Individualizace v sociální práci s rodinou – obviňování obětí

Alena Vysloužilová, Pavel Navrátil

Medailon autorů:

Mgr. Alena Vysloužilová je interní doktorandkou a odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. V rámci své disertační práce se věnuje tématu participace dětí v sociální práci s rodinou.

Doc. PhDr. Pavel Navrátil, Ph.D., je docentem sociální práce na Katedře sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií MU v Brně. Věnuje se například tématu reflexivity v sociální práci nebo profesionalizaci sociální práce.

Anotace:

CÍL: Cílem stati je (kriticky) reflektovat modernizační sociální procesy s ohledem na jejich možné dopady na sociální práci s rodinou. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretickým východiskem stati je teorie modernizace obsažená v dílech J. Kellera, Z. Baumana, U. Becka a A. Giddense. METODA: Pro zodpovězení výzkumné otázky byla využita obsahová analýza především zahraničních odborných textů a publikací věnujících se otázkám individualizace a sociální práce s rodinou. VÝSLEDKY: Postupující proces individualizace se významně odráží v zaměření sociální práce s rodinou. Jako zvlášť zásadní se ukazuje orientace na sociálně-právní ochranu dětí, tedy orientace na dítě, před sociální prací s rodinou jako celkem, resp. systémem. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Popsané proměny sociální práce s rodinou mohou pomoci pochopit odklon od sociální práce s rodinou založené na vnímání rodiny jako systému směrem k více individualistickému zaměření. Zároveň se stať snaží poukázat na možná rizika, která s sebou může nést opomíjení důležitosti rodinných komunitních vazeb jedinců.

Klíčová slova:

individualizace, sociální práce, rodina, druhá moderna

s. 142–157

Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.

Zapomněli jste heslo?

Nemáte předplatné? Objednejte si ho.

Chci předplatné