6/2016

Sociální práce a násilí na ženách

Stárnutí obyvatelstva ve vyspělých zemích a s ním spojený zvyšující se podíl starších lidí v populaci klade a i v budoucnu bude klást stále vyšší nároky na zabezpečení adekvátních služeb pro danou cílovou skupinu. Mimo jiné se bude jednat i o služby sociální, jejichž kvalita je v České republice garantována zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Vysoká poptávka společně s nedostačující nabídkou vytváří na trhu prostor pro podnikání. Cílem studie je poukázat na problematiku pseudosociálních služeb pro cílovou skupinu seniorů, které se na českém trhu stále hojněji vyskytují (především v podobě služeb pobytových) a jejichž nabídka se v posledních pěti letech rozšiřuje i do oblasti služeb ambulantních a terénních. Vzhledem ke skutečnosti, že provozování pseudosociálních služeb lze považovat za nelegitimní, je velmi těžké danou praxi výzkumně zmapovat. Předkládaná studie popisuje mechanismus fungování těchto služeb i kontext jejich vzniku. K dokreslení obrazu o důvodech vedoucích k využití neregistrované služby slouží výpovědi patnácti rodinných příslušníků jejich uživatelů. Z realizované ankety vyplynulo, že hlavní pohnutkou k využití neregistrovaných služeb byla neodkladná potřeba péče o rodinného příslušníka společně s aktuální nedostupností registrované sociální služby. Uvedenou skutečnost vnímáme jako výzvu pro sociální politiku vedoucí k následné změně nastavených mechanismů.Zobrazit text

Článek se zabývá nejdůležitějšími aspekty procesu operacionalizace v kvantitativním výzkumu v sociálních vědách. Zachycuje proměnu operacionalismu empirického pozitivismu v operacionalizaci logického pozitivismu ve společenských vědách. Upozorňuje na rozdíl mezi operacionalismem, který definuje pojmy prováděnými operacemi, a operacionalizací jako vymezením pojmu indikátory. Argumentuje, že soubor indikátorů pojmu nemůže být určen přímou logickou cestou, nýbrž že je vždy stanoven arbitrárně. Článek se zabývá také problémem obsahové a konstruktové validity a výhodami a nevýhodami standardizace indikátorů. Závěrečná část článku obsahuje příklad operacionalizace pojmu z oblasti sociální práce.Zobrazit text

Cílem textu je poskytnout čtenáři pohled na to, jaké diskurzy sociální práce a jakým způsobem ovlivňují současnou praxi doprovázení pěstounských rodin. Text uvádí dopady diskurzů na příkladech z praxe a zabývá se také tím, jak přítomné diskurzy konstruují potřeby klienta a utvářejí roli sociálního pracovníka náhradní rodinné péče.Zobrazit text

Příspěvek propojuje životní zkušenosti tří žen, které prožily domácí násilí s analytickým výkladem pohádky Modrovous dle C. P. Estés. Z pohledu hlubinné psychologie je postava Modrovouse, násilného děsivého partnera, zástupcem vnitřního postoje ženy, který vede k podvolení se násilí a setrvání v nezdravém vztahu. V realitě je pak umocněna postavou agresora. Dále v příběhu vystupují sestry a bratři oběti, kteří hlavní postavu posilují. Ti zastupují složky osobnosti, které povzbuzují k hledání řešení, pomoci. V realitě pak mohou být ztělesněni v pomáhajících profesionálech. Ve všech třech životních příbězích jsou těmito sestrami zejména pracovníci intervenčního centra. Všechny tři vypravěčky jsou klientkami Intervenčního centra pro osoby ohrožené domácím násilím v Českých Budějovicích.Zobrazit text

Hlavným cieľom a zámerom predkladaného článku je poskytnúť deskripciu priebehu a dopadu násilia páchaného na rómskych ženách ako osobitnej skupiny ohrozenej partnerským násilím a poukázať na kumuláciu znevýhodnení, s ktorými sú tieto ženy konfrontované. Na Slovensku doposiaľ chýbajú výskumy, ktoré by mapovali skúsenosti rómskych žien so zažívaným násilím zo strany ich mužských partnerov. Dáta, ktoré sme získali kvalitatívnym výskumom pomocou pološtruktúrovaného interview s 32 rómskymi ženami, poskytujú ucelený prehľad informácií o skúsenosti týchto žien s fenoménom domáceho násilia. Vzorku tvorili ženy pochádzajúce tak z vylúčených, marginalizovaných komunít, ako aj ženy žijúce v rozptyle medzi majoritnou spoločnosťou. Autori výskumom poukazujú na priebeh a dopad násilia páchaného na rómskych ženách, ako aj na bariéry a limity v dostupnosti špecializovaných podporných služieb, ktoré by eliminovali výskyt tohto javu v spoločnosti. Zobrazit text

