Paradoxy a výzvy náhradní rodinné péče vykonávané příbuznými v sociálně vyloučené lokalitě

Petr Fučík, Kateřina Sidiropulu Janků

Medailon autorů:

Mgr. Petr Fučík, Ph.D., působí v Ústavu populačních studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dlouhodobě se zabývá sociologií rodiny, zejména rozvodovostí. Publikoval knihu Rozvod a změny reprodukčních strategií a podílel se na knihách Rodičovské dráhy či Na vzdělání záleží.

Mgr. Kateřina Sidiropulu Janků, Ph.D., působí jako výzkumnice na Institutu pro výzkum inkluzivního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu H2020 ISOTIS. Dlouhodobě se zabývá etnografickou sociologií, česko-romskými vztahy, sociální marginalizací, sociologií sousedství a interdisciplinárním a aplikovaným výzkumem. Je autorkou knihy Nikdy jsem nebyl podceňovanej a spoluautorkou knihy Doing Research, Making Science.

Anotace:

CÍLE: Text představuje fenomén náhradní rodinné péče (NRP) vykonávané příbuznými v sociálně vyloučené lokalitě, a to jak z hlediska strukturálního (legislativní rámec a praxe sociální práce), tak z hlediska žité zkušenosti pečujících osob. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Příbuzenská NRP má nejasný společenský i legislativní status. Mísí se zde hlediska morální, ekonomická, socializační, i prevence reprodukce sociálně-patologických vzorců jednání. Paradoxy, které současná situace generuje, jsou vyústěním širších společenských změn, transformace rodinných vzorců a poklesu společenské solidarity. Zviditelňují se ve zkušenostech respondentů ze sociálně vyloučené lokality. METODY: Kvalitativní rozhovory s pečujícími příbuznými (ženami). Doplněním jsou dva rozhovory s OSPOD a účast na pracovní skupině – diskusi s účastníky z řad zainteresovaných organizací. VÝSLEDKY: Rozhodování mezi svěřením do pěstounské péče či péče jiné osoby je pro dotčené netransparentní a nepředvídatelné, zdá se být zatíženo ideologickými rámci různých aktérů, včetně skryté diskriminace. Riziko opakování nevhodných vzorců výchovy není důsledně podchyceno a institut péče jiné osoby nezahrnuje dostatečné nástroje pro práci s příbuznými. Předpoklad o vhodnosti udržovat a posilovat vztah s biologickým rodičem a na druhé straně formální bariéry pro setrvávání rodiče v domácnosti pěstounů způsobuje v daných rodinách napětí. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Je třeba revidovat institut péče jiné osoby a posílit specifickou péči věnovanou příbuzenským pěstounům.

Klíčová slova:

každodennost, náhradní rodinná péče, nejlepší zájem dítěte, příbuzenství, reprodukce sociálního statusu, Romové, sociálně vyloučené lokality

s. 44–61