1/2010

Sociální práce a boj s chudobou

Článek prezentuje šetření studentů bakalářského studia katedry sociální práce FF UK pod vedením autorky článku, které bylo orientováno na fenomén sociálního vyloučení v pěti vybraných lokalitách v komunitách – České republiky. Uvádí příklady pěti různých cílových skupin obyvatel ohrožených sociálním vyloučením: lidí s duševním onemocněním, drogově závislých, klientů azylových zařízení, Romů a cizinců (Vietnamců). Sociální vyloučení je považováno za jedno z klíčových témat sociální práce a sociálních politik zemí Evropské unie. Na řešení problému by se měly podílet v součinnosti orgány veřejné správy, komunitní organizace i cílové skupiny ohrožené nebo postižené sociálním vyloučením. Provedené šetření reflektuje problematiku z pohledu těchto základních komunitních aktérů a snaží se identifikovat společné sdílené kroky, které by vedly ke zmírnění projevů sociálního vyloučení. Z šetření vyplynulo, že mezi aktéry většinou není nastaven systém efektivní komunikace, jejich představy i použité nástroje vedoucí k sociálnímu začleňování nejsou jasně artikulovány v podobě komunitního plánu nebo se nesetkávají.Zobrazit text

Stať přináší výsledky z kvalitativního šetření v SOS dětské vesničce. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů se autorka snaží postihnout specifickou roli, kterou zde matky-pěstounky zastávají. Krátký teoretický úvod si všímá genderového determinismu v souvislosti s rozdělením společenského prostoru na sféru soukromou a veřejnou, dále pak moderního fenoménu individualizace. Analytická část přináší základní kategorie z rozhovorů s ohledem na koncepty soukromého a veřejného. Závěrem je zjištění, že role matky-pěstounky připomíná institut „mateřské dovolené“, je rolí osobní, náročnou a podhodnocenou. Řešením je uznání zásadního významu pro péči o děti a domácí práci, stejně jako zapojení mužů, což vyplyne v konečném důsledku v genderově rovnocennější společnost.Zobrazit text

Práce seznamuje s historií a současností užití hry v psychoterapii, se základními diagnostickými pomůckami, vzděláváním. Nabízí aplikaci psychologických aspektů hry v psychoterapii dětských i dospělých pacientů, kteří se obtížně adaptují na závažné životní události, jako je chronická nemoc, bolest nebo hendikep, v integrovaném modelu psychoterapie čerpající z terapie dynamické, kognitivně-behaviorální, humanistické, rodinné. Shrnuje efektivitu herní terapie u dětí u úzkostných a fobických potíží, poruch chování, deprese, sexuálního zneužívání, posttraumatické stresové poruchy. U dětí s chronickou nemocí, bolestí nebo hendikepem specifikuje indikace herní terapie v duševní hygieně a prevenci, zvládání emočních obtíží (úzkost, deprese), zvládání adaptace na chronickou nemoc, bolest a závažné lékařské výkony. Hru v terapii s dospělými specifikuje v širším pojetí kognitivně-behaviorální terapie s možností využití hry při nácviku sociálních dovedností, zvládání stresu a prevenci relapsu, k nácviku sebeprosazení, komunikace, posílení tvořivosti, k modifikaci chování (napodobování a hraní rolí), v tréninku paměti, myšlení a orientace. Práce tak ukazuje inspiraci pro současné užití herních elementů v psychoterapii u chronických onemocnění u dětí a dospělých. Sociální pracovník pracující ve zdravotnictví využívá hru v biopsychosociálním modelu léčby s ostatními psychoterapeuty (klinický psycholog, psychiatr) k efektivní spolupráci mezi chronicky nemocným, rodinou, školou nebo zaměstnavatelem a zdravotnickým zařízením.Zobrazit text

