Potřeby pozůstalých žen po perinatální ztrátě dítěte – implikace pro praxi sociálních a zdravotně-sociálních pracovníků

Hana Kašpárková, Martina Křivánková

Mgr. Bc. Hana Kašpárková je studentkou doktorského studia na Katedře sociální politiky a sociální práce Masarykovy univerzity v Brně. Soustavně se věnuje tématům v oblasti perinatální ztráty.

Mgr. Martina Křivánková je studentkou doktorského studia na Katedře sociální politiky a sociální práce Masarykovy univerzity v Brně. Věnuje se tématu vztahu sociální práce k jiným pomáhajícím profesím. V současné době pracuje mimo sociální služby, stále se však angažuje v propagaci a vzdělávání v sociálně pracovní oblasti.

Abstrakt
CÍLE: Cílem studie je odpovědět na otázku: Jaké potřeby vnímají pozůstalé ženy po perinatální ztrátě dítěte? Dále vyvodit doporučení pro praxi sociálních nebo zdravotně sociálních pracovníků, kteří se s pozůstalými matkami mohou v praxi setkávat. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Ve vztahu k potřebám žen využíváme holistický přístup sociální práce, tedy zájem o všechny dimenze bytí člověka (Navrátil, 2001; Jankovský, 2003), které přebírá ve svém dělení potřeb i Matoušek (2016). METODY: Výzkumným designem byla kvalitativní strategie, v rámci které byly provedeny polostrukturované rozhovory s osmi respondentkami vybranými na základě kriteriálního výběru. VÝSLEDKY: Z analýzy jasně vyplývá, že zásadní potřeby respondentek se podle Matouškova dělení (2016) vztahovaly k psychické rovnováze a bezpečí a spirituální oblasti. Naopak potřeby vztahující se k tělesné pohodě respondentky téměř nezmiňovaly. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální nebo zdravotně-sociální pracovníci mohou při kontaktu s pozůstalou matkou fungovat jako poradci a mediátoři pro ošetření chvíle se zemřelým miminkem a všech náležitostí s ní spojených, mohou informovat o všech nutných sociálně-právních aspektech (zajištění pohřbu, komunikace s úřady etc.). Vhodným a situaci odpovídajícím způsobem tak mohou na základě znalosti škály potřeb pozůstalých matek zastat roli podpůrnou, poskytnout důležité informace (mimo zmíněné také např. o síti navazujících služeb) a stát se mediátorem mezi pozůstalými a institucemi, dalším zdravotnickým personálem či rodinou.

Klíčová slova
sociální práce, perinatální ztráta dítěte, potřeby, sociální pracovník, zdravotně-sociální pracovník, sociální pracovník ve zdravotnickém prostředí

s. 38-53

Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.

Zapomněli jste heslo?

Nemáte předplatné? Objednejte si ho.

Chci předplatné