Alice Gojová, Eliška Černá, Markéta Čtvrtečková, Simona Fabiánková
Doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D., je docentkou sociální práce na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na problematiku rozvoje nástrojů sociálního začleňování, a to především prostřednictvím podpory rodin a intervencí komunitní práce.
Mgr. Eliška Černá, Ph.D., pracuje na Katedře sociální práce Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity. Dlouhodobě se věnuje tématu participace, bezdomovectví a zabydlování nízkopříjmových domácností. V praxi se zajímá o aplikaci aktivistické sociální práce při řešení krize bydlení.
Mgr. Markéta Čtvrtečková je studentkou doktorského studia na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Výzkumně i pracovně se věnuje tématu participace lidí se zkušeností se sociálním vyloučením a dále tématu peer práce v rámci sociálních služeb pro uživatele drog. Působila jako členka řešitelského týmu projektu Studentské grantové soutěže Ostravské univerzity „Netradiční formát plánování služeb sociální práce na úrovni obcí“.
Bc. Simona Fabiánková je studentkou navazujícího magisterského studia sociální práce na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity a zároveň členkou řešitelského týmu projektu Studentské grantové soutěže Ostravské univerzity „Netradiční formát plánování služeb sociální práce na úrovni obcí“.
Abstrakt
CÍLE: Cílem článku je kriticky nahlédnout potenciál využití metody storytellingu pro spoluvytváření praxe sociální práce ve vybraných obcích. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretický rámec výzkumu je opřen o koncept spoluvytváření vědění a praxe sociální práce, který se v našich podmínkách na úrovni obcí realizuje skrze metodu komunitního plánování. METODY: Pro dosažení cíle výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Realizovali jsme celkem 15 polostrukturovaných rozhovorů s účastníky workshopů na obcích. Data byla analyzována s využitím konstruktivistické zakotvené teorie a pozičních map A. Clarke. VÝSLEDKY: Výsledky výzkumu ukazují, že storytelling má potenciál pro porozumění komplexitě žitých zkušeností lidí při splnění několika základních podmínek, kterými jsou zejména otevřenost sociálních pracovníků obce perspektivě lidí se zkušeností, příprava na workshop na straně konzultantů, práce s emocemi účastníků workshopu a jeho celkový design, který podporuje schopnost identifikovat potřeby klientů a reflektovat jejich naplňování v rámci stávající praxe na úrovni obce. K tomu, aby storytelling naplnil svůj potenciál pro spoluvytváření praxe sociální práce, je potřebná kontinuální a komplexně pojatá spolupráce s lidmi se zkušeností, zahrnující také přípravu na participaci sociálních pracovníků na obci. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výsledky výzkumu přispívají k rozšíření metod, kterými je možné podporovat participaci jak sociálních pracovníků, tak lidí se zkušeností v procesu rozvoje a plánování sociální práce na úrovni obcí.
Klíčová slova
spoluvytváření vědění a praxe sociální práce, komunitní plánování, storytelling, lidé se zkušeností
s. 24-41
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.