Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

záměrem tohoto čísla bylo představit pestrou škálu aktivit a úloh sociálních a zdravotně-sociálních pracovníků na poli zdravotnictví a na pomezí zdravotně-sociální péče, které směřují k hledání rovnováhy v životě lidí bez ohledu na typ nepříznivého zdravotního stavu. Pro toto tematické číslo jsme oslovily autory a autorky k prezentaci teoretických a výzkumných příspěvků rozvíjejících sociální práci v multiprofesním prostředí. Seznámíme vážené čtenářky a čtenáře s texty přesahujícími hranice zdravotnických organizací a služeb zajišťujících medicínskou péči.

Akademické texty otevírají odbornou diskusi napříč odvětvími sociální práce, která se vždy dotýká oblasti zdraví člověka a jeho interakcí s prostředím.

Význam tohoto přesahu dokumentuje hned první text Olgy Klepáčkové a Martiny Černé Trauma-informovaný přístup v sociální práci s rodinami vážně nemocných nebo zraněných dětí. Nový úhel pohledu autorek na potřeby rodin vážně nemocných či zraněných dětí přispívá k diskusi možností sociální práce v oblasti podpory a prevence rizik v důsledku prožívané zátěže související se sdělením diagnózy onemocnění, prognózy důsledků úrazů dětí či s předčasným narozením dítěte.

S oblastí psychosociálních dopadů duševních nemocí v kontextu reformy psychiatrické péče a orientací odklánějící se od medicínského pojetí nás seznamuje příspěvek Radka Carbocha Case management: léčba duševní nemoci a utváření subjektu. Autor sdílí výsledky etnografického výzkumu zaměřeného na formování subjektu v procesu léčby duševních onemocnění a utváření vztahů v praxi case managementu. V tomto textu se dotkneme Foucaultova rozboru psychiatrické moci a seznámíme se s praxí case managementu, kdy se psychiatrický pacient stává klientem s komplexními potřebami a vazbami a je zapojen do utváření svého života.

Na pomezí psychiatrické a zdravotně-sociální péče setrváme i v další části časopisu při čtení textu Michaely Hiekischové Využití biografické anamnézy při individuálním plánování s osobami s Alzheimerovou nemocí v domovech pro seniory: příklady dobré praxe? Profesionalizace péče o klienty v domovech se zvláštním režimem je rozšiřována o poradenství v kontaktních místech České alzheimerovské společnosti a o metody individualizovaných přístupů v práci s biografií člověka. Autorka představuje model péče a výsledky výzkumu realizace biografické anamnézy a využívání biografických poznatků v individuálních plánech klientů ve vybraných domovech pro seniory. Akcentuje význam dovedností sociálních pracovníků v komunikaci, v týmové spolupráci, v pozorování, v metodickém a edukačním vedení.

Radana Kroutilová Nováková v příspěvku Evaluace dopadu sociálně aktivizační služby do života klientských rodin předkládá možný způsob hodnocení dopadu sociální práce, přičemž upozorňuje i na limity zvoleného postupu. Téma není úzce vázáno na zaměření čísla, nicméně může být inspirací pro realizaci evaluací dopadu i v oblasti sociální práce ve zdravotnictví.

Gabriela Beníšková a Monika Punová se ve svém textu Postoje pomáhajících pracovníků působících ve veřejné správě k zátěžovým situacím věnují tématu aktuálnímu pro všechny sociální pracovníky bez ohledu na pole jejich působení. Autorky Lucia Tóthová, Michaela Hajdová a Eva Žiaková předkládají v textu Skúsenosť s onkologickou chorobou ako faktor ovplyvňujúci postoj študentov sociálnej práce k onkologickej sociálnej práci výstupy výzkumu postojů studentů sociální práce k onkologické sociální práci a zdůrazňují význam rozvoje sociální práce s onkologickými pacienty a jejich rodinami.

Pestrou paletu metod využívaných v sociální práci s lidmi se zdravotním znevýhodněním doplňuje autorka Kateřina Thelenová o profesionální zooterapii ve stati Profesionální zooterapie v sociální práci – výzvy pro vzdělávání. Otevírá diskusi vzdělávání v zooterapii jako příležitost k nastavení mezioborové spolupráce se zapojením zooterapie v sociální práci.

V publicistické části časopisu nás čekají úvahy o nutném meziresortním přesahu při řešení důsledků změn zdravotního stavu a úrovni profesní připravenosti k interdisciplinární spolupráci. Vybrané texty dokládají, že sociální práce ve zdravotnictví nemá hranice vymezené legislativou ani ploty zdravotnických institucí.

Robert Huneš se zamýšlí nad tématem eutanázie. Iva Kuzníková představí zkušenost se vzděláváním ve studijním oboru Zdravotně sociální pracovník na Ostravské univerzitě. Následují reflexe praxe sociální práce v onkologii Šárky Slavíkové a Michaely Čadkové Svejkovské a reflexe praxe spolupráce Společnosti pro ranou péči od Petry Samcové. Eva Křížová z Univerzity Karlovy se s námi podělí o svůj prožitek porozumění Foucaultovým tezím o zdraví jako objektu politické moci, který prožila během koronavirové krize. Ve své eseji varuje před kumulovaným potenciálem kontroly, který diskurz zdraví v kombinaci s digitálními technologiemi umožňuje. Ľuba Pavelová z organizace BUDÚCNOSŤ v Nitře se zamýšlí nad tím, zda Slovensko dozrálo k přijetí myšlenky integrovaného modelu řešení závislostí. Inspirací pro praxi je text Patrika Burdy o sestrách v práci se sociálně znevýhodněnými klienty na ambulancích akutní péče. Anna Krausová z Ostravské univerzity reflektuje možnosti a limity sociálního bydlení pro osoby s mentálním postižením.

Podnětné čtení přejí

Iva Kuzníková, Alice Gojová
editorky čísla