Olga Klepáčková, Zuzana Krejčí, Martina Černá: Sociální práce na příkladech z praxe. Praha: Grada, 2022
Sociální práce disponuje jako akademická disciplína i praktická profese širokým polem působnosti. Proto je poměrně složité ji obecně vymezit, a ačkoliv obecných definic nalezneme v odborné literatuře velké množství, dávají jen nejasnou představu o tom, jakých podob může praktický výkon sociální práce nabývat. Představy o praxi sociální práce mohou být navíc mezi laickou i odbornou veřejností jen povrchní a zatížené různými mýty. Jasnější obraz toho, jak může každodenní výkon sociální práce v současnosti vypadat, naleznou čtenáři v nově vydané publikaci nakladatelství Grada Sociální práce na příkladech z praxe.
Kniha je druhou vydanou monografií autorské trojice z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Autorky si stanovily jako hlavní cíl publikace zachytit autentické zkušenosti sociálních a zdravotně‑sociálních pracovníků, případně dalších odborných pracovníků působících v oblasti sociální práce. Kniha je koncipována jako mozaika různorodých příběhů, které zachycují příklady z každodenní praxe pracovníků. Praxi oboru nepojímá tak komplexně jako například na trhu řadu let dostupná Sociální práce v praxi (Matoušek a kol., 2005). Recenzovaný titul je ojedinělý tím, že v něm dostávají hlavní slovo sociální pracovníci. K sepsání příběhů byla totiž použita data z kvalitativního výzkumu realizovaného autorkami a kromě nutných úprav, jakými byla například anonymizace údajů, se autorky snažily o zachování původních výpovědí respondentů.
Publikace obsahuje celkem 19 kapitol zaměřených na zkušenosti pracovníků s různými cílovými skupinami a odlišnými tématy. V každé kapitole je čtenářkám a čtenářům nejprve v krátkosti představen klientský příběh, který v určité části svého života potřeboval podporu odborníka. Příběhy stručně mapují například osudy dětí s problémovým chováním, osob propuštěných z výkonu trestu, seniorů v závěru života, neformálních pečujících či obětí násilí.
Po úvodní části následuje v každé kapitole komentář pracovníka s dalším vysvětlením k příběhu a k použitému způsobu intervencí. Své postřehy a doporučení aplikovatelné v konkrétních životních situacích klientek a klientů na tomto místě sdílí sociální pracovníci po mnoha letech působení na svých pracovních pozicích i nováčci v oboru. Otevírají náhled do různorodých oblastí: jaké pozitivní změny může přinést zooterapie do života klientů pobytových služeb, jaká bezpečnostní pravidla mít na paměti při konzultacích s oběťmi domácího násilí, na co si dát pozor při řešení pobytové problematiky cizinců, jaký přístup je vhodný při práci s osobami s poruchou příjmu potravy atd. Nezapomínají ani varovat před základními chybami, využíváním neověřených postupů nebo různými předsudky vůči cílovým skupinám, jež mohou bránit poskytnutí kvalitní pomoci.
Tato část v mnoha případech odráží též překážky, kterým musí pracovníci spolu s klienty na jejich cestě za kvalitnějším životem čelit. Ilustrovány jsou také nejistoty a dilemata pomáhajících pracovníků: „Snažíme se vyvážit zkušenosti s podobnými situacemi a klienty a fakt, že každý klient je jedinečný a specifický… I s tímto klientem je tolik otázek, na které neznáme odpověď. Nakolik takovému klientovi pobyt v komunitě prospívá? Jsme mu v tomto stavu schopni být prospěšní v jeho úzdravě? Nakolik je ještě pořád naším klientem?“ (S. 78.)
Po komentářích pracovníků obsahuje každá kapitola teoretické okénko s rozpracováním některého z témat, která se v příběhu objevují jako zásadní. Čtenář se tedy v kostce dozví podstatné informace a vysvětlení například k použitým metodám, diagnózám, náročným situacím, právním předpisům či různým odborným pojmům. K rozpracování tématu je v každé kapitole připojena také část s náměty k zamyšlení, diskusi a dalšímu studiu. Ta má formu několika otázek a kniha díky tomuto prvku dostává i funkci cvičebnice. Poslední částí každé kapitoly jsou praktická doporučení pro praxi a prostor pro poznámky. S tímto rozložením je kniha lehce čitelná a díky přehlednému rejstříku je snadná i orientace v knize a vyhledávání konkrétních pojmů.
