Jan Kaňák
Mgr. Jan Kaňák, Ph.D. pracuje v poradně Vigvam s lidmi, kterým zemřel někdo blízký, a na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako výzkumný pracovník. Věnuje se tématu střetávání/potkávání profesionálního a spirituálního diskursu sociální práce a truchlení.
Abstrakt
CÍLE: Cílem předkládaného textu je odpovědět na otázku: Jaké metody práce s truchlením u dospělých lze využít v rámci oborové specificity sociální práce s jednotlivcem? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretickým východiskem hledání odpovědi na položenou otázku je na jedné straně tendence uchopit oborovou specificitu sociální práce v návaznosti na koncept Person-in-Environment (PIE), a to v jeho post-moderní variantě, především s přihlédnutím k tzv. paradigmatu nových mobilit. Na straně druhé pak z humanisticky orientovaných koncepcí truchlení a z nich plynoucích metod práce. METODY: V textu je využito metody teoretické adaptace, kdy je prizmatem jednoho teoretického konceptu nahlížen koncept jiný. VÝSLEDKY: Metody práce v zahraniční literatuře odkazují především k terapeuticky pojaté sociální práci. Text nabízí metody zaměřené na truchlení, které rámcem vycházejí z uchopení truchlení jako komunikace. Zaměřují se jak na stabilnější, tak nestabilní části reflexivního životního plánu v kontextu truchlení. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Text vnímám jako příspěvek k diskusím hledání oborové specificity sociální práce v kontextu post-moderní varianty uchopení PIE. Zároveň také jako základní artikulaci profesionálně pojatého kontaktu s truchlením v rámci sociální práce z hlediska využitelných metod pro sociální pracovnice a pracovníky.
Klíčová slova
sociální práce, oborová specificita, truchlení, metody práce
s. 59-88
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.