Martin Novák, Pavel Nepustil, Jan Fukala
Mgr. Martin Novák od ukončení studia psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity pracuje jako psycholog v komunitních službách pro lidi s diagnózou duševního onemocnění. Aktuálně se v organizaci Práh jižní Morava věnuje rozvoji Týmu včasné podpory pro mladé lidi procházející krizí a jejich blízké. V rámci doktorského studia sociologie se věnuje studiu probíhající reformy psychiatrické péče v ČR.
Mgr. Pavel Nepustil, Ph.D., vystudoval sociální práci na VOŠ Prachatice, doktorát v oboru Sociální psychologie získal na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Deset let pracoval ve Společnosti Podané ruce jako sociální pracovník a terapeut. Spoluzakládal skupinu Narativ a skupinu Zotavení Brno, v níž je členem výjezdního týmu. Absolvoval lektorský a supervizní výcvik v Otevřeném dialogu v Helsinkách pod vedením prof. Jaakka Seikkuly.
Bc. Jan Fukala vystudoval obor Sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pracuje v Terénním týmu organizace Zahrada 2000, z. s., která pracuje metodou Otevřeného dialogu, na pozici sociálního pracovníka a koordinátora Terénního týmu. Zároveň pracuje v organizaci Ecce Homo Šternberk.
Abstrakt
CÍLE: V článku se zabýváme otázkou, jaké místo má přístup Otevřeného dialogu v české
sociální práci. Naším hlavním záměrem je reflektovat, jak pokusy o zavádění Otevřeného dialogu
v České republice zapadají do kontextu sociální práce, na jaké naráží překážky a jaké jí kladou
výzvy. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vycházíme z postmoderních, poststrukturalistických
a sociálně konstrukcionistických pozic, které chápou vědění jako nikdy nekončící a vždy proměnlivý
proces. METODY: K prozkoumávání otázky jsme využili kolaborativní psaní, samotná tvorba
textu byla tedy výzkumným procesem. VÝSLEDKY: Dospěli jsme k tvrzení, že ani česká sociální
práce, ani systém sociálních služeb nekladou zásadní překážky pro zavádění Otevřeného dialogu.
Otázkou však zůstává, zda rámec sociálních služeb není příliš omezující pro důležité aspekty OD,
mezi které například patří primární zaměření na sociální síť anebo responzivní naslouchání jako
hlavní aktivita pracovníků. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Identifikujeme tři výzvy pro
sociální práci spojené se zaváděním OD: posun od individualizovaného pojetí klienta ke vztahové /
sociální perspektivě; přijetí předpokladu, že zahrnutím více hlasů do problematické situace vznikají
nové možnosti řešení; nutnost odložit vlastní agendu, popřípadě agendu donorů nebo organizace,
ve prospěch zaměření se na přítomný okamžik.
Klíčová slova
otevřený dialog, dialogická praxe, sociální práce, sociální služby, kolaborativní psaní
s. 107-124
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.