Alena Pařízková, Jiří Frýbert
Medailon autorů:
Mgr. Alena Pařízková, Ph.D., pracuje jako odborná asistentka na Katedře sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity. V rámci svých výzkumů pomocí kvalitativní metodologie analyzuje pracovní migrace v kontextu životních drah, propojení mezinárodní migrace, zdraví a genderu.
PhDr. Jiří Frýbert pracuje deset let v Terénním programu Ulice, který provozuje nezisková organizace Spolek Ulice Plzeň. Působí zde jako terénní sociální pracovník a zároveň jako vedoucí programu. Věnuje se práci s problémovými uživateli drog, osobám pracujícím v sexbyznysu a lidem ze sociálně vyloučeného prostředí.
Anotace:
Poskytování placených sexuálních služeb a násilí jsou vzájemně propojeny, přičemž oba procesy úzce souvisí s procesy marginalizace. Tyto procesy chceme zachytit se zapojením konceptu intersekcionality. Cílem textu je analýza konfigurace faktorů formujících pozice jedince v systému nerovností, tedy jeho/její zranitelnosti v procesech marginalizace a její propojení s násilím. Výzkum byl realizován s pomocí 29 polo-strukturovaných rozhovorů s ženami, které prodávají sexuální služby na ulici. Systémy útlaku založené na třídě a genderu se v životech žen prolínají a kumulují, což formuje bariéry, které je pro ženy obtížné překročit. Chudoba ženy přivedla k prodeji sexuálních služeb na ulici, což je následně vzdaluje formálním procesům a institucím a udržuje jejich nejistou ekonomickou situaci. Prolínání třídy a genderu v prostředí sexbyznysu krystalizuje v silné stigma spoluvyřazující jedince z „normálnosti“, členství a bezpečí. Stigmatizace se přímo podílí na riziku násilí, s nímž se ženy ve svém životě setkávají. Nejpatrnější je propojení stigmatu a násilí ve zkušenosti s nadávkami a ponižováním, s nimiž se většina žen setkává prakticky každodenně, a to jak v soukromém, tak pracovním životě. Marginalizované jsou tyto ženy také pro obor sociální práce, který se jim jako specifické cílové skupině nevěnuje.
Klíčová slova:
marginalizace, násilí, nerovnosti, sexbyznys, stigma, sociální práce
s. 45–61
