(17.6.2014) Jako vyučující Ústavu sociální práce UHK se musíme ohradit vůči textu Libora Novosáda, který v reakci na článek Miroslava Mitlöhnera naznačuje, že naše pracoviště nerespektuje a neprosazuje práva lidí jakkoliv handicapovaných či jinak sociálně vyloučených.
Přestože oceňujeme zásluhy Miroslava Mitlöhnera o rozvoj ÚSP, jako vyučující v oboru sociální práce s obsahem a formou jeho článku nesouhlasíme, nejedná se o názor celého pracoviště a očekáváme, že Miroslav Mitlöhner převezme osobní zodpovědnost. Řada z nás aktivně skrze praxi i publikační činnost prosazuje práva všech utlačovaných v souladu s posláním sociální práce. Pevně doufáme, že naše kolegyně a kolegové z jiných pracovišť, naše absolventky a absolventi, či studentky a studenti, kteří jsou informováni o naší práci, nás v tomto podpoří.
Zároveň považujeme za nekorektní, pokud Libor Novosád v níže uvedené citaci naznačuje, že na našem pracovišti vyučující vzdělávají k nerespektování práv klientů na sebeurčení a autonomii:
„To mne v duchu vrací do letošního dubna, kdy jsem přednášel o sebeurčení lidí s tělesným postižením na jedné fakultě. Na závěr, vystoupil docent – speciální pedagog s kategorickým tvrzením, že těžce tělesně postižení mají z 90% i postižení mentální, a že hovořit o autonomii těch 10% lidí s tělesným postižením, kteří (snad) mentální postižení nemají, je nemístné a zbytečné. A kupodivu s ním někteří z přítomných akademiků souhlasili. Je náhoda, že autor i onen docent pocházejí z jedné fakulty na UHK?“
Ústav sociální práce je samostatnou jednotkou UHK, nikoliv součástí jakékoliv fakulty a nemá ve svém personálním složení žádného docenta speciální pedagogiky. Žádný další člen či členka ÚSP nikdy nezpochybňovali hodnoty sebeurčení a autonomie lidí s handicapem, což můžeme doložit naší publikační činností. Naším záměrem je naopak práva klientů sociální práce prosazovat. Pochybení jednoho člena pracoviště, byť přímo ředitele, by nemělo být používáno ke znevažování celého pracoviště.
Libor Novosád (19.6.2014):
Ubezpečuji hradecké kolegy, že ve své reakci na inkriminovaný text reflektuji pouze ventilované názory oněch dvou pracovníků, kteří jsou shodou okolností oba zaměstnanci UHK. V žádném případě nenaznačuji, že na ÚSP “vyučující vzdělávají k nerespektování práv klientů na sebeurčení a autonomi” apod., ani netvrdím, že onen docent pracuje na ÚSP. Jde skutečně o individuální pochybení dr. Mitlohnera, tak to také vnímám a rozhodně toto pochybení neztotožňuji s postoji a působením těch, kteří na ÚSP vyučují, a jejichž práce si vážím.
