Zasluhují si neformální pečující větší péči? Změny v sociální konstrukci neformálních pečujících a designu politiky dlouhodobé péče v ČR

Karolína Dobiášová, Miriam Kotrusová

Medailon autorů:

PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Katedře sociální politiky FSV UK a na 1. lékařské fakultě UK. Jako vysokoškolský pedagog vede kurzy o sociální, rodinné politice a veřejném zdravotnictví. Ve své výzkumné činnosti se zabývá zdravotní politikou ve vztahu k migrantům a dalším vulnerabilním sociálním skupinám, politikou dlouhodobé péče a rodinnou politikou.

Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Katedře sociální politiky FSV UK a výzkumný pracovníkem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Dlouhodobě se zabývá politikou dlouhodobé péče a politikou zaměstnanosti.

Anotace:

Článek se zabývá politikou dlouhodobé péče ve vztahu k neformálním pečujícím od roku 2005 do současnosti. Opírá se o teoreticko-metodologický přístup teorie sociální konstrukce cílových skupin. Prostřednictvím analýzy rámců hledá souvislosti mezi designem politiky dlouhodobé péče a sociální konstrukcí neformálních pečujících. V článku docházíme ke zjištění, že v mediálních sděleních i designu politiky jsou neformální pečující vnímáni jako zasloužená sociální skupina, a to ve dvou paralelních rámcích. Za prvé, jako neviditelná skupina, jejíž potřeby se ve velké míře překrývají s potřebami osob, o které pečují. Politická opatření mají spíše povahu sociálních služeb určených opečovávaným osobám a symbolického uznání nároků pečujících v podobě úleva z výhodnění různého typu. Za druhé, neformální pečující jsou vnímáni jako samostatná skupina, pro kterou jsou designována specifická opatření a služby. Vedle uvedených dvou rámců jsme identifikovaly protichůdný rámec spojený s politikou úspor v období ekonomické krize a realizace sociální reformy. V tomto rámci se konstrukce neformálních pečujících mění v méně zaslouženou sociální skupinu, na kterou jsou mířena úsporná opatření, zejména v případě pečujících o děti se zdravotním znevýhodněním. Je argumentováno tím, že v jejich případě se jedná o péči z lásky nebo o projev mezigenerační solidarity.

Klíčová slova:

dlouhodobá péče, neformální pečující, sociální konstrukce, analýza rámců

s. 22–41