Dobrovolnictví jako nástroj profesionálního vedení zdravotně sociálních projektů v Africe

Adéla Mojžíšová, Lenka Rosková

Medailon autorů:

Doc. PhDr. Adéla Mojžíšová, Ph.D., působí na katedře supervize a odborné praxe Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a je proděkankou pro rozvoj a vnější vztahy na ZSF JU v Českých Budějovicích. Vyučuje kursy zaměřené na teorie a metody sociální práce, supervizi v sociální práci a na sociální práci v rozvojových zemích.

Mgr. Lenka Rosková je doktorandkou Zdravotně sociální fakulty Jihočeské university v Českých Budějovicích. Působí v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce a specializuje se na zdravotně sociální a vzdělávací projekty v Africe (v Keni). Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity vyučuje lidská práva v sociální práci a úvod do rozvojových studií.

Anotace:

Pokud má být pomoc rozvojovým zemím efektivní, je třeba, aby byly dodrženy principy demokracie, solidarity, reciprocity a autoorganizace lidí v prostředí, ve kterém žijí. To znamená, že lidé musí přistupovat k řešení problémů aktivně a nesmí být v pozici pasívních čekatelů na pomoc. Tím dostanou tyto projekty mnohem větší naději do budoucnosti a zároveň probudí lidskou důstojnost a důvěru ve vlastní schopnosti. Důležitým aspektem je nejen příprava před samotným začleněním do systému zahraniční rozvojové spolupráce, ale i průběžná podpora a vzdělávání pracovníků při vlastní realizaci projektů. Pro jejich zdárnou realizaci je důležité zkvalitnění managementu dobrovolnictví, tedy dlouhodobá a kontinuální aktivita organizací při získávání a uplatnění dobrovolníků/nic v projektech a jejich kvalitní příprava na práci v terénu. Článek mapuje vznik a historii humanitární a rozvojové pomoci, dále navazuje výzkumem názorů skupiny dobrovolníků/nic NNO a stážistů/tek ZSF JU, kteří mají osobní zkušenost s vedení zdravotně sociálních projektů v Keni, Guinei – Konakry a Zambii.

Klíčová slova:

rozvojová země, sociální pracovník, dobrovolník, vzdělávání, zdravotně sociální projekt

s. 71–77