Kritická reflexe rekonfigurace epistemického filtru jako předpoklad pro sociální práci

Markéta Sedláková, David Košatka, Michal Černý

Mgr. et Mgr. Markéta Sedláková, Ph.D., je odbornou asistentkou na Katedře sociální pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Oblastí jejího vědeckého zájmu jsou strukturální nerovnosti ve společnosti a ve vzdělávání. V rámci sociální práce se věnuje komunitním metodám a intervenci v oblasti vzdělávání žáků cizinců. Je členkou výzkumného týmu zaměřeného na možnosti umělé inteligence při nácviku sociálních dovedností u jedinců se specifickými vzdělávacími potřebami.

Mgr. David Košatka2 je manažerem marketingu v Kariérním centru Masarykovy univerzity. Vystudoval na Katedře sociální pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, kde se výzkumně zaměřoval na vznik nových forem sociálních nerovností ve společnosti, jakožto vedlejšího efektu globalizace a technologické akcelerace. Aktuálně se v rámci doktorského studia věnuje výzkumu v oblasti možností využití virtuální a rozšířené reality ve vzdělávání a tréninku učitelů.

RNDr. Michal Černý působí jako řešitel projektu Technologické agentury České republiky Éta zaměřujícího se na informační gramotnost středoškolských studentů, je členem výzkumného týmu věnujícího se učení ve virtuální realitě. Působí na Katedře informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě a na Katedře sociální pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Vystudoval učitelství fyziky a informatiky pro střední školy a teologii. Výzkumně se profiluje v oblasti vztahu filozofie výchovy a filozofie informace, digitálních kompetencí a technologií ve vzdělávání.

Abstrakt
CÍLE: Stať hledá odpověď na otázku: Jak vybraní experti konstruují diskurzivní arénu současného epistemického filtru s ohledem na technologickou a informační akceleraci sociálních interakcí? Identifikované elementy jsou reflektovány ve vztahu k sociálním fenoménům ve společnosti a možnostem sociální práce na ně reagovat. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Autoři diskutují rizika spojená s rozpadem epistemického filtru ve vztahu k poznání a vědění v sociální práci. METODY: Odpověď na výzkumnou otázku je výsledkem kvalitativní situační analýzy, která zahrnovala rozhovory s 13 experty zabývajícími se technologiemi a jejich sociálními důsledky v různých vědních disciplínách. Situační optika nám umožnila sledovat i významné neživé elementy či intervenující diskurzy, které současný informační a sociální prostor značně komplikují. VÝSLEDKY: Text přináší pohled na diskurzivní arénu epistemického filtru, jehož rekonceptualizace je nutným předpokladem pro harmonizaci soužití v globalizovaném a informačně roztříštěném světě. Z výsledků kvalitativní výzkumné studie vyplynulo, že algoritmizace každodennosti proměňuje naše vědění, pojetí času, typizace sociální skutečnosti či zakoušení oprese. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální práce musí reflektovat nové fenomény, které vznikají jako často nezamýšlený důsledek technologického pokroku.

Klíčová slova
epistemický filtr, informační organismy, sociální média, sociální nerovnosti, algokracie

s. 125-145