Jaroslava Raudenská, Martin Raudenský, Alena Javůrková
Medailon autorů:
PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D., je klinická psycholožka a psychoterapeutka, vedoucí Oddělení klinické psychologie ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze. Zabývá se diagnostikou a psychoterapií u pacientů chronicky nemocných, trpících chronickou nádorovou i nenádorovou bolestí. Přednáší lékařskou psychologii a psychologii bolesti v postgraduálním vzdělávání lékařů na katedře léčby bolesti IPVZ.
PhDr. Martin Raudenský, Ph.D., přednáší na katedře výtvarné výchovy PedF UK v Praze a na Univerzitě JEP v Ústí nad Labem. PhDr. Alena Javůrková, Ph.D., je klinická neuropsycholožka a psychoterapeutka, vedoucí Oddělení klinické psychologie ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze.
Anotace:
Práce seznamuje s historií a současností užití hry v psychoterapii, se základními diagnostickými pomůckami, vzděláváním. Nabízí aplikaci psychologických aspektů hry v psychoterapii dětských i dospělých pacientů, kteří se obtížně adaptují na závažné životní události, jako je chronická nemoc, bolest nebo hendikep, v integrovaném modelu psychoterapie čerpající z terapie dynamické, kognitivně-behaviorální, humanistické, rodinné. Shrnuje efektivitu herní terapie u dětí u úzkostných a fobických potíží, poruch chování, deprese, sexuálního zneužívání, posttraumatické stresové poruchy. U dětí s chronickou nemocí, bolestí nebo hendikepem specifikuje indikace herní terapie v duševní hygieně a prevenci, zvládání emočních obtíží (úzkost, deprese), zvládání adaptace na chronickou nemoc, bolest a závažné lékařské výkony. Hru v terapii s dospělými specifikuje v širším pojetí kognitivně-behaviorální terapie s možností využití hry při nácviku sociálních dovedností, zvládání stresu a prevenci relapsu, k nácviku sebeprosazení, komunikace, posílení tvořivosti, k modifikaci chování (napodobování a hraní rolí), v tréninku paměti, myšlení a orientace. Práce tak ukazuje inspiraci pro současné užití herních elementů v psychoterapii u chronických onemocnění u dětí a dospělých. Sociální pracovník pracující ve zdravotnictví využívá hru v biopsychosociálním modelu léčby s ostatními psychoterapeuty (klinický psycholog, psychiatr) k efektivní spolupráci mezi chronicky nemocným, rodinou, školou nebo zaměstnavatelem a zdravotnickým zařízením.
Klíčová slova:
hra, herní terapie, chronická nemoc, chronická bolest, hendikep, sociální práce
s. 109–117
