Květoslava Princová
Medailon autorů:
Mgr. Ing. Květoslava Princová působí na CARITAS – Vyšší odborné škole sociální v Olomouci a Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Dříve pracovala jako koordinátorka a manažerka humanitárních aktivit Charity Česká republika. Pracovala zejména v zemích bývalého Sovětského svazu a na Balkáně. V současné době se zabývá etikou poskytování humanitární a rozvojové pomoci a na toto téma píše doktorskou práci.
Anotace:
Sociální práce je vnímána jako pomoc jednotlivcům, rodině, skupinám a komunitám. Mezinárodní sociální práce (sociální práce v rozvíjejících se zemích) je práce hlavně se skupinami a komunitami; s akcentem na jejich uschopňování a zejména na kontext, ve kterém se sociální práce děje. Zahraniční pomoc reaguje na problémy ve světě, ať už jsou to války, přírodní katastrofy, dlouhodobé kombinované krize či extrémní chudoba. Tuto pomoc dnes nazýváme zpravidla pomocí humanitární, rozvojovou a rozvojovou spoluprací. Způsobila mnoho dobrého, ale má i některé negativní dopady. Je to obor, který se prudce vyvíjí a při vědomí těchto negativních dopadů se snaží nalézat optimální způsoby realizace. Jedním z těchto způsobů je úsilí o vidění potřeb vcelku, co největší propojování a uzpůsobení místním potřebám. Navíc rozvojová pomoc nebo lépe rozvojová spolupráce reaguje na globální problémy, ale není schopna postihnout dopady globalizace, které se projevují stále větším zvyšováním rozdílů mezi lidmi a jejichž důsledkem je extrémní chudoba. Při řešení globálních problémů „shora“ se bohatí stávají ještě bohatšími a chudí ještě chudšími. Tato vznikající extrémní chudoba je často velmi lokalizovaná a projevuje se zejména v místech, která vypadla z procesu řešení globální chudoby. Nástrojem, který je velmi užitečný právě při pomoci těmto vyloučeným komunitám, je často mezinárodní sociální práce. Pokud bychom porovnávali způsoby práce při poskytování zahraniční pomoci, vyjde nám mezinárodní sociální práce jako jedna z těch, které je schopny působit nejvíce „dobra a nejméně škod“.
Klíčová slova:
humanitární pomoc, humanitární katastrofa, rozvojová spolupráce, mezinárodní pomoc, sociální práce, mezinárodní sociální práce, komunitní práce, zranitelnost, chudoba, rozvojové cíle tisíciletí, spolupráce
s. 63–70
