4/2009

Sociální práce a rozvojová pomoc

Fenomén singles vzniká z několika důvodů. Jedním z nich může být módní vlna, druhým negativní zkušenost z dětství. Můžeme rozlišovat osamocení na krátký čas a osamocení na dlouhý čas. Největší veřejný zájem se týká dlouhodobých jednotlivců, tedy dobrovolných jednotlivců, protože prezentují novou formu života. Tito dlouhodobí dobrovolní jednotlivci jsou často nazýváni jako přesvědčení jednotlivci, jinak také praví jednotlivci, protože plně vědomě žijí sami ve vlastní domácnosti a se svou životní situací jsou spokojení. Dobrovolní jednotlivci se opět mohou dělit na ty, kteří jsou orientovaní na zaměstnání, a na ty, kteří jsou orientovaní na volný čas. Jednotlivci bydlí často ve velkých městech a je jim mezi 25–40 lety. Na život „single“, který je svobodný, bez zodpovědnosti a bez závazků, se dá rychle zvyknout, jen těžko se z něj ale hledá cesta zpět.Zobrazit text

Při hledání herních prvků v psychologii jsme pokládali za nezbytné nejdříve zmapovat teoretické přístupy k pojetí hry z hlediska filozoficko- psychologického. Hra se zde objevuje v souvislosti s pojmy jako kultura, tvořivost, osobnost. Cílem práce je upozornit na možnosti využití herních prvků směrem k rozvoji tvořivosti a s důrazem na integraci osobnosti (sebehodnocení, sebenáhled, sebepoznání, sociální senzitivita a zpětná vazba v chování) v kontinuu zdraví a nemoci. Integrace osobnosti, uvědomění si „kdo jsem“, smysluplnost života a kreativita mají vliv na zdraví, a to jak psychické, tak fyzické. Modelovou situací může být chronické onemocnění, nevyléčitelná nemoc, chronická bolest. Přiměřená míra adaptace má úzký vztah ke zdraví (tzv. well being, tj. celkový pocit pohody duševní i somatické). Pro pocit zažívaného subjektivního štěstí jedince je důležitý subjektivní
pohled na život, subjektivní pohled na zdravotní stav a jejich subjektivní interpretace. Adaptace potom souvisí významně s tím, jak jedinec bude subjektivně zvládat nepříjemné zákroky spojené s nemocí, například diagnostikou a léčbou chronické nemoci a bolesti.Zobrazit text

Článek Péče o osoby s těžkým sluchovým postižením na přelomu 19. a 20. století popisuje situaci ve vzdělávání a výchově osob s handicapem sluchu, na základě kterého je postižena řeč. Význam vzdělávání a zapojování hluchoněmých osob do společnosti potvrzuje zájem o toto téma nacházející odraz v dobových časopisech. Z nich článek primárně čerpá inspiraci a vytváří přehled situace se zaměřením na výchovu a vzdělávání hluchoněmých v českých zemích.Zobrazit text

Schizofrenie je obecně chápána jako psychotické onemocnění, které se vyznačuje výraznou poruchou myšlení, vnímání, citů a chování, jež má negativní dopady na kvalitu života. Pokud se ale zaměříme podrobněji na potenciál, jímž schizofrenik disponuje, nalezneme zajímavé souvislosti této choroby se zvýšenou kreativitou a spirituální inklinací těchto osob. Pomocí poznatků umělecké, transpersonální či spirituální teorie aplikovaných do sociální práce s duševně nemocnými se můžeme pokusit změnit náhled na tuto chorobu a rozšířit nabídku sociálních služeb a přístupů.Zobrazit text

Článek je kritickou reakcí na tezi O. Chytila, která poukazuje na zásadní změny v současných společnostech, na jejichž základě vyzývá k přehodnocení dosavadních teoretických východisek sociální práce. Článek ukazuje, že Chytilova výzva vychází z předpokladu konce moderny, který ovšem dostatečně nezdůvodňuje. Článek chce upozornit na to, že předpoklad konce moderní sociální práce je jednak teoreticky naivní, jednak nebezpečný, protože přitakává ekonomistům, kteří chtějí zrušit dosavadní formy sociální ochrany a sociální práci privatizovat s poukazem na změněné společenské podmínky.Zobrazit text

The author presents the theological movement of liberation in Latin America in the example of the theology of liberation of the Peruvian, G. Gutierréz. This movement is relevant for social workers mainly in that about 80% of Latin Americans are religious. An understanding of concepts of “liberation” from oppressive structures may provide the reader reflective insight into the issues of the Third World and to find a way to help with Czech experiences of poverty.Zobrazit text