Poskytování placených sexuálních služeb a násilí jsou vzájemně propojeny, přičemž oba procesy úzce souvisí s procesy marginalizace. Tyto procesy chceme zachytit se zapojením konceptu intersekcionality. Cílem textu je analýza konfigurace faktorů formujících pozice jedince v systému nerovností, tedy jeho/její zranitelnosti v procesech marginalizace a její propojení s násilím. Výzkum byl realizován s pomocí 29 polo-strukturovaných rozhovorů s ženami, které prodávají sexuální služby na ulici. Systémy útlaku založené na třídě a genderu se v životech žen prolínají a kumulují, což formuje bariéry, které je pro ženy obtížné překročit. Chudoba ženy přivedla k prodeji sexuálních služeb na ulici, což je následně vzdaluje formálním procesům a institucím a udržuje jejich nejistou ekonomickou situaci. Prolínání třídy a genderu v prostředí sexbyznysu krystalizuje v silné stigma spoluvyřazující jedince z „normálnosti“, členství a bezpečí. Stigmatizace se přímo podílí na riziku násilí, s nímž se ženy ve svém životě setkávají. Nejpatrnější je propojení stigmatu a násilí ve zkušenosti s nadávkami a ponižováním, s nimiž se většina žen setkává prakticky každodenně, a to jak v soukromém, tak pracovním životě. Marginalizované jsou tyto ženy také pro obor sociální práce, který se jim jako specifické cílové skupině nevěnuje.Zobrazit text

Na Slovensku bola vo februári 2015 zriadená Národná linka pre ženy zažívajúce násilie (NLŽ). Teoretickými východiskami práce na linke sú minimálne štandardy Rady Európy pre poskytovanie špecializovanej podpory ženám so skúsenosťou s násilím a feministická sociálna práca. V roku 2015 bolo zaznamenaných 6700 prichádzajúcich volaní. Z toho bolo okamžite prijatých 74,3 % hovorov. Prijatých hovorov od žien so skúsenosťou s násilím bolo 2829, čo predstavuje 495 žien a priemerne 5,7 hovoru na jednu ženu. Najčastejšie volali ženy vo veku 31‒39 rokov, žijúce v násilnom vzťahu do 5 rokov. Partnerské násilie tvorilo 85,7 %. Ženám boli najčastejšie poskytnuté kontakty na mimovládne organizácie, posilňujúci rozhovor alebo asistencia pri hľadaní bezpečného ubytovania. V kazuistikách bola identifikovaná rôznorodosť foriem a vzorcov násilia, ktoré manželia/partneri voči ženám používajú na udržanie kontroly. Prácou na linke bolo možné identifikovať nedostatkovosť, ako aj kvalitu nadväzujúcich služieb podpory a pomoci.Zobrazit text

Pro sociální práci je důležité, aby dokázala jako instituce nalézat způsoby řešení sociálních problémů.
K tomu potřebuje disponovat adekvátním souborem aktuálního vědění o tom, jak sociální problémy
vznikají, projevují se nebo vyvíjí v čase. To se týká i domácího násilí. Pro institucionalizaci sociální
práce je potřeba znát rámec veřejného mínění, v němž je poskytována a utváří se sociální práce
s ohroženými osobami. Sociální práce musí reflektovat postoje a názory veřejnosti k domácímu násilí
a jeho proměny v čase. Provedený výzkum a porovnání s dřívějšími zjištěními poukazuje na to, že
domácí násilí ztrácí ve společnosti legitimitu. Lidé jsou přesvědčeni, že domácí násilí není pouze
vnitřní záležitostí rodiny, ale pomoc ohroženým osobám by měla být koncipována v širším rámci.
Přesto platí, že je pro veřejnost obtížné rozpoznat domácí násilí. Pojetí domácího násilí se v čase
mění, ustupuje fyzické násilí a nastupují jiné formy, proměnou prochází i sociální mýty, které slábnou.
To je příležitost k aktualizaci forem pomoci v praxi.Zobrazit text