Rapid Re-Housing v Brně: výzvy a příležitosti v prokazování účinnosti metod sociální práce

Eliška Černá, Štěpán Ripka

Mgr. Eliška Černá, Ph.D., je profesí sociální pracovnice. Od roku 2016 působí jako odborná asistentka na Katedře sociální práce v Ostravě. Zajímá se o témata radikální sociální práce, antiopresivního přístupu a bezdomovectví. Podílela se na evaluaci pilotního projektu Rapid Re-Housing pro rodiny s dětmi v Brně. V roce 2018/2019 absolvovala jako stipendistka Fulbright programu odbornou stáž na UC Berkeley v USA. V roce 2019 vydala knihu „Z ulice do bytu: sociální práce v procesu reintegrace do bydlení“.

Mgr. Štěpán Ripka, Ph.D., vystudoval sociologii a sociální antropologii v Praze a Bayreuthu. Ve výzkumu se věnuje vyloučení z bydlení, obecním bytovým politikám a náboženství. Expertně a aplikovaně se zabývá ukončováním bezdomovectví a sociálním bydlením, bydlením Romů, či financováním sociálního bydlení. Jako aktivista se podílel na vzniku Platformy pro sociální bydlení, které několik let předsedal. V Brně vedl výzkumný tým provádějící randomizovaný kontrolovaný experiment Housing first pro rodiny s dětmi, nyní působí jako poradce pro bydlení na Magistrátu hlavního města Prahy

Abstrakt

CÍLE: Cílem článku je, na příkladu evaluace brněnského projektu Rapid Re-Housing pro rodiny bez domova, představit výzvy a příležitosti v prokazování účinnosti metod sociální práce. Projekt Rapid Re-Housing se jako první v českém prostředí pokusil pomocí randomizovaného kontrolovaného experimentu doprovázeného kvalitativní evaluací měřit účinnost metod sociální práce, konkrétně intervence zabydlení v kombinaci s metodou intenzivního case managementu. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretickým východiskem je praxe založená na důkazech. METODY: Text se opírá o výsledky z kvalitativní evaluace. Byly realizovány polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry, ohniskové skupiny se zabydlenými rodinami a diskusní skupiny s terénním týmem. Data byla analyzována prostřednictvím softwaru MaxQDA. VÝSLEDKY: Projekt Rapid Re-Housing prokázal po 12 měsících od zabydlení rodin do městských bytů účinnost kombinace metody intenzivního case managementu s intervencí zabydlení. Míra udržení bydlení po 12 měsících byla 96 %. Přesto, že byl projekt robustně evaluován vědeckým týmem, výstupy schváleny vědeckou radou projektu, politická reprezentace města nepřistoupila k jeho rozšíření a stejně tak nebyl přijat Akční plán ukončování bezdomovectví rodin ve městě Brně inspirovaný daným projektem. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Otázkou zůstává, nakolik je praxe založená na důkazech relevantní pro sociální práci a zda je prokazování účinnosti metod sociální práce kompatibilní s realitou praktikování sociální práce v českém prostředí.

Klíčová slova

ukončování bezdomovectví, Rapid Re-Housing, randomizovaný kontrolovaný experiment, praxe založená na datech

s. 107-127

Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.

Zapomněli jste heslo?

Nemáte předplatné? Objednejte si ho.

Chci předplatné