Ontologická jistota u dětí „bez domova“

Soňa Vávrová, Alice Gojová, Kateřina Glumbíková

Medailon autorů:

Doc. Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D., je docentkou sociální práce na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Odborně se zaměřuje na kvalitativní přístupy ve výzkumu v sociální práci. Výzkumně se zabývá úlohou sociální práce a postavením sociálních pracovníků v sociálních službách, kvalitou sociálních služeb a procesem jejich transformace, kdy se zaměřuje především na cílovou skupinu ohrožených dětí, seniorů a osob se zdravotním znevýhodněním.

Doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D., je docentkou sociální práce na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na problematiku rozvoje nástrojů sociálního začleňování, a to především prostřednictvím podpory rodin a intervencí komunitní práce.

Mgr. et Mgr. Kateřina Glumbíková, Ph.D., je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Ve svém výzkumu se zabývá zejména reflexivitou v praxi sociální práce s ohroženými dětmi a bezdomovstvím žen, matek a dětí.

Anotace:

CÍLE: Cílem článku je popsat projevy chování související s ontologickou (ne)jistotou u dětí „bez domova“ žijících v azylových domech anebo na ubytovnách a analyzovat jejich aktivity podporující (znovu)získávání ontologické jistoty. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Lidé bez domova ztrácí v kontextu kultury odsunutí nejen svůj domov, ale i své místo ve většinové společnosti, a tím také zdroje ontologické jistoty. METODY: Data získaná v rámci setů hloubkových interview s devatenácti dětmi ve věku 8 až 15 let, (jejich) devíti rodiči a klíčovými sociálními pracovníky daných rodin byla analyzována pomocí konstruktivistické zakotvené teorie. VÝSLEDKY: Výsledky výzkumu ukazují, že se děti setkávají se dvěma hlavními vzájemně se ovlivňujícími složkami přispívajícími k vytváření ontologické nejistoty: (1) složkou obsahující elementy vnitřního rodinného prostředí a (2) složkou obsahující elementy vnějšího prostředí. V tomto systému děti uplatňují vlastní praxi vedoucí k získávání přístupu ke zdrojům ontologické jistoty naplňující jejich potřeby „mít svůj klid“, „mít svoje místo“, „mít svoje tajemství“, „někam patřit“ a „mít svého člověka“. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Poznání mechanismů (znovu)získávání ontologické jistoty u dětí „bez domova“ se jeví být nezbytným pro holistické vyhodnocování míry ohrožení těchto dětí a pro stanovování cílů v průběhu individuálního plánování.

Klíčová slova:

rodiny bez domova, nezletilé děti, ontologická jistota

s. 59–74