Radka Janebová
Mgr. Radka Janebová, Ph.D.,1 pracuje jako odborná asistentka na Ústavu sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a zároveň jako sociální pracovnice organizace Salinger ve středisku Triangl, kde se věnuje sociální práci s rodinami a moderování případových konferencí.
Abstrakt
CÍLE: Cílem článku je navrhnout, jak do participativního dialogu mezi klientem a sociálním pracovníkem implementovat vybrané prvky z kritické teorie Jürgena Habermase (v pojetí Geerta van der Laana), Iris Marion Young a Nancy Fraser. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Participativní dialog v sociální práci je chápán jako umění komunikace, která je postavena na respektu ke vzájemné odlišnosti, na hledání společného porozumění při budování sociálně spravedlivé společnosti, ale i na reflexi individuálních a strukturálních limitů participace a úsilí o jejich zmírňování či odstraňování. METODY: Jedná se o teoretickou stať, která je vystavěna na logickém postupu analogie. VÝSLEDKY: Představené kritické teorie se jeví jako velmi inspirativní pro participativní dialog v sociální práci. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zatímco Habermasův přínos je především technický/instrumentální, tak Young a Fraser přinášejí více etické/hodnotové impulzy. Obě autorky kompenzují idealističnost Habermasova konceptu, díky čemuž nabízejí východiska, jak dosáhnout plnohodnotné participace lidí.
Klíčová slova
sociální práce, participace, participativní dialog, Jürgen Habermas, Iris Marion Young, Nancy Fraser
s . 5-23
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.
