Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
kolegyně, kolegové a příznivci sociální práce i našeho časopisu,
dovolte, abych Vás přivítal na stránkách tohoto čísla a seznámil Vás s tím, co Vám nabízí. Naši čtenáři již vědí, že ač jednotlivá čísla časopisu nejsou monotematická, tak se snažíme o to, aby se každé číslo věnovalo určitému aktuálnímu tématu v sociální práci. Obdobně je tomu i nyní, kdy se setkáváme nad statěmi nebo publicistickými texty explicitně nebo spíše nepřímo zaměřenými na zdraví a zdravý životní styl v kontextech sociální práce.
Společným cílem autorů, redakce i editora bylo prezentovat různé pohledy na zdraví a zdravý životní styl ve vztahu jak k oborové praxi a teoretickým souvislostem či východiskům sociální práce, tak ke vzdělávání i profesním aktivitám sociálních pracovníků.
V první stati se Monika Bjelončíková zabývá Očekáváním lidí žijících s HIV/AIDS od sociální práce. Poukazuje na to, že sociální práce může sehrávat klíčovou roli v organizování a poskytování služeb v oblasti prevence i vlastní pomoci lidem žijícím s HIV/AIDS a lidem touto nákazou ohroženým. Rozvoj praxe sociální práce v této oblasti je široce diskutován v pomáhajících profesích a autorka chce k této diskusi přispět podnětným zprostředkováním toho, jak je sociální práce a její role vnímána z perspektivy této cílové skupiny, tedy lidmi žijícími s HIV/AIDS.
Následující stať Kateřiny Glumbíkové, Alice Gojové a Barbory Gřundělové zkoumá, zda je Zdraví a přístup ke zdravotním službám u obyvatel a obyvatelek azylových domů tématem pro sociální práci. Autorky usilují prostřednictvím přehledové studie k tematice zdraví předmětné cílové skupiny a jejího přístupu ke zdravotním službám o „vnesení“ této problematiky do oblasti zájmu sociální práce. Pozornost přitom zaměřily především na fyzické a psychické zdraví osob v azylových domech, zdraví žen z azylových domů a možnosti využívání zdravotnických služeb těmito osobami, aby upozornily na potřebu tvorby komplexní podkladové analýzy v oblasti zdraví obyvatel azylových domů v ČR. Taková analýza je dle autorek potřebná k rozvoji sociální práce a sociálních služeb pro danou klientelu.
Specifické skupině osob žijících mimo vlastní domov se věnuje také text Jakuba Marka, Ladislava Csémyho a Marie Vágnerové, zaměřený na Osobnostní faktory ovlivňující setrvání v bezdomovectví u mladých lidí. Z autory provedeného šetření vyplynulo, že k faktorům ovlivňujícím „propad“ na ulici a chronizaci bezdomovectví patří zejména negativní zkušenosti z rodiny a s tím související absence jakéhokoli zázemí, nedobré osobnostní vlastnosti a neschopnost nebo nezájem či neochota systematicky pracovat. Autoři zdůrazňují fakt, že velmi významným negativním faktorem „upevňujícím“ setrvání v bezdomovectví je dlouhodobé užívání drog a alkoholu s až fatálně nepříznivým dopadem na životní situaci lidí bez domova.
Rizikovým chováním dětí v dětských domovech s akcentem na zdraví ohrožující konzumaci alkoholických nápojů se zabývají Elena Gažíková a Veronika Šimonová. Představují výzkum, jehož dílčím cílem bylo identifikovat míru výskytu konzumace alkoholu u klientů v sedmi dětských domovech v Nitranském kraji. Výzkum s využitím dotazníku ESPAD prokázal, že téměř tři čtvrtiny respondentů mají zkušenost s požíváním alkoholických nápojů, přičemž nejčastěji požívaným alkoholem jsou pivo a destiláty. Tato zjištění dokládají potřebu cílených opatření v oblasti sociální politiky a zejména tvorby i realizace preventivních programů s ohledem na specifické potřeby dětí a mladistvých z dětských domovů.
