Získání pracovního uplatnění klientů s kriminální minulostí sice přesahuje rámec klasické sociální práce, ale je pro dosažení jejich úspěšné resocializace naprosto zásadní.
Když se například Daniel (25 let) dopustil trestného činu výtržnictví, byl odsouzen k podmíněnému trestu a zároveň mu byla uložena povinnost uhradit škodu 20 000 Kč. Daniel, který před nedávnem přišel o práci, chce ve zkušební době obstát, a tak si v první řadě potřebuje najít nové zaměstnání. Hledá uplatnění v oblasti pomocných dělnických profesí. Zatím ale nenašel nabídku, kde by zaměstnavatel nepožadoval doložit výpis z rejstříku trestů.
Je třeba si uvědomit, že záznam v rejstříku trestů se týká statisíců lidí. V ČR bylo v roce 2011 odsouzeno téměř 74 000 osob a odsouzení je zpravidla spojeno se záznamem v rejstříku trestů, se kterým daná osoba žije i řadu let. Můžeme sledovat poměrně rozšířenou praxi, kdy zaměstnavatelé do inzerátů na volné pozice uvádějí požadavek trestní bezúhonnosti, a tento trend se týká i nekvalifikovaných profesí. Osob, které mohou být uvedeným požadavkem a priori vyloučené z okruhu potenciálních kandidátů, jsou tedy statisíce.
Co zmůže sociální pracovník v interakci s klientem
Sociální pracovníci mohou pomáhat klientům se stabilizací sociální situace, posilovat a prověřovat jejich motivaci k pozitivním změnám v životě, hledat si práci, rozvíjet dovednosti a schopnosti nutné pro úspěšné uplatnění na trhu práce. Pro nalezení pracovního uplatnění se osvědčuje využívat nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a díky nim zvyšovat kvalifikaci klientů, podporovat formou mzdových příspěvků zaměstnavatele a odbourávat bariéry, které v cestě jejich úspěšného uplatnění na trhu práce stojí.
Kromě přímé práce s klienty stojí před sociálními pracovníky nelehký úkol. Je třeba měnit zažité předsudky a šířit ty příklady, kdy klienti s kriminální minulostí využili druhé šance a zaměstnavatel v nich získal kvalitního pracovníka. Je třeba při práci s klienty získat a prověřit potřebné informace, které jsou pro zaměstnavatele k výběru pracovníků relevantní, poskytnout zaměstnavateli kvalitní servis vytipování vhodných kandidátů a budovat jejich důvěru. Těmito kroky můžeme dosáhnout toho, že pro zaměstnavatele budou důležité zejména odborné a osobnostní předpoklady klientů a posuzováním kriminální minulosti se budou zabývat pouze v přímé návaznosti na vykonávanou pozici.
Podpořit uplatnění těchto klientů na trhu práce mohou i systémové změny: potlačování práce na černo, důsledná podpora praxe rovných příležitostí a daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří se rozhodnou stát se součástí reintegrace lidí s kriminální minulostí a tyto klienty budou ochotni zaměstnat. Inspirací mohou být kroky, které byly v posledních desetiletích úspěšně uplatněny při začleňování na trh práce osoby se zdravotním znevýhodněním.
Příklad zahraničních zkušeností
V zahraničí se tato praxe již osvědčila, což dokazují zkušenosti pracovní agentury Working Chance, která se specializuje na pracovní poradenství pro ženy s kriminální minulostí. „Zaměstnavatelům nikdy neříkáme, že by měli daného klienta přijmout, protože se jedná o osobu, která byla trestaná a potřebuje pomoc, ale proto, že je to ten pravý člověk na pozici, kterou chce zaměstnavatel obsadit,“ tvrdí Jocelyn Hillman z anglické pracovní agentury Working Chance. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zaměstnání je faktorem, který dokáže snížit recidivu až o polovinu.
Argumenty pro zaměstnávání odsouzených existují
Zaměstnávání osob s trestní minulostí je pro společnost výhodné: minimalizuje zatížení systému sociálních dávek a podporuje řádné odvádění daní, snižuje riziko recidivy a v neposlední řadě vytváří předpoklady pro splácení škody poškozenému a jiných pohledávek. Snížení recidivy se odrazí i na kapsách daňových poplatníků. Finanční náklady na vězení činí zhruba 1 000 Kč na osobu/den, tedy zhruba 365 tisíc Kč ročně.
