Virtuální realita jako prostředek k naplnění specifických potřeb seniorů

Věra Suchomelová, Karolína Diallo, Michal Vavrečka

Mgr. Věra Suchomelová, Th.D., působí jako odborný asistent na Katedře pedagogiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vyučuje teoretické i praktické předměty s tématem psycho-spirituálních potřeb a volného času seniorů, působí jako lektor v kurzech Univerzita třetího věku a Univerzita pro prarodiče a vnoučata. Dlouhodobě se zabývá tématem spirituality ve stáří a duchovního doprovázení seniorů. Od roku 2019 je hlavní řešitelkou interdisciplinárního projektu Virtuální realita v aktivizaci seniorů.

Mgr. et Mgr. Karolina Diallo, Ph.D., působí jako psycholog ve zdravotnictví, kde se orientuje na psychodiagnostiku, psychoterapii a krizovou intervenci. Vyučuje předměty aplikované psychologie na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a vybraná psychologická témata ve specializovaných kurzech. Poskytuje expertní konzultace Policii ČR a umělcům ztvárňujícím téma duše. Její oborovou preferencí jsou psychopatologie a neuropsychologie.

Mgr. Michal Vavrečka, Ph.D., působí jako výzkumník na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. Zabývá se oblastí kognitivní robotiky a strojovým učením. Navrhuje kognitivní architektury do humanoidních robotů, které vycházejí z principů vývojové psychologie. Jeho specializací je prostorová kognice, akvizice jazyka, multimodální integrace a kompozicionalita myšlenkových operací.

Abstrakt
CÍLE: Cílem článku je seznámit s možnostmi a limity využití virtuální reality (VR) jako aktivizační činnosti v domově pro seniory a ukázat, jakým způsobem může VR přispět k naplnění potřeb rezidentů. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Díky svým klíčovým vlastnostem – imerzivitě (vnoření se) a interaktivitě (propojenosti) – přináší technologie VR nové možnosti seniorům tzv. čtvrtého věku, který je často spojen s fyzickými, psychickými a sociálními deficity. Současné studie dokládají efekt zapojení VR do tréninku kognitivních a psychomotorických funkcí či redukce sociální izolace seniorů. METODY: Ke zjištění jsme zvolili cestu kvalitativní studie, realizované lednu 2021 v domově pro seniory. Výzkumný vzorek tvořilo 12 participantů od 63 do 100 let, s odlišnou kognitivní a senzomotorickou úrovní. VÝSLEDKY: Ukazuje se, že vhodně koncipovaný virtuální zážitek může podpořit naplnění některých klíčových potřeb seniorů, jako je potřeba vědomí vlastní důstojnosti a hodnoty, potřeba smyslu a kontinuity životního příběhu, potřeba být součástí komunity a potřeba přesahu každodenního života. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Na základě zjištění definujeme aspekty smysluplného zapojení VR do aktivizačního konceptu domova pro seniory i rizika nevhodného použití, jež může vést k odmítnutí VR jak klienty, tak aktivizačními pracovníky.

Klíčová slova
virtuální realita, senioři, aktivizační činnosti, domov pro seniory, potřeby

s. 5-18

Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.

Zapomněli jste heslo?

Nemáte předplatné? Objednejte si ho.

Chci předplatné