Výjimku v tomto rozložení tvoří poslední kapitola publikace, která přibližuje životní příběh Ing. Jany Hrdé, průkopnice osobní asistence a bojovnice za práva osob se zdravotním postižením. Její dcera popisuje, jakým problémům musela rodina po vážné nehodě matky čelit, jak se utvářel vhodný způsob pomoci i jak se Jana Hrdá prostřednictvím medializace a iniciací legislativních změn zasloužila o zkvalitnění života mnoha dalších osob se zdravotním postižením. Tato kapitola je zajímavá především jako příklad sebeobhajování klienta s cílem znovuobnovit kontrolu nad svým životem a participace na rozhodování o tom, jak má být pomoc nastavena.
Kniha může být v lecčem přínosná a inspirativní pro samotné sociální a zdravotně‑sociální pracovníky. Vzhledem k profesní kvalifikaci pro ně nebude mnoho témat obsažených v knize neznámých, ocenit ale mohou především reálné zkušenosti a doporučení kolegů z oboru. Osobně mi kniha pomohla nahlédnout pod pokličku jiných sfér sociální práce, než ve kterých se pohybuji, a obohatit se tak o specializované znalosti a specifika práce s jinými cílovými skupinami. Jak autorky v úvodu uvádí, sociální pracovníci se „snaží přinést naději i tam, kde se zdá, že už žádná nezbývá, pomoci druhým k novému začátku, k záchraně jejich budoucnosti i naplnění jejich životů smyslem a radostí. Nepovažují se za hrdiny, jen dělají každý den svoji práci. Přinášejí tak pozitivní změnu nejen těm, kteří potřebují k plnohodnotnému životu podporu ostatních, ale i celé společnosti.“ (S. 8.) Kniha tedy může zprostředkovat také povzbuzení a motivaci k další práci. Její četbu bych doporučila i ostatním pracovníkům pomáhajících profesí a spolupracujícím profesionálům, např. pedagogům, psychologům, lékařům aj., kterým může dát lepší představu o konkrétních přínosech sociální práce.
Potenciální přínos knihy nicméně vnímám zejména pro studenty a pro vyučující sociálně zaměřených oborů. Kniha otevírá prostor pro další diskusi nad různorodými tématy, snaží se o syntézu teoretických a praktických poznatků a pro studenty může být zdrojem cenných podnětů o realitě praxe sociální práce. Díky své struktuře s prvky cvičebnice se navíc může stát vhodným nástrojem pro reflexi vlastních zkušeností.
Autorkám se podařilo poskládat autentický vhled do výkonu praktické sociální práce. Kniha je psána se zaujetím a příběhy jsou i přes jejich náročnost zpracovány velmi citlivě. Na malém prostoru se daří zpracování velkého množství témat a zaznamenání mnoha nosných myšlenek. Bohužel na mě z těchto důvodů v některých částech působí zpracování povrchně. Dle mého názoru by si všechny příběhy i témata z nich vyplývající zasloužily větší prostor a rozpracování, než jim tato 120stránková kniha poskytuje. Vzhledem k charakteru publikace toto však částečně supluje odkázání na relevantní zdroje.
Jako největší limit knihy se mi pak jeví nevyváženost oblastí praxe, z nichž předkládá příklady: dva podobné příběhy ilustrují práci s neformálními pečujícími, tři příběhy jsou z prostředí ústavní péče o děti a mladistvé, další dva se týkají možností při práci s rodinami, ve kterých se vyskytuje určitá forma násilí. Naopak nenalezneme žádné příklady z oblasti náhradní rodinné péče, rané péče, odborného sociálního poradenství, paliativní péče nebo z výkonu sociálně-právní ochrany dětí na obecních úřadech. Vzhledem k tomu, že autorky využily při získávání dat záměrný výběr, bylo by vhodné čtenářům osvětlit, jak při výběru postupovaly, jakými faktory byly ovlivněny a proč daly prostor vybraným typům sociálních služeb a zařízení.
Kniha nenabízí vyčerpávající přehled podob současné sociální práce v českém kulturním prostředí ani jejich komplexní analýzu. Je ale důležitým příspěvkem do diskuse, ve které se otevírají i obtížná témata této oblasti, a také praktickou studijní pomůckou pro ty, kteří se s tímto zaměstnáním teprve seznamují. Čtenář v publikaci nalezne nejen poučení a inspiraci, ale i ujištění v tom, jak různorodá, krásná a užitečná sociální práce je.
Anežka Kalandrová
Použitá literatura a zdroje
MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ, P., KOLÁČKOVÁ, J. (Eds.). 2005. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál.