Méně explicitně ve vztahu ke zdraví a životnímu stylu, avšak podnětně pro praxi je koncipován text Adély Recmanové a Soni Vávrové o Proměnách sociální práce v informační společnosti: reflexe sociálních pracovníků sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Cílem autorek bylo předložit zkušenosti ze zahraničí, tyto komparovat s českým prostředím sociální práce a hledat možnosti transferu zahraničních poznatků či zkušeností. Stať přináší parciální výsledky kvalitativního výzkumu, využívajícího polostrukturovaných rozhovorů s 6 sociálními pracovníky sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a zaměřeného na reflexi informatizace v české sociální práci. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovníci proces informatizace intenzivně vnímají s tím, že se podle nich nejvýznamněji dotýká tří oblastí výkonu sociální práce – vedení intervencí sociálním pracovníkem, formy komunikace mezi sociálním pracovníkem a uživatelem a vztahu sociálního pracovníka s uživatelem.
Poslední statí, tentokrát zaměřenou především na teorii sociální práce, je text Ladislava Otavy Návrhy řešení nejasné konceptualizace vybraných pojmů teorie zvládání dilemat sociálními pracovníky. Autor diskutuje
dilemata sociálních pracovníků dle Musila, Nečasové a Janské. Zaměřuje se zejména na pojmy spojené se zvládáním nesourodých očekávání, která před sociální pracovníky staví jejich práce s klientem v organizacích. Je zřejmé, že teorie zvládání dilemat si zaslouží pozornost, a Otava vyvozuje, že změnou „ideálů“ a „nastavení“ sociálních pracovníků lze zlepšit jejich předpoklady ke zvládání obtížných rozhodování (dilemat), souvisejících s jejich prací.
V prakticko-publicistické online části přinášíme „mix“ velmi zajímavých esejí, rozhovorů, reflexí praxe a expertiz orientovaných na zdraví a zdravý životní styl ve vztahu k teorii i praxi v sociální práci.
Libor Novosád a Kateřina Rychlá se věnují východiskům internetového poradenství a jeho roli v podpoře zdraví osob s postižením i jejich blízkých na přikladu aktivit olomoucké iPoradny.cz. Roman Baláž vede rozhovor s emeritním primářem léčebny v Bohnicích, Karlem Nešporem o problematickém životním stylu lidí v ČR a o možné intervenci v rámci sociální práce. Odborníci z Evropské kontaktní skupiny reflektují možnosti kariérního poradenství při změně nevhodného životního stylu dlouhodobě nezaměstnaných osob. V dalším rozhovoru profesor Jan Holčík hovoří o zdraví a životním stylu, který zdraví ohrožuje. Jana Kumprechtová se věnuje psychickému zdraví, resp. psychosomatice a vyrovnávání se stresem v sociální práci. Specialisté z Centra výzkumu zdravého životního stylu UPOL reflektují významné ohrožující tendence v oblasti zdravého životního stylu. Expertiza Lenky Krhutové se zaměřuje na otázky ohledně objektivního posouzení zdravotní situace člověka. Kromě toho najdete v této části časopisu profily inspirativních organizací a další, postupně přidávané texty.
Věřím, že se nám podařilo naplnit čtenářská očekávání. A to nejen v hlavní tematice avizovaného diskursu zacíleného na to, jakými způsoby může sociální práce působit na zdraví lidí i na jejich přijatelný životní styl, a jak mohou sociální pracovníci poznávat a ovlivňovat životní podmínky svých klientů tak, aby dokázali předcházet zdravotním rizikům a uměli je řešit. Děkuji autorům i redakčnímu týmu za spolupráci a vám, našim čtenářům, přeji pohodové a podnětné čtení.
Libor Novosád,
editor čísla