V současné době se v oblasti posuzování životní situace osob s disabilitou (postižením) stále častěji setkáváme s pojmem Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (dále jen MKF). Jedná se o klasifikaci přijatou Světovou zdravotnickou organizací v roce 2001. S požadavkem na aplikaci MKF do praxe přichází „nová“ role pro sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu. Sociální pracovník je klíčovým pracovníkem pro sociální, ale i zdravotní oblast v rámci multidisciplinární
spolupráce. Koordinuje činnost odborníků účastnících se na klasifikování klienta podle MKF. Spolupracuje interdisciplinárně (mezi obory) se všemi účastníky a pomáhá se sestavením individuálního rehabilitačního plánu klienta. Na Zdravotně sociální fakultě v rámci projektů Grantové agentury Jihočeské univerzity a Grantové agentury Zdravotně sociální fakulty JU v roce 2008 proběhlo první praktické použití klasifikace MKF v rámci posuzování zdravotně sociálního stavu klientů s diagnózou roztroušená skleróza. Posuzování podle MKF v rámci projektu úspěšně proběhlo a přineslo zkušenosti a poznatky z oblasti aplikace MKF v České republice. V České republice je vyvíjeno úsilí o vytvoření prostoru a podmínek pro vzdělávání odborných pracovníků v oblasti MKF.Zobrazit text

Cílem této studie je obrazně udělit slovo samotným bezdomovcům – uživatelům sociální služby „azylový dům“, aby mohli vyjádřit svá očekávání, jež této službě adresují. Prostřednictvím kvalitativní analýzy rozhovorů se 14 uživateli a uživatelkami vybraného azylového domu pro osoby bez přístřeší, které byly uskutečněny v roce 2008, jsme hledali odpověď na otázku: Co lidé bez domova od sociální služby „azylový dům“ při svém příchodu očekávali a zda a jak jim tato sociální služba pomáhá při naplňování jejich osobních cílů? Výsledky poukazují na to, že uživatelé sociální služby „azylový dům“ převážně očekávali zajištění základních potřeb – bydlení a stravy. O tom, že azylové domy poskytují svým uživatelům také další pomoc a podporu při řešení jejich obtížné sociální situace, informováni před svým příchodem do azylového domu vesměs nebyli. Někteří následně tuto pomoc vítali, jiní byli přesvědčeni, že svou situaci musí vyřešit sami. Při výzkumu jsme se rovněž zaměřili na to, zda se liší očekávání uživatelů v závislosti na jejich věku a pohlaví. V závěru se pak věnujeme úskalím, jež provázejí zjišťování potřeb uživatelů-bezdomovců, interpretaci získaných údajů a jejich využití.Zobrazit text

OSN vyhlásila v r. 2000 8 rozvojových cílů tisíciletí. Deklarované snahy mají zlepšit životní a sociální
podmínky lidí, jejichž život neodpovídá běžnému standardu. Nejčastěji zmiňovanou sociálně vyloučenou skupinou v Evropě jsou Romové a nejpalčivějším problémem je jejich segregace ve vzdělávacím systému. Mohli bychom tedy aplikovat vybraný rozvojový cíl na jejich situaci? Jaké snahy vyvíjejí evropské vlády, aby zmírnily dopady nerovných vzdělávacích šancí romských dětí?Zobrazit text

Príspevok zvýrazňuje podiel sociálnej práce na riešení dôsledkov nezamestnanosti, poukazuje na úlohu a miesto sociálnej práce pri riešení aktuálnych sociálnych udalostí, ako je nezamestnanosť, absencia príjmu zo zamestnania a chudoba. Pozornosť je venovaná aj otázkam psychosociálneho dopadu nezamestnanosti na jednotlivca. Zároveň sa navrhujú odporúčania z pozície praktickej sociálnej práce, ktoré pri ich aplikácii by mohli byť návodom na riešenie problémov, ktoré občanovi nezamestnanosť prináša.Zobrazit text

Chudoba ako sociálny jav a sociálny problém so sebou prináša riziká v oblasti celospoločenskej (hospodárske, politické, sociokultúrne a i.), ale aj alebo hlavne na úrovni indivídua. V príspevku sa venujeme sociálnym súvislostiam na úrovni indivídua a sociálnych útvarov ním vytváraných na mikro- a mezoúrovni.Zobrazit text

Stať pojednává o některých aspektech chudoby v podmínkách postindustriální společnosti. Autor stručně popisuje situaci lidí, kteří se ocitli na okraji trhu práce. Zabývá se pojmem „kultura“
chudoby a jeho ideologickou funkcí. Na příkladu Francie ukazuje některé reálné procesy, jež vedou
v ustavení a reprodukci takzvané kultury chudoby. Autor konstatuje, že kultura chudoby není jakousi
antropologickou příčinou kritické situace, nýbrž teprve důsledkem zcela reálných ekonomických a sociálních tlaků.Zobrazit text