Autorka prezentuje hnutí teologie osvobození v Latinské Americe na příkladu teologie osvobození Peruánce G. Gutierréze. Toto hnutí je relevantní pro sociální pracovníky především z toho důvodu, že 80 % Latinoameričanů je religiózních. Pochopení konceptů „osvobození“ od opresívních struktur může umožnit čtenáři reflektovaný vhled do problematiky třetího světa a najít cestu pomoci s českou zkušeností chudoby.Zobrazit text

Článek popisuje současnou situaci a problematiku vzdělání v Zambii. Kvalita vzdělání je jeden ze základních předpokladů rozvoje všude na světě. Výuka a výchova dětí (tzv. „dětí ulice“) v této zemi závisí na posouzení jejich stávající situace, především rodinného a sociálního prostředí. Cílem článku je představit výukový koncept, s využitím prvků alternativní pedagogiky Maria Montessori u dětí z nepodnětného prostředí v Zambii. Tento koncept autorka sestrojila na základě svých zkušeností ze stáží v Zambii (2004 až 2009), kde pracovala s dětmi ulice v rámci Preventivně sociálního projektu: Street children Kalingalinga.
V úvodu představuje problematiku zambijského prostředí obecně, definuje oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací problematiky. Výzkumná část představuje konkrétní cíle výzkumu: Využití alternativních prvků Maria Montessori pro děti ulice v Zambii a jeho průběh. Součástí článku je týdenní program a pomůckový
metodický list pro děti. Článek je určen především pro lektory, studenty a dobrovolníky, kteří se zajímají o problematiku výchovy a výuky dětí z nepodnětného sociálního a rodinného prostředí.Zobrazit text

Pokud má být pomoc rozvojovým zemím efektivní, je třeba, aby byly dodrženy principy demokracie, solidarity, reciprocity a autoorganizace lidí v prostředí, ve kterém žijí. To znamená, že lidé musí přistupovat k řešení problémů aktivně a nesmí být v pozici pasívních čekatelů na pomoc. Tím dostanou tyto projekty mnohem větší naději do budoucnosti a zároveň probudí lidskou důstojnost a důvěru ve vlastní schopnosti. Důležitým aspektem je nejen příprava před samotným začleněním do systému zahraniční rozvojové spolupráce, ale i průběžná podpora a vzdělávání pracovníků při vlastní realizaci projektů. Pro jejich zdárnou realizaci je důležité zkvalitnění managementu dobrovolnictví,
tedy dlouhodobá a kontinuální aktivita organizací při získávání a uplatnění dobrovolníků/nic v projektech a jejich kvalitní příprava na práci v terénu. Článek mapuje vznik a historii humanitární a rozvojové pomoci, dále navazuje výzkumem názorů skupiny dobrovolníků/nic NNO a stážistů/tek ZSF JU, kteří mají osobní zkušenost s vedení zdravotně sociálních projektů v Keni, Guinei – Konakry a Zambii.Zobrazit text

Sociální práce je vnímána jako pomoc jednotlivcům, rodině, skupinám a komunitám. Mezinárodní sociální práce (sociální práce v rozvíjejících se zemích) je práce hlavně se skupinami a komunitami; s akcentem na jejich uschopňování a zejména na kontext, ve kterém se sociální práce děje. Zahraniční pomoc reaguje na problémy ve světě, ať už jsou to války, přírodní katastrofy, dlouhodobé kombinované krize či extrémní chudoba. Tuto pomoc dnes nazýváme zpravidla pomocí humanitární, rozvojovou a rozvojovou spoluprací. Způsobila mnoho dobrého, ale má i některé negativní dopady. Je to obor, který se prudce vyvíjí a při vědomí těchto negativních dopadů se snaží nalézat optimální způsoby realizace. Jedním z těchto způsobů je úsilí o vidění potřeb vcelku, co největší propojování a uzpůsobení místním potřebám. Navíc rozvojová pomoc nebo lépe rozvojová spolupráce reaguje na globální problémy, ale není schopna postihnout dopady globalizace, které se projevují stále větším zvyšováním rozdílů mezi lidmi a jejichž důsledkem je extrémní chudoba. Při řešení globálních problémů „shora“ se bohatí stávají ještě bohatšími a chudí ještě chudšími. Tato vznikající extrémní chudoba je často velmi lokalizovaná a projevuje se zejména v místech, která vypadla z procesu řešení globální chudoby. Nástrojem, který je velmi užitečný právě při pomoci těmto vyloučeným komunitám, je často mezinárodní sociální práce. Pokud bychom porovnávali způsoby práce při poskytování zahraniční pomoci, vyjde nám mezinárodní sociální práce jako jedna z těch, které je schopny působit nejvíce „dobra a nejméně škod“.Zobrazit text