro seniory, které jsou poskytovány bez toho, že by byly registrovány podle zákona o sociálních službách. Upozornila tak na aktuálně medializovaný, ale dlouhodobě prognózovaný a nedostatečně systémově řešený systém sociálních služeb a problematiku jejich kvality.
K tématu sociálních služeb se váže i článek Plánování péče v závěru života v pobytových sociálních službách pro seniory. Karolína Pechová a Martin Loučka přestavují plánování péče v závěru života jako svébytný proces i soubor technik pro zajištění adekvátní paliativní péče. Upozorňují, že pobytové sociální služby pro seniory jsou v ČR významným poskytovatelem péče v závěru života. Důležitý je článek proto, že přináší množství konkrétních metodických poznatků, například i o tzv. shrnujícím rozhovoru o péči v závěru života nebo o roli sociálního pracovníka.
Téma vlivu institucionalizace mediace v české legislativě na sociální práci otvírá Lenka Dvořáková. Ve svém textu Mediace jako instituce v současné české legislativě ukazuje, jaké klíčové prvky instituce lze v české legislativě týkající se mediace nalézt.
Poslední text Aleny Vaňharové s názvem Individualizace v sociální práci s rodinou – obviňování obětí nabízí podněty k reflexi proměn a výzev pro sociální práci s rodinou v důsledku probíhajících modernizačních procesů ve společnosti.
Číslo zaměřené na „lidi v ohrožení“ vychází v čase adventu. Upozorňuje na hodnoty profese sociální práce, na důležitost mezilidských vztahů, lidských práv, důstojnost člověka a respektování jeho autonomie, hodnotu práce, domova a rodiny. Pro jejich naplňování je ale nevyhnutelné, aby měli sociální pracovníci adekvátní pracovní podmínky. Zůstává nám tedy věřit, že realizované výzkumy budou decizní sférou využité jako podklad pro rozhodování.
Tatiana Matulayová
Editorka čísla
